Kalendárium Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech

(Zora 1997/2, str. 16—19)

Je dobré povšimnout si 190. výročí vzniku hradčanského Ústavu pro nevidomé v Praze, který byl transformován na nynější Základní školu. Je dobré, aby její pracovníci a případně i žáci poznali alespoň základní informace o některých osobnostech, které ve škole Ústavu působily.

Nemíním se zabývat historií Ústavu, to již učinila S. Solarová a mnozí jiní budou jistě povolanější, předkládám pouze několik dat, která ohraničují jeho vývoj.

1763 25. dubna se narodil A. Klar, propagátor a organizátor péče o nevidomé. Stál u vzniku dvou pražských ústavů (na Hradčanech a Klarova ústavu). Zemřel 25. března 1833.

1770 se narodil J. Procházka, učitel, později člen direktoria Ústavu. Je pravděpodobným autorem pojednání Jak se ku slepcům míti ve škole (časopis Přítel mládeže, 1840), který je dosud nejstarším objeveným česky psaným příspěvkem na toto téma. Zemřel v roce 1844.

1788 se narodil F. Příhonský, ředitel Ústavu. Zavádí pedagogickou dokumentaci o žácích formou pedagogického deníku. Napsal první dějiny Ústavu. Zemřel roku 1859.

1797 se narodil V. Ptáček, první nevidomý plně kvalifikovaný učitel, který působil v Ústavu. Zemřel roku 1874.

1799 3. dubna se narodil A. J. Doležálek, v historii neoprávněně zapomenutý učitel. Bylo pro něho charakteristické, že do Ústavu přichází jako učitel více než důkladně připravený. Zemřel v roce 1849. Je záhadou, jak se stalo, proč se o něm S. Solarová nezmiňuje.

1801 10. července se narodil P. A. Klar, ředitel Zaopatřovacího a zaměstnávacího ústavu pro nevidomé v Praze, který doplňoval činnost Ústavu na Hradčanech tím, že přebíral chovance, kteří absolvovali hradčanský Ústav. Zemřel 5. listopadu 1860.

1803 27. ledna se narodil J. Bezecný, učitel, později ředitel, autor několika originálních speciálních učebních pomůcek. Zachovaly se například dvě jeho dřevěné stavebnicové zeměpisné mapy. Zemřel 21. října 1871. I tato výjimečná osobnost jistě nedopatřením není S. Solarovou dostatečně zhodnocena.

1807 byl založen Ústav na Hradčanech. S přípravou jeho otevření se začalo již koncem roku 1806. Zpočátku se jednalo především o léčebnu zrakových chorob.

1821 se narodil a dne 27. dubna 1845 zemřel významný český nevidomý klavírista L. Balcar (též Balzar), žák hradčanského Ústavu.

1833 26. dubna se narodil A. Bennewitz, který v ústavu vyučoval hře na hudební nástroje. Zemřel 29. května 1926.

1838 Ústav se konečně dočkal nového umístění v paláci v Loretánské ulici.

1842 se narodil V. Novák, učitel v Ústavu. Účastnil se adaptace původního Brailleova bodového písma na český jazyk. Z jeho návrhů se uplatnilo pouze minimum. Zemřel v roce 1910.

1852 se narodil V. Dokoupil, ředitel tohoto Ústavu. Zemřel v roce 1927.

1855 24. prosince se narodil H. Kohout, který v Ústavu vyučoval hře na hudební nástroje. Zemřel 13. května 1943.

1858 22. března se narodil A. Janoušek, český hudební pedagog, který v Ústavu vy-učoval hře na hudební nástroje. Zemřel 24. června 1938.

1863 28. července se narodil A. Hraba, administrativní ředitel Ústavu. Je spoluautorem (s K. E. Macanem) první české příručky nazvané Klíč k Brailleovu notopisu (1917). Zemřel 23. prosince 1934.

1865 30. dubna se narodil S. Suda, nevidomý hudební skladatel. Zemřel 1. září 1931.

1869 21. září se narodil R. Otáhal, český kontrabasista, který v Ústavu vyučoval hře na hudební nástroje. Zemřel 14. prosince 1954. Ve stejném roce dne 28. října se narodil O. Kozel, český houslista, který v Ústavu vyučoval hře na hudební nástroje. Zemřel 7. srpna 1941.

1871 se narodil E. Kirpal, nevidomý učitel hudby, kterému vděčíme za uchování mnoha důležitých zpráv o činnosti Ústavu v Praze na Hradčanech.

1886 28. srpna se narodil a dne 18. ledna 1950 zemřel nevidomý houslista O. Nepomucký, který v Ústavu vyučoval hře na hudební nástroje.

1887 6. února se narodila M. D. Hoňková, ředitelka škol i autorka českého slepeckého zkratkopisu. Zemřela 22. března 1955.

1890 6. května se narodil A. Perman, český nevidomý hudební pedagog a skladatel. Byl varhaníkem, hudebním pedagogem v Ústavu a vlastnil soukromou hudební školu. Zemřel 2. července 1975.

1891 V. Novák, učitel v Ústavu, uveřejňuje v časopise Posel z Budče návrh své adaptace původní Brailleovy francouzské bodové abecedy na český jazyk. Ze tří návrhů (V. Malý, J. Schwarz a V. Novák) byla nejméně úspěšná.

1894 15. dubna se narodil J. Toman, nevidomý hudební skladatel, hudební pedagog a varhaník. Zemřel 31. prosince 1972.

1902 4. března se narodil J. Had, český nevidomý učitel hudby a varhaník. Vděčíme mu za uchování vzpomínek na činnost hradčanského Ústavu. Zemřel 15. prosince 1987.

1906 25. září se narodil J. Ježek, těžce slabozraký hudební skladatel. Zemřel 1. ledna 1942.

1910 Zemský spolek pro výchovu a vzdělávání slepců v Čechách založil Deylův ústav. Hlavním důvodem bylo, že hradčanský Ústav údajně odnárodňoval své žáky.

1911 14. července se narodil V. Šolín. Dlouhodobě pořádal v Ústavu i v pozdější Základní škole pro nevidomé hudební besedy.

1915 30. listopadu se narodil L. Nop, učitel v Ústavu pro nevidomé v Brně, později ředitel Základní školy pro nevidomé v Praze. Byl iniciátorem (spolu s R. Krchňákem z Brna) zavedení Dne nevidomých a zakladatelem pravidelných lehkoatletických závodů nevidomých žáků. Redakčně zpracoval publikaci Péče o děti s vadami zraku. Zemřel 15. prosince 1986.

1915 14. února se narodil významný nevidomý hudební pedagog O. Heindl, který připravil několik vynikajících nevidomých hudebních umělců a hudebních pedagogů.

1916 hradčanský Ústav vydal v bodové notaci klavírní výtah Sudovy opery U božích muk.

1916 22. února se narodil J. Naňka, český nevidomý houslista a hudební pedagog. Působil v Ústavu na Hradčanech. Konal četné koncerty. Zemřel 10. prosince 1968.

1930 při Ústavu byla založena mateřská škola.

1946 mezi pražskými ústavy pro nevidomé byla uzavřena dohoda o diferenciaci jejich zaměření. Deylův ústav se zaměřuje na hudbu, Klarův ústav na řemeslnou výuku. Na Hradčanech zůstává základní škola.

1951 1. ledna byly ústavy pro nevidomé zrušeny. Na Hradčanech vznikla Osmiletá národní a střední škola pro nevidomé.

1953 proběhly první lehkoatletické závody žáků základních škol pro nevidomé (Praha, Brno, Levoča). Inicioval je ředitel školy L. Nop.



Další><PředchozíZ historie Apogeum