Tyflopedický kalendář — 1985
(Otázky defektologie 1984/85, str. 216—218)
35 n. l.
- se narodil M. F. Quintilianus, významný římský pedagog, který doporučil nevidomým ke čtení ryté písmo
1260
- vznik pařížského azylu pro nevidomé Quinze-vingts. Založil jej král Ludvík Pobožný pro třista oslepených křižáků. Oslepováni byli postupně po dvaceti mužích po patnáct dnů na příkaz bulharského cara
1410
- se narodil německý nevidomý hudební skladatel a varhaník K. Paumann, který je pokládán za zakladatele německé varhanní hudby
1460
- se narodil A. Schlick, německý nevidomý hudební skladatel
1485
- zemřel renezanční filozof R. Agricola, který pravděpodobně jako první uvádí, že při ztrátě zraku se aktivizují ostatní slepcovy smysly
1510
- se narodil A. Cabezon, španělský nevidomý hudební skladatel, patřící ke skupině tří nevidomých mistrů španělské renezance
1585
- se narodil L. A. Grotto, italský nevidomý básník
1760
- francouzský tiskař Frault údajně vytiskl pro nevidomou M. de Salignac knihu reliéfní latinkou
- se narodil A. Weissenburg, první nevidomý žák německého tyflopeda Ch. Niessena
1785
- francouzský tiskař Boucher sestrojil válcový lis pro tisk reliéfních knih Haüyovou latinkou
1810
- se narodil J. Ohéral-Žalkovský, redaktor časopisu Moravie, ve kterém uveřejnil několik článků o Beitlově Ústavu pro nevidomé v Brně
- v Berlíně vychází první kniha tištěná Kleinovou propichovanou latinkou
- v Lipsku vychází první bibliografie nevidomých hudebníků od J. Ch. W. Kuhnaua
- v Richmondu byl založen Ústav pro výchovu nevidomých
- se narodil L. A. Frankl, rakouský spisovatel a zakladatel druhého vídeňského Ústavu pro výchovu nevidomých
- se narodil významný rakouský tyflopedagog českého původu M. Pablasek
1835
- J. R. Beitl zakládá v Brně soukromý Ústav pro výchovu a vzdělávání nevidomých
- další ústavy pro nevidomé vznikají v Bernu a v Bruggách
- abbé Carton a M. X. Lucas uveřejňují svá reliéfní písma pro nevidomé. Žádné z nich se však v praxi neuplatnilo
- v Hamburku byla založena Vyšší hudební škola pro nevidomé
1860
- se narodil A. Niemczyński, významný moravský tyfloped
- zemřel P. A. Klar, významný český tyfloped
- v Quèbeku byl založen Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé
- v Americe bylo zavedeno brailleské písmo, které bylo krátce nato nahrazeno Newyorským systémem
- v Berlíně vzniká Moonův spolek Péče o slepé
1885
- v Amsterodamu se konal V. evropský kongres učitelů nevidomých
- skupina učitelů pařížského Národního ústavu pro mladé slepce, připravila novelizaci Brailleovy hudební notace pro jednání VI. kongresu učitelů nevidomých
- v Mackay byl založen Ústav pro výchovu a vzdělávání nevidomých
- se narodil švýcarský nevidomý chemik M. Gugghenheim
- se narodil H. Hanselmann, švýcarský defektolog, který ve svém obsáhlém spisu Uvedení do léčebné pedagogiky se široce zabývá psychologickými důsledky slepoty
- zemřel vynikající španělský nevidomý kytarista B. Zapater
- se narodil E. Malossi, hluchoslepý učitel dílenských prací v Ústavu pro nevidomé v Neapoli. Byl mimořádně zručným mechanikem
1910
- v Praze byl založen Deylův ústav pro výchovu a vzdělávání českých nevidomých, který v roce 1950 zanikl. Z jeho hudebního oddělení vznikla Hudební škola, postupně SHŠI i Konzervatoř pro mládež s vadami zraku. Za tento kvalitativní vývoj vzdělávání nevidomých a slabozrakých hudebníků vděčíme J. Drtinovi
- se narodil I. Tylňak, český nevidomý hudební skladatel a hudební pedagog
- ve Vídni se konal XIII. evropský kongres učitelů nevidomých
- zaniká francouzský odborný časopis Revue Typhlopedagogique
- ve vídeňském Ústavu byla vytvořena významná učební pomůcka, tzv. počítací krabice, která se po úpravách používá dodnes
- v Drážďanech se koná první Den nevidomých, který je pořádán členy sociálně demokratické strany
- v Drážďanech začíná vycházet socialisticky zaměřený odborný časopis Die neue Zeit, vydávaný sociálně demokratickou skupinou tyflopedů
- v Düren začíná vycházet týdeník v brailleském písmu Die Woche
- rakouské Ministerstvo kultu a vyučování vydává výnos, kterým se upravuje vyučování nevidomých
- se narodil Ch. Hedkvist, nevidomý pracovník švédského Svazu nevidomých a předseda Světové rady pro blaho slepců
- zemřel L. L. Zamenhof, tvůrce esperanta, kterému se nevidomí zvláště věnovali
1935
- v Praze se koná mezinárodní výstava slepeckých pomůcek. Organizátorem je J. Zeman, ústřední inspektor ministerstva školství
- při brněnské odbočce Podpůrného spolku samostatných slepců vzniká ženský pěvecký sbor
- koná se první sjezd učitelů nevidomých Rumunska
- v Bulharsku byl založen pěvecký sbor nevidomých, který se v roce 1949 stává státním souborem
- v SSSR začíná vycházet časopis Trud slepich
- se narodil J. Gurbinda, španělský slabozraký hudebník
1945
- v českých zemích byla obnovena činnost organizace učitelů nevidomých
- časopis Úchylná mládež se mění na Paedologické rozhledy
- začíná vycházet časopis Svět nevidomých
- třída pro šetření zraku v Praze se rozšiřuje a vzniká Národní škola pro slabozraké
- v posledních dnech války byla bombardováním zničena Slepecká knihovna v Praze
- se narodil W. Tokoyoski, světoznámý japonský nevidomý houslista
- se narodil H. Grünnert, německý nevidomý varhaník a hudební skladatel
- se narodil J. Feliciano, americký nevidomý zpěvák a kytarista folkové hudby
- zemřel významný německý tyfloped a vynálezce psacího stroje pro psaní brailleským písmem O. Picht
- zemřel německý nevidomý hudební skladatel A. F. von Hessen
1955
- v Levoči byla otevřena knihovna pro nevidomé
- zemřel zakladatel a první ředitel Státního ústavu pro výchovu a vzdělávání nevidomých v Levoči A. Fryc
- vznik Mezinárodního sdružení pro otázky čtení nevidomých
- vznik Svazu rumunských nevidomých
- začíná vycházet rumunský časopis Viaţa noua v brailleském písmu
- vznik Národního svazu nevidomých Tuniska
- v Moskvě byla otevřena ústřední knihovna pro nevidomé
- vznik Svazu nevidomých Etiopie
1965
- vznik tyflologické komise při Svazu invalidů v ČSR
- vychází první česká učebnice počtů pro nevidomé, která je vybavena reliéfními obrázky
- v Hamburku se koná XXV. kongres evropských učitelů nevidomých
- zemřel P. Bentivoglio, italský nevidomý tyfloped a revolucionář
- zemřel H. Riedrich, hluchoslepý organizátor péče o hluchoslepé v Německu
- zemřel F. I. Šojev, ukrajinský nevidomý kulturní pracovník, redaktor slepeckých časopisů a spisovatel
1975
- v Praze se konala první mezinárodní interpretační soutěž zrakově postižených hudebních umělců
- zemřel K. Hájek, organizátor českého slepeckého hnutí a funkcionář Podpůrného spolku samostatných slepců
- zemřel K. Hejda, český nevidomý hudební pedagog
- zemřel český nevidomý hudební skladatel A. Perman
- ke 150. výročí vzniku Brailleova písma vychází v Moskvě Krasnousova publikace Louis Braille
- v Bělehradě se koná první světová konference nevidomých žen
- v USA byl vydán výnos, podle kterého je umožněna nevidomým žákům docházka do školy ve svém bydlišti společně s vidomými žáky
- zemřel A. Binar, německý nevidomý koncertní pěvec, který absolvoval Ústav pro nevidomé v Brně
- zemřel Ch. Hedkvist, nevidomý pracovník švédského Svazu nevidomých a předseda Světové rady pro blaho slepců.