VOSOBA, Miroslav

* 19. 5. 1918

† 4. 8. 1981

ředitel učňovské školy pro nevidomé a slabozraké v Praze.

Narodil se v Březí jako syn rolníka. Do OŠ chodil v Klukách. Pokračoval ve studiu na reálce v Písku, kde maturoval v roce 1937. V postpubertálním věku byl často nemocný. V r. 1939 mu zemřel otec a mládenec zůstal bez obživy. Živil se příležitostnými pracemi.

Trvalé zaměstnání se mu nepodařilo najít. O rok později nastoupil místo technického úředníka v Praze. Působil zde do r. 1945. Později přechází na ministerstvo školství, v jehož kompetenci byl i tehdejší Klarův ústav. Jako ministerský úředník mohl ve vedlejším zaměstnání pracovat v některé škole. Začal vyučovat v Karlíně, ale služebně přichází také na ředitelství Klarova ústavu, kde pomáhá tehdejšímu řediteli. Pedagogická práce ho bavila. Zaujala ho také práce ve Svazu mládeže.

V r. 1946 se jako ministerský úředník zúčastňuje stěhování ústavu do nové budovy v Krči. Tím se jeho rozhodnutí uskutečnilo. Ještě téhož roku se stal učitelem a v r. 1951 i ředitelem nově přeorganizované učňovské školy pro nevidomé.

Dokončuje své vysokoškolské studium na katedře speciální pedagogiky PF UK v Praze.

Největší snahou bylo nalézt nová řemesla. V tomto směru činil Vosoba mnoho pokusů, ale nakonec bez mimořádného efektu. Nově zavedl kurzy pro telefonisty (1954), kurzy základní rehabilitace pro později osleplé, kurzy masérů (1962) aj. V r. 1953 se konaly první závěrečné učňovské zkoušky, v r. 1956 zavádí čalounictví, v r. 1965 vycházejí první zámečníci, v r. 1969 první knihaři. Zkouší tkalcovství, písaře, hrnčířství. Zavádí výrobu těsnění. V r. 1971 vycházejí první absolventi tříleté ekonomické školy.

Zúčastnil se přípravy nové koncepce středních škol pro nevidomé a slabozraké.

Jeho časopisecké příspěvky se zabývají problematikou nového typu školy, otázkami pracovních schopností nevidomých žáků, obsahem zavedených kurzů aj. Uvádím: Základní otázky obsahové přestavby učňovských škol pro zrakově defektní (Pracovní výchova, roč. II); Obsahová přestavba učňovských škol (Otázky defektologie, roč. VIII); Psychorehabilitace později osleplých osob (tamtéž); Nové směry ve výuce žáků s vadami zraku (tamtéž roč. IX); Pokračujeme ve vaší práci (sborník 100 let hradčanského ústavu pro nevidomé); Zvláštnosti pracovního vyučování na školách pro slepé a slabozraké (sborník Pracovní výchova); Ekonomická škola pro mládež s vadami zraku (Otázky defektologie, roč. 1975/76); K problematice školy pro děti se zbytky zraku (Otázky defektologie roč. XII); 30 let UŠI pro mládež s vadami zraku (1976/77) aj.