DŽENG Džong-čen

* 1945

Čínský spisovatel, průkopník vyššího vzdělání nevidomých v Číně.

Jako batole těžce onemocněl a ztratil zrak. V jedenácti letech byl přijat do Ústavu pro výchovu nevidomých dětí v Pekingu. Projevoval se jako vynikající žák. Během krátké doby přečetl vše, co bylo ve školní knihovně. Zaujala ho i hudba, a tak se začal učit hře na klavír a violu. Nešťastnou náhodou si vážně poranil pravou ruku, a tak se s hudbou musel rozloučit. Začal se tedy věnovat literatuře, pro kterou měl sklony již dříve.

V r. 1964 absolvoval střední školu. Stal se učitelem večerní školy pro nevidomé v Tjan-Džinu. V r. 1974 se oženil s inteligentní ženou, která mu během čtyř let přečetla mnoho klasických i současných literárních děl.

V r. 1970 se zapsal ke studiu na univerzitě v Tjan-Džinu, kde svou přihláškou způsobil dost rozpaků, ale po mnoha peripetiích byl nakonec přijat. Ve dne pracoval jako dělník, večer navštěvoval přednášky. Stal se tak v Číně průkopníkem studia nevidomých na vysokých školách.

V r. 1982 začal pracovat na knize líčící život nevidomých. Vznikl tak román Láska z Biva. Dženg postupně zaujal jako spisovatel takové postavení, že byl přijat do Svazu čínských spisovatelů.