HOWE, Samuel Gridley

* 10. 11. 1801

† 9. 1. 1876

Zakladatel výchovy a vzdělávání nevidomých dětí v USA.

Narodil se v Bostonu. Otec byl výrobcem lodních lan a plachet. Dodával státním firmám, které neplatily, a tak se rodina ocitla v nouzi. Pod vlivem matky se mladý Howe začíná zajímat o sociálně slabé občany. Nová oblast ho v této době mimořádně zaujala.

Vystudoval gymnázium v Bostonu, kde se v r. 1818 zapsal ke studiím na univerzitě. Po dobu studií vedl mimořádně nevázaný způsob života. Působil starosti rodičům i vyučujícím. Ke studiu nemusel vyvíjet žádné úsilí, jelikož byl mimořádně nadaný. Doktorátu dosáhl již v r. 1821.

Dovídá se o lidovém povstání v řecku, kam ihned odjíždí a dává se naverbovat k vojsku, které bojuje na straně lidu. Po získaných zkušenostech vydává v r. 1828 Historii řecké revoluce.

Po návratu do Bostonu se setkává s přítelem, který se právě vrátil z Paříže a vypráví o Haüyově ústavu pro nevidomé. Od této chvíle se Howe věnuje myšlence, jak pomoci nevidomým v Americe.

Začal pracovat na tamním ústavu a činnost ho zcela zaujala. Zájem věnovat se tomuto druhu činnosti podporují jeho dobré výsledky. Postupně se stává známým a jeho vliv roste. Cestuje do Paříže, aby se podíval na činnost pařížského ústavu. Odtud do Německa a Anglie, aby se seznámil s úrovní tamních ústavů. Po návratu se věnuje přednáškám o tom, co viděl. Získává tak stále větší popularitu a autoritu. Výroční zprávy ústavu v Bostonu jsou nejen podrobnými zprávami, ale obsahují významné poznatky o výchově a vzdělávání nevidomých.

ředitelem ústavu byl v letech 1831–1876. Jeho funkce mu umožňovala, aby svůj pracovní čas trávil podle vlastní volby. Patřil mezi romantické tyflopedy, kteří se své práci oddávali celým tělem i duší. Velice ho zaujal případ hluchoslepé L. Bridgmanové, jejíž výchově věnoval mnoho úsilí. Pro práci v ústavu připravil svého nástupce M. Anagnose, který se oženil s jeho dcerou. Seznámil se s ním za svého pobytu v řecku a stali se upřímnými přáteli.

Měl šťastné manželství, jeho žena, americká básnířka, měla mimořádné porozumění pro práci svého manžela a na cestách ho vždy doprovázela.

Howeho význam tkví především v tom, že své povolání naplnil dvěma zásadními činy. Bylo to vytvoření tradice péče o hluchoslepé a vytvoření tzv. reliéfní bostonské latinky.2 Ta se ovšem neosvědčila. Nakonec bylo přijato písmo Braillovo.

Howeho pedagogické metody a zásady platí dodnes: Ke slepým dětem je nutné přistupovat individuálně a přivést je tak daleko, aby mohly ve své domovské obci vykonávat činnosti odpovídající jejich osobním schopnostem; učební plán slepecké školy je nutné co nejvíce přiblížit programu běžných škol, ale více pozornosti věnovat hudbě a rukodělným dovednostem; hlavním cílem je vychovat slepeckou mládež tak, aby byla schopná zaujmout patřičné místo v sociálním a hospodářském životě své domovské obce.

*1) Jeden výtisk tohoto díla je v knižních fondech odd. DTI TMB. Kniha byla pokládána za ojedinělý unikát do té chvíle, než byly v jiných evropských slepeckých muzeích objeveny další dvě ještě starší (Madrid, Petrohrad)