LUSSEYRAN, Jacques

* 19. 9. 1924

† 27. 7. 1971

Francouzský spisovatel a myslitel. Největší úspěch měl jeho autobiografický román A bylo světlo z r. 1953. Je přeložený do několika cizích jazyků. V češtině vyšel pod názvem Nalezené světlo v r. 1977. Zvláštní pozornost si zaslouží jeho další kniha Rozpravy o lásce.

Narodil se v Paříži v intelektuální rodině. Byl silně slabozraký. Úplně oslepl po zranění ve škole. Rodiče ho naučili bodovému písmu a rovněž psát na běžném kancelářském stroji, a tak mohl po krátké přestávce pokračovat v docházce do školy. Následovalo studium na gymnáziu. Dal se zapsat na univerzitu, ale ministr vlády ve Vichy mu studium nepovolil.

Prohraná válka a okupace Francie německými nacisty ho hluboce zasáhly. Rozhodl se pro účast v hnutí odporu. Měl organizační talent, snad dovedl odhadovat i povahy neznámých lidí. Jeho slepota ho po určitou dobu chránila před pozorností gestapa. Po vyzrazení byl i on zatčen. V koncentračním táboře Buchenwald si dovedl najít své místo. Jako nevidomý nemusel chodit do práce, a proto měl dokonce čas poslouchat německý rozhlas. Zprávy si přehodnocoval a svým spoluvězňům mohl líčit události na frontě. Těžce onemocněl, ale jako zázrakem se uzdravil a patřil k malé hrstce Francouzů, kteří pobyt v Buchenwaldu přežili.

Po návratu domů do Francie si jen trochu oddychl. Dostudoval na univerzitě francouzštinu a literaturu.

Za svou činnost byl oceněn několika vysokými vyznamenáními, byl laureátem ceny L. Barthoua. Marně však hledal místo učitele na některé střední nebo vysoké škole. Nepomohl ani příklad slavného P. Villeye. Platilo totiž ještě nařízení, že zdravotně postižený člověk nemůže být učitelem.

Nakonec však přece jenom získal místo na Hollinsově koleji ve Virginii a později na Western reserve University v Clevelandu (USA). Zde se seznámil s malířkou Bergerovou. Odjeli spolu na Havajské ostrovy, kde se Lusseyran stal profesorem francouzské literatury na univerzitě v Honolulu. Tropické klima jim však nesloužilo.

V srpnu r. 1971 měl přednášku v Curychu na téma Proti poskvrňování svého já. Na silnici u Nantes dostalo auto Lusseyranových řízené jeho manželkou smyk a oba manželé zahynuli.

Mimo již uvedených románů napsal: Svět začíná dnes (1959); eseje Slepota – nové vidění světa a Nevidomí ve společnosti (1970).