Pro pohyb v rejstříku zvolte písmeno indexu
A B C Č D E F G H Ch I J K L M N O P Q R S Š T U V W Y Z Ž

«zpět«

předchozí: HASTE, Carl Cohn

další: HATZFELD, Adolf von

HAŠKOVÁ, Drahomíra Františka

(umělecké jméno: Drahoměř Jůža HAŠKOVÁ)

* 5. 4. 1898

† 25. 4. 1977

Česká spisovatelka.

Narodila se v Dobrušce jako dcera učitele. Rodina se později přestěhovala do Opočna a Náchoda. V blízkém Hronově poznala rodinu Aloise Jiráska. Tyto vztahy ji inspirovaly k literární odezvě. V dětství trpěla silnou krátkozrakostí, která v jejích osmnácti letech vedla k úplné ztrátě zraku. Neodešla do žádného speciálního ústavu, ale zůstala v kruhu rodiny.

Tragika jejího života nespočívá pouze v oslepnutí, ale především v tom, že vzdor jejímu nespornému vypravěčskému talentu a lásce k literární tvořivosti si nedovedla najít v české literatuře vhodný vzor, a že ve svém okolí nenašla nikoho, kdo by jí byl pomohl. Vlastně i svět nevidomých znala jenom z dálky. Je škoda, že zůstala osamocená. Navíc jí tragická nehoda vzala mladého lékaře, který měl v úmyslu stát se jejím manželem. Rodina byla dobře hmotně zabezpečená, a tak Hašková nemusela hledat pramen vlastní obživy, což rozhodně neprospívalo k jejímu lepšímu společenskému kontaktu.

Její svět byl příliš úzký, neměl proměnný prostor ani vlnící se čas. Příroda poněkud vzdálená, lidské vztahy permanentně se opakující ve své slušnosti a jednotvárnosti. To nebylo zrovna inspirující umělecké prostředí. Možná, že jí scházelo přečíst více knih, dobrat se do hloubky poezie mnoha básníků.

Literární tvořivost, ve které se prolíná ztráta zraku, smrt milence i tiché rodinné prostředí, se jí stala jediným útočištěm a možností seberealizace. Jednou z prací ze školních let je próza Sirotku Zdiradce. Prózy jsou však poznamenané ženskou sentimentalitou časopisů první republiky. Básně trpí vážnými technickými nedostatky.

Z jejího díla uvádíme: Slepcův rok v přírodě, Ulomené hroty trnové koruny, Druhý květ bílé lilie, Úvahy a zkušenosti slepce, Problémy manželství u slepců, Na dědově statku, Světla a stíny tajemných dálek, sbírka básní Od věčné tmy k duševnímu jasu a Lyra nevidomé básnířky. Její divadelní hru Sloučené duše uvedl v r. 1935 ochotnický spolek v Náchodě. Také jsou to rukopisy v bodovém písmu, např. Mateřídouška. Nejlepší snad je spisek Mistr Alois Jirásek doma (1936). Její dílo je uloženo v archivu města Náchoda.

V soukromém archivu autora je torzo rukopisného odkazu spisovatelky. Je to báseň O sirotku Zdiradce, žákyni měšťanské školy v Opočně jedna povídka a báseň z let dospělosti Mateřídouška

«zpět«

Josef Smýkal - Tyflopedický lexikon jmenný
apogeum.info

úvod

vysvětlivky

zkratky

spolupracovníci

o autorovi

použitá literatura

o publikaci

Eliška Hluší

Michal Kuchař

Milan Pešák

Ivo Štěpánek

autor

stáhnout lexikon

formát MS WORD

pouze text

RTF

PDF

obr. příloha 1

obr. příloha 2

obr. příloha 3


© PhDr. Josef Smýkal – Brno 2006

Tištěnou publikaci vydalo
Technické muzeum v Brně
Knižnice oddělení Dokumentace tyflopedických informací
ISBN 80-86413-30-6
EAN 978-80-86413-30-3


Already signed up? Enter your email address.


New users sign up here