Aferentace — vyšší nervová činnost — percepční impulzy vedené nervovými vlákny od periférie k centru; zpětné aferentace — ve smyslu následné kontrolní činnosti
Akční rádius taktilního pole — krajní mez účinnosti
Albinizmus — částečný nebo úplný, vrozený nedostatek kožního barviva
Almužna — nepatrný peněžitý nebo věcný dar, příspěvek chudému člověku; milodar
Amaurosis — slepota
Analyzátor — systém ústřední nervové soustavy vykonávající analýzu vnějších podnětů
Apercepce — uvědomělé vnímání, spojování nových představ s dřívějšími
Binární — dvousložkový
Atrofie (dystrofie) nervi optici — chřadnutí (porucha) očního nervu, úplná nebo částečná
Audio-taktilní — sluchově-hmatové
Audio-vizuální — sluchově-zrakové
Bodátko — ruční nástroj s oblým hrotem pro vytlačování bodů Brailleova písma na pražské tabulce
Bodový tisk či bodové písmo — jedná se o písmo, jehož písmena či jiné znaky, jsou tvořeny z reliéfních bodů (Louise Braille i jiné)
BraillNet — (pravopisně BrailleNet) je český internetový server provozovaný SONS (viz níže), je registrován od roku 1996 a slouží zrakově postiženým v České republice
Brailleovo (Brajovo) písmo (jiné je brailleské písmo) — je historicky prvním a původním Brailleovým šestibodovým písmem francouzské abecedy
Brailleova (brajova) hudební notace (Brailleův notopis) — základní znaky sestavil L. Braille v roce 1834 ze znaků svého šestibodového písma. Jedná se o tzv. písmennou (nikoliv písemnou) hudební notaci, protože je sestavena z písmen původní Brailleovy abecedy. Jejím charakteristickým specifikem je, že veškeré vertikální hudební vztahy (například akordy) je nutné zapisovat pouze horizontálně
brailleská hudební notace — vychází z původních Brailleových kódů, ale vlivem historického vývoje byla postupně doplňována znaky, které v původní Brailleově notaci nebyly
brailleské písmo (jiné je Brailleovo písmo) — později upravené, sestává z šesti reliéfních (hmatatelných/haptických) bodů, vertikálně seřazených do dvou sloupců po třech bodech. L. Braille je vytvořil v roce 1825. K užívání ve školách pro nevidomé žáky bylo však doporučeno až v roce 1879 třetím kongresem učitelů působících v ústavech pro nevidomé děti a mládež. Brailleův systém je natolik konvertibilní, že je při vzdělávání nevidomých dětí i dospělých používán na celém světě
brailleský řádek — externí taktilní digitální čtecí zařízení, přídavné externí zařízení k počítači, na kterém je možné odečítat v brailleském písmu to, co je napsáno na displeji počítače. Je jím možno číst a korigovat napsaný text. Slouží rovněž ke kontrole vlastního psaní na běžné počítačové klávesnici. K jeho provozu v operačním prostředí systému Windows je zapotřebí mít nainstalován speciální program, tzv. odečítač obrazovky. Brailleským řádkem nelze prohlížet obrázky
Cataracta — zakalení oční čočky
Centrální (korové) poruchy — poruchy kůry mozkové
Cikánská stupnice — mollová harmonická se zvýšeným čtvrtým stupněm
Černotisk — specifický výraz zde používaný pro běžný tisk, nikoliv „na černo“
ČUNS — Česká unie nevidomých a slabozrakých ČR vznikla v roce 1990 jako nezávislá organizace nevidomých a slabozrakých občanů
Dědina — pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko v Praze pro nevidomé občany. Prvním zřizovatelem byla ČUNS v roce 1994, po reorganizaci provozováno SONS. Od 2001 funguje jako samostatná o.p.s., jejímž zřizovatelem je SONS
Defektologie — vědní disciplína, která vycházela z principu defektu, že každý trvalý somatický, psychický i sociální defekt člověka má zásadní vliv na vznik jeho defektivity, tj. na změny společenských vztahů a na vznik zvláštností poznávacích činností člověka. Na základě těchto hlavních obecných kategorií byla koncipována speciální pedagogika defektologická a vymezením zvláštních kategorií a pojmů její speciální pedagogika tyflopedická, somatopedická, psychopedická, logopedická, sudrupedická a etopedická
Defektivita — porucha celistvosti, která se dokonce praktikuje v poruše poznávacích činností a poruše společenských vztahů
Domovská obec (domovské právo) — příslušnost občana k určité obci zakládající nerušený pobyt a chudinské opatření v obci, většinou ve které se narodil. Obec měla povinnost mu zajistit bydlení a ostatní podmínky k životu. U nás bylo zrušeno v roce 1948
Edinburská společnost pro umění — vypsala v roce 1825 soutěž na vytvoření reliéfního písma, které by mohli číst nevidomí čtenáři. Sešlo se na dvacítku návrhů, z nichž se žádný historicky neosvědčil
Efektor — orgán, kterému jsou z centrální mozkové činnosti podávány impulzy k provedení akce
Glaucoma (glaukom) — poruchy očního tlaku
Gnóze — smyslové a rozumové poznání
Haptický — hmatatelný předmět (rozdíl od taktilní — hmatový). Když dovolíte, k tomu několik poznámek. Termín „haptický“ ve smyslu „hmatového vnímání“ se v odborných kruzích nepoužívá nikde na světě. Všude se pokládá za adekvátní, že svět je hmotný, objektivně existuje mimo naše vědomí a dá se poznávat i hmatem, totiž, je hmatatelným (haptickým) objektem. Na druhé straně člověk v roli subjektu používá k jeho poznávání prostředek hmat (páku), tj. smysl taktilní. A právě tímto mezinárodně užívaným termínem se ve světě operuje ve smyslu hmatání/použitý hmatem. Za ten zmatek v terminologii u nás může J. Jesenský (byl jsem u toho). A jako jedna z prvních jej převzala T. Hradilková (pořádala u nás první vynikající hmatové výstavy) v domnění, že nový termín odpovídá skutečnosti. Tehdy jsem zůstal nejistý a pátral. Tedy: haptický je svět = hmatatelný, taktilní je z hlediska gnozeologického/noetického smysl taktilní = hmatový. Nemohu posoudit, zda jsem se vyjádřil dosti srozumitelně k rozdílu pojmů hmatatelný a hmatový, aby byl přijat i u nás
Haüy, Valentin — Aj, Valentén
Chovanec — ve výchovně vzdělávacích ústavech pro nevidomé děti a mládež byli tak obecně nazýváni žáci i učni, případně studenti
Klarův ústav — Zaopatřovací a zaměstnávací ústav pro nevidomé děti a mládež v Praze byl založen v roce 1832 Aloysem Klarem (nikoliv Klárem) jako zařízení pro péči i zaměstnávání slepců české i německé národnosti. Ústav potom vedl jeho syn a následně i vnuk. Současným nástupcem je Střední odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež v Praze-Krči
Kompenzace — poskytnutí náhrady za ztrátu zraku. Vyrovnávání sníženého výkonu zraku
Kompenzační (učební) pomůcka — její konstrukce umožňuje přenesení vizuálního vjemu do sféry vjemu taktilního. Pomáhá nevidomým a těžce slabozrakým osobám získat ucelenější názor na objekt
Konzervatoř pro mládež s vadami zraku v Praze — vznikla v roce 1976 transformací SHŠI (viz níže). V současné době existuje jako Konzervatoř Jana Deyla (viz text shora) v Praze. Tato instituce vznikla po zrušení ústavu jako samostatný subjekt. Navázala na tradici hudebního oddělení již neexistujícího Deylova ústavu. Jejím zakladatelem je nevidomý klavírista a hudební pedagog, dlouholetý ředitel, J. Drtina. Je proto hudební veřejnosti nepochopitelné, že současná Konzervatoř nese jméno lékaře a nepyšní se názvem po některém z dlouholetých vynikajících nevidomých zde působících hudebních pedagogů, především s nespornými zásluhami J. Drtiny
Kreslenka — jakákoliv podložka z měkké hmoty, do které je možno vyrývat hmatatelné linie a tak vytvářet hmatatelné nákresy nebo obrázky. Používala se i kreslenka plstěná, na kterou se s pomocí špendlíků připevňovala tkanička do různých geometrických tvarů
Laski — komplex v polských Laskách vznikl v roce 1911. V současné době zahrnuje školy různého zaměření a všech stupňů pro nevidomé a slabozraké i s kombinovanými vadami. V roce 1931 byla založena masérská škola. V roce 1977 vznikla v areálu hudební škola. Připravuje mládež pro povolání hudebníků, prohlubuje vztahy k hudbě širšímu okruhu žáků. Škola hodlá pokračovat ve vytváření muzikálního prostředí tohoto ústavu
Mariínský spolek — ruská carevna Marie Alexandrovna projevovala mimořádný zájem o způsob života slepců. Provozu Ústavu pro výchovu a vzdělávání nevidomých dětí v Petrohradu i nově založenému spolku, který nesl její jméno, věnovala značné finanční prostředky
Meistergesang — ve 14.—16. století písňová tvorba německých básníků a skladatelů z řad řemeslnického stavu
Měšťanská škola — současný 6.—9. (v určitých obdobích 6.—8.) ročník základní školy
Mezibodový tisk — druh tisku Brailleovým písmem po obou stranách papíru
Milodar — viz Almužna
Myopia gravis — těžká krátkozrakost
Národní fronta — v letech 1945 až 1990 seskupení všech politických stran a společenských organizací v Československu. Od února 1948 byly do ní zahrnuty veškeré zájmové spolky. Národní fronta se stala nástrojem politického systému uplatňovaného KSČ
Nevidomý — dítě nebo dospělá osoba trpící absolutní nebo praktickou ztrátou zraku. Dávám přednost slovní vazbě, ve které termín nevidomý je přídavným jménem, avšak ve většině případů užiji tohoto termínu i jako podstatného jména, abych se vyhnul stereotypním vazbám a také ze sociálního hlediska
Newyorské bodové písmo — jedná se o systém založený na určitém seřazení reliéfních bodů. Oproti písmu Brailleovu je podstatné to, že pro každé písmeno je třeba 6—8 bodů seřazených do sloupců o dvou reliéfních vertikálně umístěných bodech. Rozlišují se velká a malá písmena abecedy
Optacon — americký vynález čtecího přístroje, který umožňoval nevidomým čtenářům číst běžné (černotiskové) knihy. Písmena byla převáděna přímo do reliéfní podoby. Nevidomých uživatelů Optaconu ubývá, protože čtení černotisku je nevidomému umožněno skenováním (odečítáním) textu na PC. Výstup je hlasitým odposlechem, případně je vytištěn elektronickou tiskárnou jako externím přídavným zařízením k počítači
Parciální poruchy — v souvislosti s probíraným textem se jedná o mentální nevyzrálost v některých jejích partiích
Percepce — prosté smyslové vnímání
Pigmentóza (retiny) — porucha barviva tělísek oční sítnice
Pichtův psací stroj — speciální mechanický psací stroj pro psaní brailleským písmem. Zkonstruoval jej kolem roku 1897 německý tyfloped O. Picht. V průběhu 20. století byly zkonstruovány i stroje elektrické a elektronické
Poradenská centra — začala vznikat při mateřských, základních i středních školách pro nevidomé a slabozraké žáky v roce 1990. Jejich úkolem je připravit zrakově těžce postižené děti pro společné vzdělávání s žáky běžných škol v místě bydliště. Cílem je o takové integrované žáky odborně pečovat a zajišťovat jim komplexní podmínky k jejich vzdělávání. Problémy vznikají tím, že tato centra jsou integrální součástí speciálních internátních škol, které se tomu brání
Postátnění — soudobý termín; znamenal převzetí soukromé nebo spolkové instituce do správy některého z místních, okresních či krajských státních orgánů
Pražská tabulka — dvoulistová kovová šablona na horním listu s obdélníkovými, po bocích vykrojenými okénky a odpovídajícími důlky na spodním plátu. Je určena pro psaní brailleským písmem. Zkonstruoval ji český tyfloped V. Malý v roce 1886
Preceptor (korepetitor) — učitelský pomocník (nekvalifikovaný); na rozdíl výpomocný učitel (kvalifikovaný)
Propichovaná (jehlová) latinka — viz rafigrafie
Puncírka — sázecí stroj pro Brailleovo bodové písmo. Lidový název podle německého der Punkt. Zkonstruoval jej F. Hinze (Berlín 1895)
Quinze-vingts — nejznámějším středověkým bratrstvem slepců byla Kongregace tří set, která v Paříži udržovala útulek zvaný Quinze-vingts. V roce 1260 jej založil francouzský král Ludvík IX., zvaný Pobožný, pro 300 násilně oslepených křižáků. Oslepit je nařídil bulharský car postupně v patnácti dnech po dvaceti vojácích, když je zajal na jejich křižácké výpravě do tzv. Svaté země. (Odtud název azylu.) Majetek byl společný. Kostel při tomto útulku byl vybaven zvláštními pravomocemi při udílení odpustků, z čehož plynuly značné finanční prostředky. Z tohoto důvodu měl azyl zcela výjimečné postavení. Byl navštěvován i francouzskými králi a bohatou šlechtou, která se tak vyplácela ze svých hříchů. Na hřbitově při tomto kostele byli za vysoké poplatky pochováváni bohatí Pařížané. Azyl byl proto oproti jiným podobným zařízením velmi bohatý. Tak přetrvával po několik staletí (viz výše Haüy, Guillié, Péphau)
Rafigrafie — jehlové písmo (propichovaná latinka) vzniká s pomocí sady paprskovitě rozvětvených vertikálně umístěných tyčinek Foucaultova rafigrafu, na jejichž koncích jsou různě umístěné jehly, které propichují papír. Z jejich kombinací lze sestavovat písmena (viz též Kleinův psací stroj)
Raná péče — tento název nese občanské sdružení se specifickým zaměřením. V roce 1977 založil autor této práce první Tyflopedickou poradnu v Československu pro péči o rodiny, ve kterých bylo vychováváno nevidomé nebo těžce slabozraké dítě raného věku (od narození do tří let). Později se ČUNS stala zřizovatelem poradny Rané péče. V současné době je Raná péče obecně prospěšnou společností bez závislosti na jakékoliv jiné společenské organizaci
Receptor — orgán, který svým způsobem odráží reálný svět
Regenschori — ředitel kůru významnějšího chrámu
Reglet — (réglette) 1—3řádková šablona (převážně kovová) pro psaní Brailleovým písmem. Horní plát je osazen obdélníkovými otvory, spodní plát podélnými rýhami nebo důlky, které rozměrově odpovídají okénkům
Retinopatia neonatorum — nevyzrálost sítnice u předčasně narozených novorozenců
Sansculloti — (bezkalhotníci) příslušníci městské radikální lidové vrstvy za Velké francouzské revoluce (1789). Od roku 1790 spolupracovali s jakobínskou levicí. 1793—1794 byli oporou revoluční jakobínské diktatury. Nazýváni byli podle oděvu prostých lidí. Místo dlouhých kalhot nosili módní krátké kalhoty a dlouhé punčochy
Sebeobsluha — sebeobslužné činnosti (oblékání, jídlo, hygiena) nevidomého dítěte i dospělé osoby jsou specifickým problémem proto, že jsou prováděny bez účasti zpětných zrakových aferentací — bez zrakové kontroly. Nevidomé je třeba k rozvoji a upevnění těchto dovedností vést metodicky
Slepecká muzea — i když první sbírka speciálních učebních pomůcek pro nevidomé žáky vznikla v Drážďanech, lze za první skutečně slepecké muzeum považovat sbírku J. W. Kleina ve Vídni (1837). V současné době je v Evropě na dvacet slepeckých muzeí a několik koutků tradic. Slepecká muzea zřizují: a) speciální školy pro zrakově těžce postižené žáky, b) zájmové organizace nevidomých a slabozrakých osob, c) ministerstva. Úkolem slepeckých muzeí je vytvářet sbírky speciálních učebních i jiných pomůcek a zpřístupňovat je veřejnosti. Cílem je vědecká a osvětová činnost prováděná různými formami. Nejedná se o muzea pro nevidomé, nýbrž o nevidomých
Slepecké spolky — a) pečující o nevidomé občany, provozovaly charitativní činnosti, b) spolky samostatných slepců; zabývají se svépomocí
Slepecké tiskárny — speciální tiskárny pro tisk knih reliéfním písmem (Brailleovým i jinými druhy). Prakticky každý ústav pro výchovu a vzdělávání nevidomých dětí usiloval o to, mít vlastní tiskárnu, ve které byly tištěny speciální učebnice. Do roku 1990 byla v českých zemích jediná tiskárna — Tiskárna a knihovna Karla Emanuela Macana v Praze. Po roce 1990, vlivem nových digitálních technologií, vzniklo několik dalších menších středisek
Slabozrakost — tímto pojmem jsou označovány děti i dospělé osoby, které vidí nejvíce 0,25 % zdravého zraku
Societé philantropique — vlivná francouzská společnost pro kulturu. Podporovala i vznik a vývoj Národního ústavu pro mladé slepce v Paříži
Speciální pedagogika (zdravotně postižených, dříve defektologická) — jestliže pedagogiku pokládáme za obecnou kategorii, potom je jí speciální pedagogika tyflopedická podřízena jako jedna ze zvláštních kategorií. Dalšími disciplínami speciální pedagogiky jsou: psychopedie, logopedie (surdopedie), somatopedie a etopedie
Speciální pedagogika tyflopedická — jestliže bychom pokládali speciální pedagogiku za obecný pojem, potom je jí speciální pedagogika tyflopedická podřízena jako pojem zvláštní
Stereotypní vazby — stále se opakující
Tabella — Marcus Fabius Quintilianus je autorem jednotného písma
Taktilní — hmatový, dotykový (smysl) na rozdíl od haptický — hmatatelný (předmět), viz Haptický
Telefonní manipulant — telefonista, tj. pracovník, který v podnikové telefonní ústředně spojuje vnější volání na jednotlivá pracoviště podniku
Stereognostické představy — prostorové představy
Svaz československých invalidů (Svaz invalidů) — viz Zkratky
Tmavomodrý festival — mezinárodní hudební přehlídka pro nevidomé a slabozraké děti a mládež. Koná se každým rokem v Brně. Založila jej oční lékařka Z. Kafková s Š. Tryhukovou, pracovnicí Kulturního a informačního centra v Brně
TyfloCentrum — TyfloCentra jsou krajská střediska, která provozují řadu služeb pro nevidomé a těžce slabozraké občany, například asistenční služby, sociálně právní poradenství, sociální služby, volnočasové aktivity aj. Společně s regionálními pracovišti Tyfloservisu v jednotlivých krajích tvoří ucelený systém služeb ZP. Tento systém připomíná defétické pojetí péče, které vznikalo postupně v západní Evropě a USA. Činnost TyfloCenter je zaměřena především na nezaměstnané a seniory. TyfloCentra rovněž provozují poradenské služby na bázi PC
Tyflofakty — umělecké předměty určené nevidomým, nebo vytvořené nevidomými
Tyflokabinet — metodické centrum tyflotechnických pomůcek. První kabinety vznikaly v polovině osmdesátých let 20. století v rámci Svazu invalidů. Tyflokabinet se posléze stal jedním z významných projektů Společnosti nevidomých a slabozrakých ČR (SNS) na ministerstvu zdravotnictví a po vytvoření SONS v roce 1996 byl převzat i novou organizací. ČUNS měla obdobný, ale samozřejmě jinak definovaný projekt na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR (MPSV)
Tyflopedie — (tyflopedagogika) speciálně pedagogická disciplína — teorie a praxe výchovy a vzdělávání zrakově těžce postižených dětí i dospělých
Tyfloservis — obecně prospěšná společnost s celostátní působností zajišťující sociální rehabilitaci dospělých, převážně později osleplých osob v České republice. Jeho instruktoři provádějí formou terénní nebo ambulantní individuální péče nácvik potřebných dovedností sebeobsluhy, orientace v prostoru, obsluhu speciálních pomůcek a poskytují další informace. Základní strukturu Tyfloservisu tvoří krajská ambulantní střediska. První z nich vznikla počátkem roku 1991 (Praha, Olomouc). Pracují zde převážně vysokoškolsky erudovaní instruktoři
Úchylná mládež — tato kategorie se v současné době jeví zavádějící. Byla však jednou z hlavních, které tvořily speciálně-pedagogický systém. Později to byla mládež vyžadující zvláštní péče. V současné době se jedná o zdravotně postiženou mládež
Ústřední jednota invalidů — viz Zkratky
Ústav pro nevidomé (ústav) — pokud není jinak specifikováno, jedná se o výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé děti a mládež. Historicky první takové zařízení založil Francouz V. Haüy v Paříži roku 1784. Ústavy poskytovaly neúplné základní všeobecné vzdělání, pracovní (později řemeslné) činnosti nebo výuku řemeslům, případně jiné možnosti vzdělání a činností. Hudba a vyučování hře na hudební nástroje byly od počátku neodmyslitelným doplňkem zájmové činnosti i přípravou k činnosti lidového hudebníka i k povolání kvalifikovaného učitele hudby. Na většině ústavů se vyučovalo ladění klavírů
Ústav zaopatřovací — azylové zařízení pro zrakově těžce postižené občany. Většinou poskytovalo též omezené pracovní možnosti, které byly vlastně rekondiční a rekreační
Vokální intonace — a) zpěv písní bez not, b) zpěv písní i umělých cvičení podle not (uvědomělá vokální intonace)
Vysokoškolská komise — byla ustavena v rámci slepeckého oddělení Svazu invalidů (SI). Pečovala o zajišťování magnetofonových nahrávek studijní literatury pro středoškolské i vysokoškolské zrakově těžce postižené studenty. Na základě dohody s ministerstvem školství bylo možné zakoupit a studentům půjčovat magnetofony i jiné tehdy dostupné technické prostředky, které jim měly zpřístupnit nahrávání přednášek i profesionálně nahraných studijních materiálů (skript aj.)
Zemský spolek — Zemský spolek pro výchovu a péči o slepce v království Českém. Vznikl v roce 1909. Spolek byl český, členové jeho představenstva byli všichni Češi. O rok později založil v Praze Deylův ústav pro slepé, Český výchovně-vzdělávací ústav, který měl své hudební oddělení, jež se postupem doby specializovalo na přípravu zrakově těžce postižených učitelů hudby. V roce 1948 se toto oddělení stalo hudební školou, která o dva roky později (po zrušení ústavu) získala celostátní působnost
Zkratkopis — je to specifický systém, který byl při používání brailleského písma původně zaveden pro úsporu místa, zkracuje slova. Nejedná se o těsnopis. Zkracují se jednak kmeny slov, ale také předpony i přípony. Používají se i jiné zkratky, a to z jednotlivých písmen nebo jejich shluků. O první zkratkopis se pokusil V. Haüy. První český zkratkopis sestavila učitelka ve škole Ústavu pro nevidomé děti v Praze na Hradčanech D. Hoňková
Zrakově těžce postižený — pod tuto kategorii patří lidé nevidomí a těžce slabozrací, případně i tupozrací a šilhaví
Zvláštnosti poznávacích činností — se projevují při poruše některého z receptorů