113 Příloha

Od Eureky k tabletům

(Zora 2011 — seriál článků)

Se souhlasem autora uvádíme zkrácený a redakčně zpracovaný výtah z článků J. Konečného, který uveřejnil v časopise Zora na pokračování v roce 2011. Jeho údaje jsme doplnili o jiné prameny.

Před rokem 1991 u nás komerční výpočetní technika pro nevidomé prakticky neexistovala. Můžeme jen vzpomenout K. Vránu, V. Krajíčka a J. Mojžíška (viz Smýkal 2006). Prvním masově rozšířeným počítačem, který byl určený nevidomým, byla Eureka A4. Byla opatřena brailleskou klávesnicí a hlasovým výstupem a vybavena porty pro připojení tiskárny, jiného počítače, disketovou mechanikou i telefonním modemem. Bylo možné připojit externí klávesnici a PC. K Eurece bylo také možné připojit voltmetr, teploměr a rozlišovač barev. Obsahovala výstup pro sluchátka a potenciometry na zesílení hlasitosti i nastavení rychlosti čtení.

Ovládání bylo umožněno prostřednictvím sedmi kláves brailleské klávesnice, osmi funkčními tlačítky, čtyřmi kurzorovými tlačítky a přeřaďovačem. Eureka v programovém vybavení nabízela 16 funkcí, jako například hodiny, diář, telefonní seznam, textový a hudební editor i překladač Basicu. Byla vybavena i diskovou jednotkou a výstupem pro sluchátka.

Těchto počítačů bylo od ledna 1991 do tehdejšího Československa v průběhu pěti let dovezeno na 600. Eureka se tak stala neocenitelným pomocníkem v zaměstnání, při studiu i zábavě. Svými požadavky posunula do abstraktního myšlení několik set nevidomých.

Tvůrcem Eureky A4 byl brněnský rodák M. Hudeček. Po přestěhování do Austrálie zde založil firmu Robotron Pty, Ltd., která za svou novátorskou tvorbu, především elektronických pomůcek pro nevidomé, získala mnoho mezinárodních cen včetně Zlaté medaile Mezinárodního veletrhu v Brně (1990).

Velký podíl na tom, že k nám Eureka mluví česky má R. Volejník, který pro ni z angličtiny přeložil všechny komunikační texty.

V září 1991 založil J. Konečný první Eureka — klub. Jeho úkolem bylo předávat zkušenosti při práci s Eurekou, popularizace a později i výuka její obsluhy. O rok později byl založen podobný klub i v Praze a o další rok později také v Žilině.

První setkání uživatelů Eureky se konalo v květnu roku 1991 ve Svratce. Svolal je autor této písemné práce, tehdy předseda oblastní odbočky ČUNS v Brně. Ještě na podzim téhož roku proběhl víkendový kurz práce s Eurekou v Olešnici. Zorganizoval jej rovněž autor této písemné práce a jeho oficiálním pořadatelem byl tehdejší brněnský Tyfloservis pod vedením F. Ficiána. V roce 1995 se podle V. Krajíčka konalo v Kamenickém Šenově snad jedno z posledních setkání uživatelů Eureky.

Vedl je V. Hájek, tehdy pracovník Tyflokabinetu. Při hudebních Tmavomodrých festivalech probíhala potom jako souběžný program pro vybrané zájemce pravidelná setkávání uživatelů a příznivců Eureky, od roku 1995 setkávání příznivců výpočetní techniky s úpravou pro nevidomé.

Podrobněji k tématu i rozvoji počítačové techniky viz seriál článků v časopise Zora 2011. Doplnění informací viz Tyflopedický lexikon (2000), hesla: Vrána.

S laskavým souhlasem D. Sýsové, ředitelky Základní a střední školy pro zrakově postižené žáky v Brně otiskujeme její text.

Škola má v současné době pět učeben výpočetní techniky. Každá je vybavena projektorem a plátnem. V odborné učebně základní školy se nachází interaktivní tabule a zvětšovací lupy pro slabozraké žáky. Na Střední škole jsou dvě učebny výpočetní techniky. V každé je na čtrnácti K 5 PC připojen brailleský řádek, jenž umožňuje nevidomým studentům pracovat s PC. Na všech PC v učebnách je nainstalován hlasový odečítací software. Dále jsou zde dvě učebny pro výuku cizích jazyků. Všechny jsou speciálně upravené tak, že každý z žáků má sluchátka s mikrofonen, která jsou spojena s ovládacím pultem u vyučujícího. Tím může učitel zkoušet jednotlivé žáky. Tyto učebny jsou taktéž vybaveny interaktivními tabulemi. Žáci mohou na svých noteboocích pracovat v celém areálu školy. Využívají bezdrátové připojení k internetu.