Louis Braille a Coupvray

(Zora 2002/2, str. 1—5)

 

Pod tímto názvem zpracoval J. Robin zprávu o mobiliáři rodného domu L. Braille. Vyšla anglicky v roce 1986 pod názvem Louis Braille and Coupvray — His Birthplace. Získal jsem ji při své návštěvě Coupvray na jaře roku 2000. Do češtiny přeložila P. Pavlíčková. V brailleském písmu ji vydala brněnská Typhlographie. Svoje dojmy z návštěvy tak významného místa jsem tehdy popsal v časopise Zora. Dr. P. Peňáz mne doplnil podrobnou zprávou o organizaci péče o nevidomé ve Francii a o činnosti Asociace V. Haüye. Rád bych právě v letošním roce v krátkosti seznámil české čtenáře s obsahem této brožury s ohledem na formu tohoto příspěvku.

Na obálce je obrázek rodného domu L. Braille, který je tentokrát fotografem představen z jižní strany. V publikaci se nachází i několik dalších kreseb a fotografií. Na zadní straně obálky je fotografie olejomalby portrétu L. Braille.

Je samozřejmě nemožné dobře vystihnout život tak výjimečného člověka jako byl Louis Braille na několika stránkách tenké knížky. Velké množství vzpomínek a dokladů nacházejících se v jeho domě by samo o sobě poskytlo materiál na více než jednu knihu.

 

Městečko Coupvray

I přes to, že se velmi blízko nachází průmyslová oblast, udrželo si Coupvray dodnes ráz zemědělské vesnice. Návštěvník může dosud vidět malé střechy z hnědých tašek, dvory, chalupy i náves obklopenou stromy, na níž se tísní kostel sv. Petra (kde byl malý Louis dne 8. ledna 1809 pokřtěn), radnice a pomník od Etienna Lerouxe vztyčený v roce 1887 a završený bustou tvůrce slepecké abecedy. Tělo L. Braille spočívalo na místním hřbitovu do roku 1952. Na jeho hrobce můžete spatřit urnu, v níž jsou uchovány pozůstatky jeho rukou, jiné ostatky byly ve stejném roce zpopelněny a přeneseny do pařížského Panteonu.

V okolí vesnice je dosud krásná příroda. Na kopci nad vesnicí se nachází zámecký dvůr. Tu a tam se mezi zahradami a sady po úbočí vine zelená cestička. A o něco níže je stará prádelna s dřevěnými sloupky a taškami pokrytými mechem, průzračná voda řeky Frémnette tu teče svižně a tiše šumí.

Dům rodiny Brailleových

Nachází se v dolní části Coupvray na konci malé uličky, která v minulosti nesla jméno Rue du Coteau (Kopečná). Jde o prostorný dobře stavěný dům vybudovaný v druhé polovině 18. století. Rodině Brailleových patřilo i několik hospodářských stavení ve dvoře a na protější straně ulice. Otec Simon-René Braille vlastnil též vinohrad.

Na zeď směřující do dvora byla v roce 1952 umístěna mramorová deska. Text zní:

 

 

V tomto domě se 4. ledna 1809 narodil Louis Braille, tvůrce reliéfního bodového
písma pro slepce. Tento muž otevřel dveře vzdělání těm, kteří nevidí.

 

 

 

 

 

Obývací pokoj

Tento pokoj je srdcem celého domu, jednak pro vzpomínky, které uchovává, jednak kvůli velmi dobře zachovaným dokladům Briardského slohu. V tomto obývacím pokoji žil S. R. Braille, sedlář, s celou svou rodinou: svou ženou Monique a jejich čtyřmi dětmi — Monique-Catherine, Louis-Simon, Marie-Céline a nejmladším Louis.

 

Pod krbovou římsou

Na zdi za krbem je znak Francie s datem 1659. Klenutí pece na pečení chleba je zasazené přímo pod točité schodiště. Pec se vytápěla suchými výhonky révy. Teplo z pece umožňovalo zpracovávat proslulý sýr kraje Brie. Dveře na půdní sýpku stojí mezi přístěnkem a pecí. Přístěnek je pro stavby v Brie velmi typický — je obložený dubovým dřevem a vyzdobený kruhy a obilnými klasy — symbolem kraje Brie.

Obyvatelé kraje Brie nazývali dřez „myčka“. Je to velký plochý nepatrně vyhloubený kámen, kde byla umístěna dřevěná nádoba. Voda odtékala otvorem ve zdi přímo na dvůr. Držák na nádobí se skládal z překřížených dřevěných latí, na kterých byly pověšené pánve a kastroly. Výklenek nad dřezem poskytoval prostor pro uložení džbánků, hrnků a dalšího nádobí.

Za zmínku stojí dubové stropní trámy, dveře z 18. století, šatní skříň, zahřívací pánev používaná na zahřátí postele, kamna na vytápění místnosti zde nenajdete.

 

Dílna (rekonstrukce)

Více než jedno století se v rodině Brailleových předávalo sedlářské řemeslo z otce na syna. Dědeček L. S. Braille se v Coupvray usadil na začátku 18. století. Převzal po svém tchánovi živnost, která byla ve vesnici zavedena už v 17. století.

Část vybavení a nábytku, které Brailleovi používali při vykonávání řemesla, můžeme vidět v této dílně: Původní dřevěný pracovní stůl, typická židle vypletená koženými řemeny, forma na chomout, kožená svorka na šití, cejchovačka na koně, ořezávací nože, šídla, nástroje na pěchování, formy, atd. Na zdech místnosti visí koš na sbírání vinných hroznů.

Zde si jednoho dne vezme tříletý Louis do ruky sedlářský nůž a pokouší se uříznout kousek kůže, ale jeho malé ruce jsou nešikovné. Náhle se čepel smeká a zasahuje chlapcovo oko. Infekce zasáhla i druhé oko. V pěti letech vstupuje Louis do světa beze světla.

 

Nové prostory v 1. poschodí

V místnosti, která je věnována práci L. Braille, byly shromážděny různé části zařízení a dokumenty. Vévodí zde rámeček s francouzskou abecedou a jejími ekvivalenty v Brailleově písmu. Z nejdůležitějších předmětů to jsou: bodátko, osa pro upevnění rámů, pohyblivý řádek, otvory pro umístění pohyblivého řádku, tuhý papír upevněný mezi dvěma rámy, rám číslo I a II, vodicí drážky a další.

Dále je zde několik desítek pomůcek, které dokládají vznik Brailleova písma. Z těch nejvzácnějších to jsou: Barbierův řádek (1819), rafigraf (psací stroj vynalezený Braillem a Foucaultem) umožňující psát černotiskovou latinkou. Braille používal tuto rafigrafickou metodu při psaní dopisů rodině, různé druhy regletů pro psaní Brailleovým písmem, psací stroj vyrobený v Chicagu (začátek 20. století), knihy psané lineárním reliéfním písmem metodou V. Haüye: Základy španělské gramatiky pro slepce od S. Guillié (1819), Příručka historie starověku (1841) a jiné.

 

Louis Braille v Coupvray

Braille vždy lpěl na své rodné vsi. Dopisy psané rafigrafem a uchovávané rodinou Lecouvey-Braille, jsou toho důkazem.

V rodinném domě měl jeden pokoj s krbem, který byl připravený jen pro jeho vlastní potřebu. V tomto pokoji, kde prožíval několik měsíců odpočinku, bylo shromážděno několik památek: Cena za aritmetiku udělená L. Brailleovi s podpisem Pigniera, ředitele Národního ústavu, několik kostek domina ze sady, kterou kdysi Louis vlastnil a podobně.

 

Dokumenty z vesnického archivu

Mimo jiných dokumentů: prezenční listina žáků školy v Coupvray: „10 — Braille Louis, (23. listopadu 1818)“, dokument o přenesení zpopelněného těla L. Braille do pařížského Panteonu, zpráva vydaná pařížskou Centrální prefekturou (9. ledna 1852).

Zachovalo se několik dopisů psaných na rafigrafu. Jejich kopie se nacházejí v mém soukromém archivu.

Ve sklepě a na půdě se nachází mnoho soudobých předmětů, které byly svědky Brailleova života.

Své rodiče i sourozence, rodný dům i vesnici Coupvray Braille miloval a v nejnáročnějších údobích svého života se sem vracel hledat zdraví a útěchu.



Další><PředchozíSlepecká muzea evropská Apogeum