Připomínka osobnosti Lubomíra Nopa

(30. listopadu 1915—15. prosince 1986)

(Zora 1997/1, str. 9—10)

Nemůžeme opomenout vzpomínku, i když opožděnou, na výraznou osobnost české tyflopedie, učitele ve škole Ústavu pro nevidomé v Brně, později učitele a ředitele školy pražského Ústavu pro nevidomé na Hradčanech. Do historie se zapsal několika tyflopedickými činy — a to není málo.

Venkovským učitelem se L. Nop stal v roce 1937. Do Ústavu pro nevidomé v Brně nastupuje jako učitel po dlouhodobé stáži o dva roky později. Byl jsem jedním z jeho žáků, a tak mohu připomenout, že oživil stereotypní vztahy učitele a žáka.

Spolu s R. Krchňákem Nop inicioval založení Dne nevidomých (1947) s hlavním heslem: Bez pokladniček, bez žebrání. Oba učitelé měli na mysli posílit důstojnost nevidomého člověka. V témže roce byl také iniciátorem zahájení spolupráce mezi všemi ústavy pro nevidomé v Československu (spolupráce byla přerušena válkou).

Do školy hradčanského Ústavu pro nevidomé v Praze přešel v roce 1949. Zde se později stal ředitelem. Roku 1953 se konaly první Sportovní hry nevidomých žáků základních škol, jejichž iniciátorem se stal L. Nop po dohodě s ředitelem Základní školy pro nevidomé v Brně, D. Hanákem. Dopis, ve kterém navrhuje založit tuto prospěšnou tradici, se zachoval.

Po dva roky působil na Kubě jako expert pro výchovu nevidomých dětí. Po návratu do vlasti založil a pak i v důchodu organizoval žákovské soutěže ve čtení a psaní brailleským písmem. V roce 1975 byl raněn mozkovou mrtvicí a musel své činnosti zanechat. Z nezjištěných důvodů mu nastupující nová ředitelka znepříjemňovala vstup do školy.

Byl pilným dopisovatelem do propagačních i odborných periodik. Ve svých příspěvcích se zabývá historií, učebními pomůckami, sportem, pedagogickou osvětou, črtami ze života nevidomých žáků, problematikou speciálních učebnic, reportážemi z Kuby aj. Z jeho rozsáhlejších prací je to Metodický průvodce k učebnici zeměpisu. Napsal novelu Zachráněný život (1948). Nejvýznamnější je jeho redaktorská činnost na sborníku Péče o děti s vadami zraku (1957), do kterého přispělo několik českých tyflopedů.

L. Nop patří do galerie českých tyflopedů, kteří posunuli výchovu a vzdělávání nevidomých na vyšší úroveň.

Sportovní hry nevidomých a slabozrakých dětí a mládeže