23 Tyflopedický kalendář — 1998
(Tyflopedický kalendář 1998/2, str. 39—44)
973
- se narodil Abu Alláh ben Malaincan al Maarí, arabský nevidomý básník
1523
- vyšla nejstarší objevená ucelená publikace o možnostech vzdělávání nevidomých, jejímž autorem je Ital Caraccioli. Název knihy: Dialog tří slepců
1648
- zemřel německý nevidomý filozof a znalec orientálních jazyků H. Schönberger
1798
- Rakušan Weinberger se rozhodl založit ve Vídni Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé. Pokus se však nezdařil
- v některých pramenech je uváděno narození G. S. R. Mercadanta (viz roku 1795)
- zemřel J. Strong, anglický nevidomý stavitel známých varhan
1848
- byl založen Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé v Brightonu
- v Berlíně je natolik populární osobnost W. Moona a jeho systém písma, že zde založili spolek Moon a jeho písmem byla dokonce vytištěna Bible
- 20. prosince se narodil A. Brandstaeter, ředitel Ústavu pro nevidomé v Hamburku. Prosazoval oddělení nevidomých a slabozrakých při jejich vzdělávání. To se na většině ústavů nedařilo. Vedení škol dokonce využívání zraku zakazovalo
- se narodil Ch. Lawton, německý nevidomý vysokoškolský profesor v Tübin-genu
- 26. listopadu se narodil rakouský tyfloped českého původu J. Libansky. Působil v Praze, později ve Vídni. Z jeho několika prací bylo nejvíce populární pojednání Svět slepých
- 12. února zemřel J. W. Klein, zakladatel Výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé ve Vídni (1804), autor hladké a později i propichované reliéfní latinky i několika závažných organizačních opatření a spisů o výchově a vzdělávání nevidomých. Založil první poradnu pro rodiče a první slepecké muzeum
1873
- učitel pražského Klarova Ústavu pro nevidomé V. Malý zpracoval svou adaptaci Brailleova písma na český jazyk. Ze tří návrhů (Novák, Schwarz) byla nejúspěšnější
- 10. června se narodil A. Rappawy, učitel v Ústavu pro nevidomé v Brně, autor mnoha cenných pojednání o výchově nevidomých. Při jejich koncepci vycházel ze své praxe
- 22. října se narodil J. Vinglárek, český nevidomý plně kvalifikovaný ladič klavírů. Jako učitel ladění působil v Ústavu pro nevidomé v Brně a vychoval zde mnoho výborných ladičů
- v Purkersdorfu byl založen Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé
- ve Vídni byl založen Ústav pro nevidomé izraelity (někdy je uváděn vznik v r. 1870)
- ve Vídni vyšel Entlicherův slabikář, který je tištěný pěknou hladkou reliéfní latinkou
- v Sasku byla uzákoněna povinná výchova nevidomých
- ve Vídni se konal první Mezinárodní kongres učitelů nevidomých, který se potom schází každé tři roky. Po několik desetiletí byl hlavní tribunou výměny zkušeností učitelů nevidomých nejen z Evropy
1898
- byl založen Spolek pro podporu slepých v království Českém
- brněnský Spolek dam a dívek založil Útulnu pro německé nevidomé ženy a k tomuto účelu dal do provozu novou budovu na dnešní Černopolní ulici
- se narodila D. J. Hašková, česká nevidomá spisovatelka
- se narodil H. Weisz, český nevidomý hudební skladatel
- 3. září zemřel R. Klar, ředitel zaopatřovacího a zaměstnávacího Ústavu pro nevidomé v Praze. Byl posledním ředitelem z rodiny Klarů
- výchovně vzdělávací ústavy byly založeny ve Fukušimě, Nagasaki a Toaki (Japonsko)
- v Záhřebu byl založen spolek sv. Víta, který zřídil Ústav pro nevidomé dělníky
- v Rakousku vznikl Svépomocný spolek slepců
- Francouz Vezien vytvořil vlastní písmo pro nevidomé. V praxi se však nepoužívalo
- ruský Mariínský spolek v Petrohradě začal vydávat časopis pro slepce
- ve Vídni byly znovu uspořádány Kleinovy sbírky slepeckého muzea, veřejně jsou přístupné až od roku 1919
- v Drážďanech se konal první Den péče o slepé. Koná se formou aktivu odborníků
- v Berlíně proběhl 9. mezinárodní kongres učitelů nevidomých
- v Německu se objevuje ve službách nevidomých fonograf, který sloužil jednomu nevidomému písaři, jehož jméno se neuvádí
- se narodil E. Freund, německý hudební pedagog. Zúčastnil se na koncepci nové verze německého zkratkopisu
- se narodil E. Masuelli, italský nevidomý sochař
- 14. září zemřel A. Büttner, ředitel Výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé v Drážďanech
- zemřel W. Mecker, ředitel Ústavu pro nevidomé v Düren, redaktor časopisu Der Blindenfreund. Měl vynikající vědeckou úroveň. Vycházel do roku 1933, kdy bylo jeho vydávání německými fašisty zakázáno
1923
- na Deylově Ústavu pro nevidomé v Praze se začalo budovat hudební oddělení (K. Hejda), které se později zásluhou J. Drtiny přetvořilo na střední hudební školu a později na konzervatoř pro nevidomé a slabozraké
- v Brně vzniklo Sdružení samostatných slepců
- ve snaze po koordinaci činnosti slepeckých spolků vznikl Svaz slepeckých spolků a ústavů v ČSR
- v Brně byl založen spolek Pomoc německým nevidomým
- začal vycházet první časopis pro nevidomé děti Přítel dětí. Zanedlouho mění název na Našim poupatům
- vyšly Zemanovy Otázky slepecké výchovy. Jedná se o sborník prací z prvního celostátního kurzu učitelů nevidomých. Publikace je považována za významnou českou učebnici výchovy nevidomých. Patří k základním fondům tyflopedické literatury
- začal vycházet odborný časopis Revue pro vzdělávání a výchovu hluchoněmých, ve kterém byly otiskovány i příspěvky k problematice péče o nevidomé
- na ministerstvu školství v Praze proběhlo jednání o sjednocení požadavků učebních osnov a speciálních plánů škol při výchovně vzdělávacích ústavech pro nevidomé
- významná česká tyflopedka D. Hoňková, ředitelka školy při Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech, sestavila návrh českého slepeckého zkratkopisu
- učitel E. Kerbl začal v Deylově ústavu pro nevidomé vyrábět reliéfní zeměpisné mapy pro nevidomé. Vytvořil asi deset souborů. Zvláště významný je Atlas Československa
- 30. září se narodil B. Zeman, český nevidomý hudební pedagog a klavírista. Vyznamenal se rovněž jako sbormistr známého dětského pěveckého sboru. Pro svou hudebně pedagogickou činnost aplikoval několik pomůcek
- v Moskvě byla založena hudební škola pro nevidomé
- v Charkově byla založena Škola pro hluchoslepé
- v Hamburku byla založena Škola pro slabozraké
- v Mukačevě (Podkarpatská Rus) byl založen státní Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé
- v USA vznikla jedna z prvních nadací na podporu nevidomých
- se narodil (září) E. Asadov, ruský nevidomý básník
- 8. září se narodil M. Dzurňák, ředitel Učňovské školy pro nevidomé v Levoči, později vedoucí tamního Slepeckého muzea. Po jeho zrušení vybudoval studijní středisko speciálního školství
- 21. ledna se narodil W. Finck, německý nevidomý vysokoškolský učitel
- 14. prosince se narodil A. Jonynas, litevský nevidomý básník a první předseda litevského spolku slepých
- se narodil R. Russel, německý nevidomý spisovatel
- se narodil F. Tanner, švýcarský nevidomý psycholog
- 28. října se narodil O. Uhriňak, slovenský nevidomý redaktor časopisu pro nevidomé Nový život
- zemřel M. Kunz, ředitel Ústavu pro nevidomé v Illzachu. Je vynálezcem tvorby papírových reliéfních fyzikálních zeměpisných map, technických nákresů a obrázků zvířat pro nevidomé
1948
- na základě nového školského zákona byly u nás při ústavech pro nevidomé zřizovány národní a střední školy se samostatným vedením
- 1. října vznikla z Deylova ústavu pro nevidomé v Praze celostátní hudební škola pro nevidomé. Dosavadní vedoucí hudebního oddělení K. Hejda je nahrazen J. Drtinou
- k realizaci návrhu J. Drtiny založit Ústředí československých slepců nedošlo. Politické integrační tlaky byly silnější. Bylo rozhodnuto založit Ústřední jednotu invalidů
- časopis Svět nevidomých změnil název na Cesta slepých. Angažovaně se zapojuje do budovatelského úsilí invalidů
- nevidomý telefonní manipulant J. Šedivý začal zapracovávat další nevidomé pro tuto práci
- v březnu se ustavil akční výbor Národní fronty, který zavedl nucenou národní správu nad slepeckými ústavy i nad všemi stávajícími spolky nevidomých a spolky pečujícími o nevidomé. Předsedou byl J. Drtina. Tímto aktem se v uvedených institucích začíná uplatňovat diktát KSČ
- 29. května se narodila A. Vlasáková, nevidomá profesorka konzervatoře a docentka na JAMU v Brně i AMU v Praze, kde organizuje další vzdělávání hudebních pedagogů
- v Soluni byl otevřen Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé
- v Maďarsku začal vycházet časopis Svět nevidomých (původně v roce 1938 Čtení pro slepé, později Zprávy)
- v Polsku začal vycházet brailleským písmem tištěný časopis Pochodnia (o rok dříve v běžném písmu)
- v Praze začal vycházet časopis Naše světlo. Později vycházel v Levoči, kde je prvním časopisem tištěným v nově instalované slepecké tiskárně v Levoči. Rediguje jej J. Vrabel
- 1. října byla v Levoči otevřena slepecká tiskárna. O její vznik se zasloužil učitel v Ústavu pro nevidomé v Levoči J. Vrabel
- v Bratislavě na Povereníctvu školství byl schválen první slovenský slabikář. Byl jako první učebnice vytištěn v Levoči
- do Levoče byla svolána první poválečná vědecká konference československých tyflopedů
- v Hannoveru proběhl XIX. mezinárodní kongres učitelů nevidomých
- v Záhřebu vznikl divadelní soubor nevidomých s trvalou možností hostovat v budově běžného divadla
- 1. června se narodil B. Mamojka, slovenský nevidomý vědecký pracovník. Zabývá se počítačovou technikou, je činný v Unii nevidomých a slabozrakých Slovenska
- zemřela ukrajinská, později osleplá výtvarnice L. M. Po
- 24. března zemřel P. Renny, francouzský nevidomý organizátor akcí pro zlepšení společenského postavení nevidomých, které spatřoval v jejich přípravě pro přiměřené zaměstnání
1958
- vyšel jeden ročník časopisu Mládež vyžadující zvláštní péče. Redigoval jej J. Zeman
- 24. února zemřel organizátor sociální péče o nevidomé na Moravě N. Doležel. Založil zde dva azyly pro práceneschopné nevidomé (Chrlice, Nové Hvězdlice) a Opatrovnu s mateřskou školou v Pisárkách. Po převzetí budovy odsunutých německých žen na Černopolní ulici ji spolek Péče o slepé na Moravě nechal nadstavit s úmyslem přestěhovat tam Ústav pro nevidomé
- 9. října zemřel J. Pozdník, učitel v Ústavu pro nevidomé v Brně, později ředitel školy při tomto Ústavu. Je autorem učebního textu pro český jazyk. Redigoval brailleským písmem tištěný časopis pro nevidomé děti Na úsvitě
- 2. srpna zemřel praktik a teoretik výchovy a vzdělávání nevidomých, ředitel Ústavu pro nevidomé v Brně, A. Špička. Usiloval o získání zaměstnání pro absolventy Ústavu. Proslul svým sociálním cítěním. Významná je jeho publikační činnost. Je autorem spisu Výchova nevidomého dítěte a tvůrcem několika speciálních učebních pomůcek pro nevidomé
- v Levoči byla otevřena Mateřská škola a Zvláštní škola pro nevidomé
- začal vycházet polský esperantský časopis Pola stelo
- v Izraeli byla uzákoněna možnost, aby nevidomé děti mohly navštěvovat běžnou školu v místě svého bydliště
- 13. prosince zemřel švédský hluchoslepý esperantista světového významu H. Thilander. Redigoval první esperantský časopis pro nevidomé Esperanta ligilo (Začal vycházet v roce 1904)
1968
- v Praze byla otevřena ekonomická škola pro nevidomé s celostátní působností. Později jsou přijímáni i žáci slabozrací
- ZDŠI pro slabozraké v Moravské Třebové byla přeměněna na zvláštní školu pro slabozraké
- 10. prosince zemřel J. Naňka, český nevidomý houslista a hudební pedagog. Působil v Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech. Konal četné koncerty
- 21. ledna zemřel český slabozraký tyflotechnik F. Urban, který je autorem několika reliéfních papírových i nástěnných zeměpisných map. Brněnskému Ústavu pro nevidomé vytvořil řadu dalších speciálních učebních pomůcek mimořádné kvality (modely zvířat, květin, Kleinovy psací stroje, pražské tabulky, vídeňské početní krabice aj.)
- ve Švýcarsku vznikla Společnost pro péči o hluchoslepé
- v Rumunsku začal vycházet časopis Viaţa noua, který je tištěný v brailleském i běžném písmu. Vydává jej Rumunský svaz nevidomých
- v Estonsku bylo při slepecké knihovně zřízeno studio zvukové knihy
- 31. května zemřela vzdělaná hluchoslepá Američanka H. Kellerová, spisovatelka několika převážně autobiografických literárních prací
- 12. prosince zemřel německý nevidomý spisovatel A. P. Rouss. Zpracoval návrh na novelizaci brailleské hudební notace
- 12. prosince zemřel francouzský nevidomý hudební pedagog R. Tiberge. Působil na konzervatoři v Champignonu a později v Paříži
1978
- na základě nového školského zákona byla 1. září zahájena přestavba ZDŠI pro nevidomé na osmiletou ZŠ s povinnou desetiletou školní docházkou
- počátkem září byla v Brně ředitelem J. Smýkalem otevřena Mateřská škola pro nevidomé. (Dřívější Opatrovna s mateřskou školou byla nerozvážně zrušena roku 1950.)
- v Československu se konala první mezinárodní soutěž nevidomých a slabozrakých skladatelů
- pracovníci výzkumného ústavu v Bratislavě ve spolupráci s ředitelem ZŠ pro nevidomé v Brně vypracovali techniku zpěnitelných barev a základní tyflokódy pro reliéfní tiskoviny
- 14. února zemřel J. Kuhn, nevidomý lyžař a horolezec, jeden z prvních propagátorů aktivního sportování nevidomých u nás
- ve Velké Británii bylo zákonem povoleno integrované vzdělávání nevidomých na běžných školách v místě bydliště rodiny
- byla svolána ustavující schůze Evropského výboru světové federace nevidomých
- na Kubě byla založena Národní asociace nevidomých Kuby
- v Mongolsku začala pracovat společná organizace nevidomých a neslyšících
- v Bangladéši byla založena Společnost pro pomoc nevidomým dětem
- ve Francii byl založen spolek hluchoslepých
- ve Francii začal vycházet časopis Transparent. Je určený pro hluchoslepé, tištěný brailleským písmem
- v Moskvě bylo založeno Slepecké muzeum
- ve Waldkirchu (Německo) zasedal 28. mezinárodní kongres učitelů nevidomých
- při Všeruské organizaci nevidomých (VOS) byla ustavena rada pro péči o hluchoslepé
- 3. listopadu zemřel redaktor časopisu Die Gegenwart H. L. Oclkers. Časopis je vydávaný Svazem nevidomých a slabozrakých Německa běžným i brailleským písmem
- zemřel (říjen) německý nevidomý básník a revolucionář K. Otto
- zemřel V. A. Viktorov, první předseda Všeruské organizace slepých
- 1. prosince zemřel rakouský tyfloped O. Wanecek. Uzavírá řadu vynikajících rakouských tyflopedů. Nejvýznamnějším jeho dílem jsou Dějiny pedagogiky nevidomých
1988
- v Brně začala pracovat Tyflopedická poradna pro rodiče nevidomých a těžce slabozrakých dětí při Svazu invalidů za vedení J. Smýkala
- časopis Otázky defektologie změnil název na Teorie a praxe speciální pedago-giky
- v Praze byl otevřen tyflokabinet, který je postupně vybavovaný elektronickou technikou
- v Bulharsku začal vycházet informační bulletin Evropské unie nevidomých
- v Německu začal vycházet časopis pro nevidomé, rozšiřovaný elektronicky
- v USA začal vycházet odborný časopis Educator
- v Havaně byla uvedena do provozu slepecká tiskárna.[1]
[1] Poznámka z roku 2011: Tyflopedické kalendárium je určitou rekapitulací, i když jsou do něj zařazeny údaje, které nemusejí vycházet z obsahu předchozích kapitol. Přejímá také určité množství údajů z Tyflopedického lexikonu jmenného. Je ovšem jen menší výsečí již dříve uveřejněného Kalendária, které vyšlo jako samostatná publikace v roce 1995