Tyflopedický kalendář — 1997
(Speciální pedagogika 1997/1, str. 49—53)
972
- zemřel H. Jasu, nevidomý bratr 55. japonského císaře Koko. Byl iniciátorem toho, že císař povolil nevidomým provozovat hudbu a masérství
1397
- 2. září zemřel F. Landino, italský nevidomý hudební skladatel, vůdčí osobnost hudebního období Ars novy
1647
- zemřel italský nevidomý hudební skladatel M. Pesenti, mistr instrumentálních skladeb raného baroka
1772
- Niessen se v Německu ujal vzdělávání nevidomého R. Weissenburga
- se narodil E. G. Flemming, německý tyfloped, zakladatel Výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé v Drážďanech
1822
- 28. dubna se narodil J. Schwarz, ředitel Ústavu pro nevidomé v Brně, autor vzácné česky psané publikace o výchově a vzdělávání nevidomých: O vychovávání, vzdělávání a podporování slepcův. Je jedním z autorů adaptace Brailleovy francouzské abecedy na český jazyk (1880)
- v Curychu vyšly první knihy tištěné Kleinovým písmem
- v Národním ústavu pro mladé slepce v Paříži se pilně zkouší Barbierovo dvanáctibodové písmo i jeho vhodnost pro hudební notaci, která nevidomé zajímala nejvíce
- 18. března zemřel V. Haüy, zakladatel historicky prvního výchovně vzdělávacího Ústavu pro nevidomé (Paříž 1784). Tím zahájil specializovanou skupinovou výchovu nevidomých. Je tvůrcem reliéfního písma pro nevidomé a vynálezcem tisku reliéfních knih. Je autorem prvních učebnic pro nevidomé a několika odborných spisů
1847
- v Indianapolis byl založen výchovně vzdělávací Ústav pro nevidomé
- W. Moon vytvořil své reliéfní písmo a začal vydávat měsíčník pro nevidomé, který byl tištěn jeho reliéfním liniovým systémem
- vyšla Gymnastik für Blinde od J. W. Kleina. Je prvním známým návodem pro tělesnou výchovu nevidomých
- rakouský nevidomý hudebník T. Zakreis založil první hudební soubor nevidomých, který pěstoval hudbu profesionálně
- S. Howe, zakladatel péče o nevidomé v USA, údajně zkonstruoval zařízení pro nevidomé, které mělo sloužit k dopisování s vidomými
- 27. prosince se narodil M. Kunz, ředitel Ústavu pro nevidomé v Illzachu. Je vynálezcem tvorby reliéfních papírových fyzikálních zeměpisných map, technických nákresů a obrázků zvířat pro nevidomé (1882). Výběr vzorků je zařazen do Zlatého fondu Slepeckého muzea v Brně
- 30. dubna se narodil A. Messner, rakouský nevidomý tyfloped, učitel v Ústavu pro nevidomé ve Vídni. Je autorem několika pedagogických pojednání o vzdělávání nevidomých, zvláště spisu Orientace slepce v prostoru. Vytvořil také několik učebních pomůcek, z nichž byl nejznámější soubor reliéfních písmen latinky, která se pro sázení slov řadila do lišt
- zemřel bratislavský nevidomý klavírista A. K. Jablanczy
1872
- se narodil Š. Š. Sekáč, sekretář Klarova ústavu pro nevidomé v Praze. Věnoval se publikační činnosti. Nejznámější je Vychování a vzdělání slepců (1870)
- 21. prosince se narodil praktik a teoretik výchovy a vzdělávání nevidomých, ředitel Ústavu pro nevidomé v Brně, A. Špička. Usiloval o získání zaměstnání pro absolventy Ústavu. Proslul svým sociálním cítěním. Významná je jeho publikační činnost. Je autorem spisu Výchova nevidomého dítěte a tvůrcem několika speciálních učebních pomůcek pro nevidomé. Dochoval se jeho Plán města Brna (1898)
- v Ontariu, Rize, Baltimore (pro černochy) a v Mexiku (pro chudé) byly založeny Výchovně vzdělávací ústavy pro nevidomé
- vyšlo dílo rakouského tyflopeda F. Entlichera. Die blinde Kind, ve kterém zastává realistický pohled na osobnost nevidomého
- v Hamburku bylo založeno Svépomocné výrobní sdružení nevidomých
- kongres učitelů nevidomých v Bostonu schválil Waitovu reliéfní hudební notaci pro nevidomé. Do praxe nebyla zavedena
- ve Vídni byla ustavena sekce léčebné pedagogiky. Předsedou se stal známý rakouský tyfloped M. Pablasek, který dal podnět ke svolání prvního mezinárodního sněmu učitelů nevidomých (1873)
1922
- v Brně vznikl Spolek Péče o slepé na Moravě a ve Slezsku. Postupně na Moravě zakládá tři zaopatřovací ústavy pro nevidomé. Mezi nimi byla Opatrovna s mateřskou školou
- za vedení K. E. Macana byla založena Společenská organizace nevidomých esperantistů SOČNE
- v Praze byla založena Mezinárodní informační kancelář pro nevidomé. Vedl ji S. Stejskal
- na ministerstvu školství v Praze byla schválena adaptace Brailleovy abecedy na český jazyk
- začala vycházet Poučná příloha časopisu Zora
- v Brně vyšel slovenský Šlabikár pre ústavy slepých dieťok, autor A. Fryc
- v Praze byl uspořádán první kurz učitelů vyučujících ve školách při ústavech pro nevidomé v ČSR
- 25. července se narodil Z. Šarbach, nevidomý redaktor časopisu Zora (1954 až 1974), později pracovník Svazu invalidů, publicista. Napsal několik odborných i literárních prací
- 4. května se narodil M. Zicha, český nevidomý učitel hudby
- v Levoči byl založen Štátný ústav pre slepých
- v Berlíně byla založena soukromá Obchodní škola pro nevidomé
- ve Worcesteru byla otevřena Kolej pro nevidomé dívky
- v Německu vznikla Komora péče o slepé
- byl založen Estonský svaz nevidomých
- na ministerstvu školství v Praze byla schválena Frycova adaptace Brailleovy abecedy na slovenský jazyk
- v Japonsku začal vycházet časopis Tenji Osaka Mainichi
- v Londýně začal vycházet časopis pro nevidomé The Moon Newspaper
- v Holandsku začal vycházet esperantský časopis La kontakto
- ve Francii vyšla P. Villeyova Pedagogika slepců. Později byla přeložena i do češtiny (1939). Ještě do nedávné doby byla Villeyova díla uváděna jako základní literatura při studiu, avšak bez kritického zhodnocení
- v Německu byl tzv. rok bídy, který se nejvíce projevil na životní úrovni nevidomých
- v dílnách pensylvánského Sdružení nevidomých propukla velká stávka nevidomých dělníků
- se narodil H. E. Schulze, nevidomý právník, přísedící Nejvyššího soudu v Německu
- zemřel S. Heller, významný rakouský tyfloped. Vzhledem ke svému dílu je považován za zakladatele vědecké tyflopedie
1947
- na popud dvou učitelů Ústavu pro nevidomé v Brně (R. Krchňáka a L. Nopa) byl u nás pořádán první Den nevidomých pod heslem Pryč s pokladničkami. Nepodařilo se ho prosadit jako mezinárodní
- ustavil se Odbor učitelstva pro mládež vyžadující zvláštní péče
- v Praze se uskutečnil první vzdělávací kurz nevidomých učitelů hudby. O jeho uspořádání se zasloužil pražský nevidomý učitel hudby na Deylově Ústavu pro nevidomé J. Drtina
- se narodil J. Reichel, redaktor časopisu Zora
- v Addis Abebě (Etiopie) byl založen výchovně vzdělávací Ústav pro nevidomé
- v Ústavu pro nevidomé v Levoči byla založena jedna třída pro žáky slabozraké jako základ později založené Základní školy pro slabozraké v Bratislavě. O její vznik se zasloužil známý slovenský tyfloped J. Šoltés
- na Slovensku byl založen Spolok pre starostlivosť o nevidiacich
- polský Svaz nevidomých začal vydávat časopis v běžném písmu Pochodnia
- v NDR bylo obnoveno vydávání časopisu Die Gegenwart
- v São Paulu začala pracovat knihovna pro nevidomé
- v USA se začínají vyrábět bílé hole skládací s možností světelné signalizace
- se narodil A. Carnesec, nevidomý klavírista, laureát mezinárodní soutěže P. I. Čajkovského v Moskvě
- zemřel propagátor vyššího vzdělávání nevidomých v Itálii, doktor filozofie A. Romagnoli. Zasloužil se o přijetí mnoha nevidomých učitelů na běžné školy
- zemřel zakladatel výroby a distribuce slepeckých pomůcek v Německu O. Vierling
1957
- otevřením jedné třídy při Základní škole pro nevidomé v Brně vznikla neplně organizovaná škola pro slabozraké
- vychází Péče o děti s vadami zraku jako sborník tyflopedicky zaměřených prací redigovaný L. Nopem
- konala se významná celostátní defektologická konference. Prohloubil se vliv ruské defektologie
- v Kursku byla založena střední hudební škola pro nevidomé
- v NDR byl založen Svaz nevidomých a slabozrakých
- M. Louvelová sjednotila brailleské písmo arabských jazyků
- na Islandu byla založena zvuková knihovna pro nevidomé
- v Záhřebu bylo založeno slepecké muzeum
- na Slovensku vznikla další výrobní družstva invalidů, ve kterých postupně nacházejí zaměstnání i nevidomí. Střediskem pro nevidomé se stala Báhoň
- Světová rada pro blaho slepců pořádala v Oslu mezinárodní kongres
- UNESCO vypsalo soutěž na sjednocení Lormovy prstové abecedy pro hluchoslepé. Tato iniciativa se však nesetkala s patřičnou odezvou
- zemřel německý nevidomý spisovatel A. Hatzfeld
1967
- v Praze byla otevřena ZDŠI pro žáky se zbytky zraku. Od roku 1963 existovaly pokusné třídy (vedla je V. Štruncová)
- 7. července zemřel T. Macháček, významný nevidomý pracovník Svazu invalidů a organizátor novodobé péče o nevidomé u nás
- v Německé spolkové republice byl založen Spolek pro péči o hluchoslepé
- v Bostonu (Watertown) pořádá Světová rada pro blaho slepců mezinárodní kongres
- byl ustaven Evropský regionální výbor Světové rady pro blaho slepců
- zemřel nevidomý skladatel populární hudby A. Antonio
- zemřel nevidomý organizátor bulharského slepeckého hnutí S. I. Dosev-Nenkov
1977
- ředitel ZŠ pro nevidomé v Brně J. Smýkal založil první speciálně pedagogickou poradnu pro rodiče nevidomých dětí raného věku
- v Karlových Varech byla uspořádána první mezinárodní konference socialistických zemí o defektologii
- 27. května zemřel B. Nálevka, český nevidomý hudební pedagog. Vyučoval na Střední hudební škole pro zrakově postiženou mládež v Praze
- v Hannoveru zahájilo činnost výchovné a vzdělávací středisko pro hluchoslepé
- v Levoči zahájilo činnost první československé rehabilitační středisko pro později osleplé
- Eurosport pořádal v Polsku první mezinárodní lehkoatletické závody nevidomých a slabozrakých
- zemřel R. Kirk, známý americký nevidomý hráč na několik hudebních nástrojů, které ovládal jednou rukou
- 22. června zemřel nevidomý spolutvůrce současné bulharské hudby P. Stajnov
1987
- při Základní škole pro nevidomé v Brně byly otevřeny třídy zvláštní školy pro nevidomé
- při Logopedické společnosti v Československu byla zřízena sekce tyflopedická
- čtyři nevidomí se pokusili o první rekodifikaci českého i slovenského bodového zápisu k upotřebení v počítačové technice
- 15. prosince zemřel J. Had, český nevidomý učitel hudby a varhaník. Vděčíme mu za uchování vzpomínek na činnost hradčanského Ústavu pro nevidomé v Praze
- v Levoči byla založena Tyflopedická poradna pro rodiče nevidomých a těžce slabozrakých dětí
- byla založena Africká unie nevidomých
- v Berlíně (NDR) bylo založeno Centrum pro výuku mobility
- v Ázerbajdžánu začal vycházet časopis Dan uldyzy (Jitřní hvězda)
- ve Švédsku začal vycházet digitální časopis pro nevidomé, rozšiřovaný elektronicky
- 15. března zemřel J. Štrupel, slovenský nevidomý hudební pedagog.