Tyflopedický kalendář — 1996

(Speciální pedagogika 1996/1, str. 59—62)

1496

zemřel K. Ferdinand, francouzský nevidomý filozof, řečník a hudebník
zemřel A. Brandolini, italský vědec a básník. Napsal spis O způsobu psaní, ve kterém se údajně zmiňuje i o možnostech koncipovat písmo pro nevidomé

1546

zemřel M. Luther, německý filozof a náboženský reformátor, který svým výrokem, že slepec je zplozenec ďábla, předurčoval všechny nevidomé k zatracení

1646

Ital V. Armani vydal knihu O slepých. (Dosud se autorovi nepodařilo zjistit obsah publikace.)

1696

se narodil Ch. T. Jacobi, německý nevidomý varhaník a klavírista

1746

se narodil H. Hokimoici, slavný japonský nevidomý učenec a literát. Založil školu pro předčítání literárních děl

1771

u příležitosti mezinárodní výstavy v Paříži bylo uspořádáno protestní hudební vystoupení nevidomých. Vyneslo značný finanční obnos, který přispěl k provozu azylu Quinze-vingts
zemřel Jakob z Netry. Jako nevidomý přišel na zvláštní způsob „písemného“ záznamu. Byly to kolíčky s různými zářezy, kterými si označoval zátky do lahviček od léků

1796

Ch. Barbier vytváří své první tajné reliéfní písmo pro vojenské účely. V této souvislosti přichází na myšlenku vytvořit písmo pro nevidomé
10. března se narodil M. Hrebenda, slovenský těžce slabozraký národní a kulturní buditel
4. května se narodil W. H. Prescott, australský nevidomý učitel nevidomých a zakladatel spolku, jehož členové navštěvovali a vyučovali nevidomé brailleskému i Moonově písmu
se narodil Volleutner, který se v Německu pokusil o výrobu reliéfního písma s pomocí hustého inkoustu posypávaného jemným pískem

1821

18. září se narodil L. Balcar, český, ve své době známý nevidomý klavírista, který z výtěžků svých koncertů podporoval Beitlův ústav pro nevidomé v Brně
9. srpna se narodil H. Lorm (vlastním jménem H. Landesmann), brněnský hluchoslepý básník píšící německy, autor tzv. prstové abecedy pro hluchoslepé. Zveřejnila ji jeho dcera v roce 1908
zemřel H. Hokimoici, slavný japonský nevidomý učenec a literát. Založil Školu pro předčítání literárních děl
rakouská Studijní komise dvorská vydala výnos o možnosti vzdělávat nevidomé nejen docházkou do školy v místě bydliště, ale také v ústavech pro nevidomé, které se postupně rozšiřují
v pařížském Ústavu pro nevidomé se po doporučení Akademie věd začalo s praktickým používáním Barbierova dvanáctibodového písma
Francouzi Challan a Rousseau mínili umožnit nevidomým psát a číst běžné písmo s pomocí tuhého inkoustu, který ještě za mokra posypávali jemným pískem, ale jako mnoho podobných ani tento způsob se nerozšířil
22. března se narodil A. Köchlin, nevidomý zakladatel Výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé v Müllhausenu, později přemístěného do Illzachu
se narodil Ludwig von Saint Marie, ředitel Ústavu pro nevidomé v Lipsku. Na prvním kongresu učitelů nevidomých v roce 1873 hovořil o nutnosti vytvořit a schválit speciální písmo pro nevidomé

1846

v Brně byl předán do provozu veřejný Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé. Ředitelem se stal J. R. Beitl, který sem přešel i se svými žáky
ve Freiburgu začíná pracovat Spolek pro založení Výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé
Dvorská studijní komise ve Vídni vydala dekret o způsobu vyučování slepých. Doporučuje se v ní, aby ti slepci, kteří by nebyli přijati do ústavu, navštěvovali i nadále obecnou školu v místě svého bydliště
A. Zeune, ředitel Ústavu pro nevidomé v Berlíně, modifikuje Kleinovu hladkou reliéfní latinku pro nevidomé
na návrh J. W. Kleina byl ve Vídni vydán nový dekret, který ústavy pro nevidomé uznává jako výchovnou instituci. V praxi se nevžil
v Lipsku vyšel Wigandsův Conversations-Lexicon, ve kterém se nachází mnoho hesel týkajících se nevidomých
17. října se narodil H. J. Lenderink, ředitel Ústavu pro nevidomé v Amsterodamu. Dával přednost manuálním pracím u svých žáků. Napsal dva významné spisy: Het Blindenwezen in en buiten Nederland a Blindendoofstom tegelijk

1871

se narodil K. Glückauf (slepec Kilián), pražský nevidomý hudebník, varhaník a známý hudební improvizátor. Dovedl své tři děti uživit i prací pomocného dělníka
se narodil E. Kirpal, nevidomý učitel hudby, kterému vděčíme za mnoho důležitých zpráv o Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech
6. března se narodil M. Veverka (umělecké jméno Louis Savart), český nevidomý hudebník, žák brněnského R. Bauera. Vykonal umělecké turné do Ruska a Itálie
21. října zemřel J. Bezecný, učitel v Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech, autor několika originálních speciálních učebních pomůcek. Zachovaly se například dvě jeho dřevěné stavebnicové zeměpisné mapy
Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé byl založen v Kuopiu (Finsko). Ve své době byl nejsevernějším zařízením svého druhu
v Petrohradě byl založen Ústav pro slepé dívky
byla založena Královská kolej pro slepé v Londýně, která měla být především hudební školou
vzniká AEVH (Sdružení učitelů slepých) nyní Sdružení pro výchovu a vzdělávání zrakově těžce postižených v USA
T. R. Armitage sestavil do konečné podoby anglický zkratkopis v brailleském písmu
W. B. Wait vytváří tzv. newyorské bodové písmo. Písmena jsou rozložená horizontálně. Velká písmena se píšou v osmibodovém kódu, malá v rámci šesti bodů (někdy je uváděn v roce 1872)
v Indianapolis proběhl kongres učitelů nevidomých. Doporučil užívat newyorské bodové písmo místo písma bostonské, nesnadně čitelné latinky
zemřel F. Foucault, nevidomý vynálezce psacího stroje rafigraf (nazývaný též klavírový psací stroj), který nevidomým umožňoval psát běžnou latinkou. Byl konstruovaný podobně jako pozdější remingtony
11. října zemřel E. Hebold, německý tyfloped. Vynalezl šablonu, která nevidomým umožňovala psát běžným písmem

1896

v Brně vyšel Slavnostní spis F. Pavlíka, ředitele brněnského Ústavu pro nevidomé. Je dílem, ze kterého lze čerpat množství informací ještě dnes. Je další českou publikací, která se zabývá výchovou a vzděláváním nevidomých z širšího lokálního pohledu
F. Pavlík vydal svou První čítanku pro dítky nevidomé. Je vytištěna pěknou českou perličkovou latinkou
ve Vídni vychází česká čítanka tištěná Kleinovým písmem. Sestavili ji učitelé pražského Klarova ústavu pro nevidomé. Autoři ještě v tomto období nedocenili brailleské písmo
v brněnském Ústavu byla založena tiskárna pro tisk perličkovou latinkou
v Helsinkách byl založen Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé
misionářka Postlerová přichází do Hongkongu vzdělávat tamní nevidomé
ve Vratislavi byl založen spolek Slepecká jednota
ve Švýcarsku byl založen Spolek nevidomých studentů
ve Švédsku byla uzákoněna povinná výchova a vzdělávání nevidomých
vychází Psychologie slepců od K. Bürklena. Je to první dílo svého druhu. I když poplatné soudobým znalostem, lze ho považovat za poučné
v Dánsku vycházejí první braillesky tištěné hudebniny. V úvodu každého sešitu je seznam základních kódů
14. prosince se narodil P. Stajnov, bulharský nevidomý skladatel, který je považovaný za jednoho ze zakladatelů soudobé bulharské hudby

1921

v Praze vznikl Svaz slepeckých spolků
v Brně vznikl spolek německých nevidomých Arbeiterblindungsverrein
v Brně vyšla v brailleském písmu čítanka Ráno. Původní autoři: J. Kožíšek a J. Tůma. Do slepeckého písma ji připravili učitelé zdejšího ústavu
Slepecká tiskárna v Praze se osamostatňuje nastěhováním do vlastních prostor
K. E. Macan organizuje první mezinárodní sjezd nevidomých esperantistů v Praze, na kterém byl dán předpoklad založení SOČNE (Slepecká organizace nevidomých esperantistů)
Podpůrný spolek samostatných slepců v Praze otevřel v Moravské Třebové dílny pro své členy
26. prosince se narodil G. Dörfler, poslední český nevidomý provazník
se narodil J. Ouředník, profesor na učitelském gymnáziu v Praze
v Izmiru (Turecko) byl založen Výchovně vzdělávací ústav pro hluchoslepé
vzniká Svaz slepých Bulharska
v Mnichově bylo založeno Výrobní družstvo nevidomých
se narodil H. Jakob, nevidomý ředitel Ústřední slepecké knihovny v Lipsku
se narodil N. P. Polikarpov, nevidomý skladatel ruské populární hudby
se narodil S. Uzelac, pracovník jugoslávského svazu nevidomých
zemřel A. Horvath, maďarský nevidomý hudební skladatel
zemřel A. Pearson, anglický novinář, majitel několika deníků. Později jako nevidomý se stává agilním agitátorem péče o nevidomé

1946

v Praze vznikla Národní škola pro slabozraké, která přebírá třídu pro šetření zraku ze Štěpánské ulice
mezi Deylovým a Klarovým ústavem pro nevidomé v Praze byla uzavřena dohoda o diferenciaci jejich zaměření. Deylův ústav se věnuje hudbě, Klarův ústav je orientován na řemeslnou výuku. Tak vzniká Hudební škola a Učňovská škola pro nevidomé. Na Hradčanech zůstává Základní škola pro nevidomé
na Univerzitě Karlově bylo zahájeno dvousemestrové vzdělávání speciálních pedagogů
v Ústí nad Labem vychází ručně psaný časopis Nevidomý hraničář rozmnožovaný na pražské tabulce (rediguje M. Brabec). Vyšel pouze ve dvou číslech a jednom výtisku. Čtenáři si jej vzájemně půjčovali
v Praze byl pořádán první celostátní sjezd nevidomých učitelů hudby. Inicioval jej I. Tylňak
1. srpna se narodil O. Čálek, český nevidomý psycholog. Zabývá se rehabilitací osobnosti nevidomého se zaměřením na jeho aktivní život. Četně publikuje
1. listopadu byla v Levoči otevřena Státní odborná škola (učňovská)
v Keni (Thika) byl založen Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé
sjednocením menších slepeckých spolků vznikl v Jugoslávii Svaz nevidomých
v Levoči byla založena odbočka Podpůrného spolku samostatných slepců
pro slovenské nevidomé začal v Praze vycházet časopis Naše svetlo. Od roku 1951 vychází v Levoči
D. Nowillová založila v Brazílii základnu pro slepeckou knihu
na Ukrajině byl založen profesionální soubor nevidomých bajanistů
zemřel J. F. Bucher, švýcarský nevidomý hudební skladatel varhanních skladeb. Působil jako profesor na konzervatoři v Lucernu

1971

v Tangermünde byla otevřena Zvláštní škola pro slabozraké
byl založen Litevský profesionální pěvecký sbor nevidomých
zemřel francouzský nevidomý spisovatel J. Lusseyran
zemřel C. Strehl, nevidomý učitel marburského Studijního ústavu pro nevi-domé
zemřel L. Wrzsosek, významný pracovník svépomocného hnutí polských nevidomých

1996

Spojením České unie nevidomých a slabozrakých a Společnosti nevidomých a slabozrakých vznikla nová česká organizace nevidomých a slabozrakých Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých v České republice
v lednu byla zavedena nová kodifikace brailleského písma v češtině
9. ledna zemřel R. Krchňák, český nevidomý učitel hudby. Dlouhodobě působil v Ústavu a ZŠ pro nevidomé v Brně. Byl známým organizátorem českého i mezinárodního slepeckého hnutí. Patřil mezi příznivce neblahého Svazu invalidů. Je autorem několika verzí publikace Nevidomí známí neznámí. Věnoval se rovněž drobné skladbě a literární tvořivosti
21. dubna zemřel F. Podlucký, nevidomý ladič klavírů. Vyučoval ladění v Ústavu pro nevidomé v Brně a posléze v Odborné ladičské škole pro nevidomé v Praze
na Slovensku byla zavedena nová kodifikace brailleského písma pro slovenštinu.

Úvod