Tyflopedický kalendář — 1995

(Speciální pedagogika 1994/95, str. 48—52)

 

95 (n. l.)

• zemřel Marcus Fabius Quintilianus, římský rétor, který ve své učebnici řečnictví Institutio oratoria upozorňuje na to, že ryté písmo mohou hmatem číst i slepci

395

• zemřel Didymos z Alexandrie, nejvýznamnější a nejplodnější gramatik, který jako nevidomý používal vyřezávaná písmena k hmatovému označování knih

545

• císař Justinián I. nechal sepsat Corpus juris civili, ve kterém přisuzuje slepým stejná práva jako ostatním lidem

970

• od tohoto roku byli nevidomí v Egyptě přijímáni jako posluchači na univerzitu Alashar

1620

• se narodil Španěl J. P. Bonet. Vytvořil tajnou prstovou abecedu, která se později začala používat k dorozumívání s hluchoslepými

1670

• 15. listopadu zemřel J. A. Komenský, český filozof, pedagog a humanista. Ve svém díle píše o vzdělávání a výchově všech, tedy i postižených
• italský mnich F. Lana Terzi vydal svůj spis Úvod k prozkoušení některých nových vynálezů, ve kterém uvádí i písmo pro slepce. Jedná se o první systém bodového písma

1745

• 13. listopadu se narodil V. Haüy, zakladatel prvního Výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé v Paříži, který je první výchovnou a vzdělávací institucí svého druhu. Tím zahájil skupinovou výchovu nevidomých. Je tvůrcem reliéfního písma pro nevidomé a vynálezcem tisku reliéfních knih

1770

• se narodil J. Procházka, učitel, později člen direktoria Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech. Je pravděpodobným autorem pojednání Jak se ku slepcům míti ve škole (časopis Přítel mládeže, 1840), který je dosud nejstarším objeveným česky psaným pojednáním o tomto tématu
• se narodila M. Kirchgäsnerová, německá nevidomá interpretka skladeb pro skleněnou harmoniku. (Některé prameny udávají datum jejího narození v roce 1773)

1795

• se narodil (červen) J. Braun, první nevidomý žák J. W. Kleina, zakladatele proslulého Výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé ve Vídni
• 15. února se narodil P. A. Dufau, ředitel Národního ústavu pro mladé slepce v Paříži. Napsal spis O tělesném, duševním a mravním stavu předčasně osleplých. Je autorem písma pro nevidomé, které se však neujalo
• se narodil J. Guadet, ředitel Národního ústavu pro mladé slepce v Paříži. Napsal několik odborných spisů o výchově nevidomých. Založil a redigoval odborný časopis Instruktoři slepců
• 22. listopadu se narodil W. L. Lachmann, německý tyfloped, který jako první (1845) sestavil ze svého devítibodového písma německý zkratkopis pro nevidomé
• se narodil G. S. R. Mercadante, později osleplý italský hudební skladatel
• se narodil A. Thierry, později osleplý francouzský historik

1820

• v Barceloně byl založen Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé
• se narodil Sasuke Mukuy, vynikající japonský později osleplý hráč na koto

1845

• 17. listopadu se narodil R. Klar, který jako třetí z rodiny Klarů se stal ředitelem Zaopatřovacího a zaměstnávacího ústavu pro nevidomé v Praze
• 27. dubna zemřel L. Balcar, český nevidomý klavírista, který z výtěžků svých koncertů podporoval Beitlův Ústav pro nevidomé v Brně
• v Dürenu a Hannoveru byly založeny výchovně vzdělávací ústavy pro nevidomé
• v Moskvě byl založen azyl pro nevidomé
• W. L. Lachmann, německý tyfloped, autor několika druhů písma pro nevidomé, provedl první pokus o sestavení německého slepeckého zkratkopisu s pomocí svého bodového reliéfního písma

1870

• sekretář Klarova ústavu pro nevidomé v Praze Š. Š. Sekáč vydal jednu ze svých publikací Vychovávání a vzdělávaní slepců
• 5. srpna se narodil A. Růžička, nevidomý ladič klavírů, první předseda Podpůrného spolku samostatných slepců
• Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé byl založen v Mexiku a ve Vídni (pro izraelity na Hohe Warte)
• A. Ascenso zavedl v Itálii brailleské písmo
• brailleské písmo bylo zavedeno rovněž v Amsterodamu
• T. R. Armitage, osleplý lékař, začíná v Anglii organizovat tisk prvních knih brailleským písmem. Vytvořil také anglický zkratkopis pro nevidomé
• se narodil O. Picht, ředitel Výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé v Berlíně, konstruktér několika typů psacího stroje pro brailleské písmo
• zemřel G. S. R. Mercadante, italský později osleplý hudební skladatel
• zemřel T. Zakreis, rakouský nevidomý hudebník, průkopník svépomocného hnutí nevidomých

1895

• se narodila M. Polednová, česká nevidomá spisovatelka, první sazečka časopisu Zora a první knihovnice Macanovy slepecké knihovny v Praze
• se narodil F. Štampach, ústřední inspektor ministerstva školství, oddělení pro speciální školy. Přítel nevidomých, o jejichž životě napsal několik pojednání
• 22. listopadu se narodil F. Wildmann, nevidomý redaktor časopisu Zora, později ředitel Slepecké tiskárny a knihovny v Praze
• výchovně vzdělávací ústavy byly založeny v Hakodate (Japonsko), Koreji, Sapporu (Japonsko) a Pulwoodu (Anglie)
• bylo založeno Americké sdružení pracovníků ve prospěch slepých (AAWB)
• M. Louvelová sestavila adaptaci Brailleova písma na arabské jazyky
• ve Vídni byl založen Spolek pro péči o slepé
• ve Švédsku začal vycházet časopis v běžném písmu De Blindas Veckoblat. Rediguje jej H. Thilander, známý nevidomý propagátor esperanta mezi nevidomými
• v Anglii začal vycházet brailleským písmem tištěný časopis Recreation
• na mezinárodním kongresu učitelů nevidomých představuje F. Hinze, ředitel Ústavu pro nevidomé v Berlíně, svůj vynález pro tisk brailleským písmem, sázecí stroj (tzv. puncírka). Velmi brzy se rozšířil do celé Evropy. Princip jeho tisku se vlastně používá dodnes
• v Mnichově proběhl VIII. mezinárodní kongres učitelů nevidomých
• se narodil H. Riedrich, německý hluchoslepý organizátor péče o hluchoslepé, pro které vydával i brailleským písmem tištěný časopis
• zemřela A. Kingová, německá nevidomá spisovatelka

1920

• v Československu začal vycházet esperantský časopis v brailleském písmu Auroro. Založil jej a redigoval nevidomý hudební skladatel a zakladatel slepecké knihovny v Praze K. E. Macan
• jako příloha časopisu Zora začal v Praze vycházet časopis Zpravodaj
• jako další příloha časopisu Zora začala vycházet Notová příloha. Vede ji E. Rabanová
• Ministerstvo školství a národní osvěty vydalo slabikář J. Kožíška, přepracovaný učiteli Ústavu pro nevidomé v Brně a v Praze, jako první učebnici v brailleském písmu pro nevidomé, která prošla schválením ministerstva školství
• 23. listopadu se narodil J. Lacina, redaktor časopisu Zora
• zemřel H. Moudrý, později osleplý lidový výtvarník, samouk
• vznikla Hadleyova škola jako škola pro dálkově studující instituce pro nevidomé. Mimo USA je později zaváděna i v jiných zemích
• v Marburgu bylo založeno Gymnázium pro nevidomé
• V. Ramadanović založil v Bělehradě (Zemuni) slepeckou tiskárnu. Byly zde tištěny i knihy v češtině
• v Hannoveru se konal XV. mezinárodní kongres učitelů nevidomých
• 18. září se narodil J. Kľučka, slovenský nevidomý básník
• se narodil H. Wilson, bojovník za opatření omezující nárůst slepoty ve světě

1945

• třída pro šetření zraku v Praze (založena v roce 1943) se rozšířila. Vzniká tak Národní škola pro slabozraké
• byla obnovena za okupace zakázaná činnost Spolku českých učitelů nevidomých
• v Praze začal vycházet časopis Svět nevidomých, redaktor R. Freszl
• časopis Úchylná mládež se mění na Paedologické rozhledy
• Slepecká knihovna v Praze na Vysočanech byla zničena bombardováním. Historie slepeckého hnutí byla tak připravena o množství vzácných písemných pramenů
• Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé byl založen ve Varně. Má i oddělení pro slabozraké
• 10. září se narodil J. Feliciano, americký nevidomý zpěvák a kytarista
• se narodil W. Takayoshi, japonský nevidomý houslista
• zemřel A. F. von Hessen, německý nevidomý hudební skladatel
• 30. července zemřel R. Kraemer, nevidomý pracovník ve společenských organizacích nevidomých Německa
• zemřel O. Picht, ředitel Ústavu pro nevidomé v Berlíně, konstruktér několika typů psacích strojů brailleským písmem. Zkonstruoval též psací stroj pro nevidomé stenotypisty

1955

• v Praze byla otevřena Jedenáctiletá střední škola pro nevidomé a slabozraké
• 28. listopadu zemřel A. Fryc, učitel na Deylově pražském Ústavu pro nevidomé, později (od 1922) ředitel Výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé v Levoči a autor adaptace Brailleova písma na slovenský jazyk
• 22. března zemřela M. D. Hoňková, ředitelka školy při Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech, mimo jiné i autorka českého slepeckého zkratkopisu
• Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé byl založen v Hanoji
• vznikl Svaz nevidomých Rumunska
• byl založen Národní svaz nevidomých Tunisu
• v Etiopii vznikl Etiopský svaz nevidomých
• vzniklo mezinárodní sdružení pro otázky čtení nevidomých a používání brailleského písma
• v Báhoni byla založena knihovna pro nevidomé, která je později přemístěna do Levoče
• v Moskvě byla otevřena Ústřední knihovna pro nevidomé
• v NDR (Lipsko) byla založena Zvuková knihovna pro nevidomé
• začal vycházet rumunský časopis Viaţa noua v brailleském písmu

1965

• při Svazu invalidů vznikla tyflologická komise, která se měla starat o zvědečtění činnosti této organizace
• Státní pedagogické nakladatelství vydalo první obrázkovou početnici pro 1. ročník ZDŠI pro nevidomé. Autorkou je Ž. Borisová, učitelka ZŠ pro nevidomé v Brně
• ve Varně byla otevřena Základní škola pro slabozraké
• v Hamburku se konal XXV. mezinárodní kongres učitelů nevidomých
• 22. prosince zemřel P. Bentivoglio, italský nevidomý tyfloped a revolucionář
• zemřel H. Riedrich, německý hluchoslepý organizátor péče o hluchoslepé, pro které vydával i brailleským písmem tištěný časopis
• zemřel F. I. Šojev, ruský nevidomý kulturní pracovník, redaktor slepeckých časopisů a spisovatel

1975

• Slepecká tiskárna v Praze vydala první českou učebnici hudební nauky ZŠ pro nevidomé
• v Praze byla zorganizována první hudebně interpretační soutěž nevidomých hudebních umělců s mezinárodní účastí
• 17. listopadu zemřel K. Hájek, známý činitel Podpůrného spolku samostatných slepců v Praze
• 3. srpna zemřel K. Hejda, varhaník a hudební pedagog, ředitel hudební školy Deylova ústavu pro nevidomé v Praze
• 2. srpna zemřel A. Perman, český nevidomý hudební pedagog a hudební skladatel
• v Bělehradě proběhla první světová konference nevidomých žen
• byla konána první světová konference hluchoslepých
• v USA byl vydán zákon o možnosti vzdělávání nevidomých v místě bydliště jejich rodin
• ke 150. výročí vzniku Brailleova písma vyšla v Moskvě Krasnousova publikace Louis Braille se vzory některých reliéfních písem pro nevidomé
• 23. února zemřel A. Binar, německý koncertní pěvec, který své hudební vzdělání nabyl v brněnském Ústavu pro nevidomé
• zemřel I. Blaian, nevidomý rumunský lidový zpěvák, autor úspěšného románu Muž s černými brýlemi
• zemřel A. Gottwald, předseda německého Svazu nevidomých. Povoláním byl notář a advokát
• zemřel Ch. Hedkvist, významný nevidomý pracovník švédského svazu nevidomých a předseda Světové rady pro blaho slepců
• zemřel H. Jakob, nevidomý ředitel Ústřední slepecké knihovny v Lipsku
• zemřel H. Ludwig, německý nevidomý tyfloped a organizátor německého slepeckého hnutí
• zemřel M. Margolin, ruský nevidomý vynálezce
• zemřela O. K. Maťušina, ruská nevidomá spisovatelka knih pro mládež
• zemřel H. Schmidt, organizátor společenského života nevidomých v bývalé NDR

1985

• 8. července zemřel D. Cveček, učitel na Obecné škole pro krátkozraké v Brně, která je první školou svého druhu u nás
• 1. srpna zemřel O. Krátký, učitel v Ústavu pro nevidomé v Levoči. Později působil v Praze. Je autorem první učebnice českého zkratkopisu pro nevidomé
• 12. října zemřel R. Tyl, nevidomý organizátor českých společenských organizací invalidů. Bylo to však na úkor samostatnosti dosavadních spolků
• v Bulharsku začal vycházet časopis pro nevidomé esperantisty Esperanta fajrero
• v Japonsku začal vycházet v brailleském písmu časopis Japan Braille News
• 4. března zemřel J. Gurbindo, vynikající španělský slabozraký klavírista.