(Viz Tyflologické listy 1991/1—2, str. 13—18)
Úloha lékaře
V této souvislosti je nezbytné, abych připomněl úlohu lékaře. Nechci opakovat nyní už běžně známé předpisy, které má každý lékař k dispozici, ale připojuji pouze několik poznámek vztahujících se k jejich výběru. V první řadě je třeba, aby se lékař seznámil s funkcí jednotlivých zařízení, která doporučuje k zakoupení v jednotlivých případech i prostředím, ve kterém těžce zrakové postižený žije a hlavně, k jakému účelu skutečně slouží. Nikdy by ani lékař neměl ztratit důvěru v to, že postižený člověk má tytéž touhy, chce pracovat i žít jako jiní, i když v krajních případech zůstává doma v péči rodiny, neztrácí své lidství.
Nové vnitřní podmínky vzniklé úplnou či částečnou ztrátou zraku neumožňují či jsou velkou překážkou při rozvíjení dosavadních pracovních i společenských kontaktů. I v této citlivé oblasti mají všechny instituce své úkoly, aby umožnily člověku lidsky žít. Pokud máme na mysli organizace, o kterých jsem na tomto místě psal, poskytují veškeré služby bezplatně, jsou realizovány jako státní zakázka některých ministerstev u občanského sdružení České unie nevidomých a slabozrakých.