Speciální učební pomůcky na mateřské škole pro nevidomé — I

(Otázky defektologie 1981/82, str. 233—238)

 

Rozvoj matematických představ

Nově koncipovaný Výchovný program mateřských škol pro nevidomé a děti se zbytky zraku je mimo vytyčení obecných výchovných úkolů zaměřen na specifickou přípravu pro docházku do 1. ročníku základní školy. Popisuje rovněž prostředky, kterými lze dosáhnout požadovanou úroveň předškolní přípravy ve všech oblastech výchovy zrakově těžce postiženého dítěte. Výchovný program se rovněž zabývá vytvářením představ prostorových vztahů reálných předmětů, které jsou významným předpokladem rozvoje prostorové orientace a samostatného pohybu. Průzkumy ukázaly, že pro vznik a rozvoj dovedností mají význam geometrické představy budované již od nejranějšího věku dítěte.

Geometrické představy prostoru se vytvářejí v rozměrech, které jsou pro hmatové zkušenosti dítěte přiměřené. Vyvinuli jsme soubor podložek pro vkládání modelů základních geometrických tvarů. Jedná se o zasunování čtvercových, obdélníkových, trojúhelníkových, kulatých a pětiúhelníkových destiček do příslušných otvorů. Náročnost na manipulaci se postupně zvyšuje různými možnostmi způsobů řešení úkolu.

S pomůckou žáci manipulují tak, že předložené geometrické tvary vkládají do odpovídajících otvorů na podložce a kromě toho plní hravým způsobem úkoly sestav mimo podložky.

Žáci se seznamují postupně s tvary čtverce, obdélníku, trojúhelníku a pětiúhelníku různých velikostí. Seznamují se s jejich trojrozměrným tvarem v podobě předloženého modelu a porovnávají s negativním znázorněním na podložce, které je provedeno vyhloubením odpovídajících otvorů.

Stavebnicové prvky jsou různobarevné a po jedné straně opatřeny hrubým nátěrem, hmatem dobře rozlišitelným. Tímto opatřením vznikají pro děti se zbytky zraku i pro nevidomé další možnosti kombinací. Na rozdíl od běžně prodávaných skládaček jsou jednotlivé tvary hmatatelné i po jejich zasunutí do otvorů.

Soubor je rozdělen do pěti skupin. U čtvrté a páté skupiny jsou mimo toho použity i dvojnásobně vysoké tvary a kolíčky.

Slouží k poznání základních geometrických tvarů. Jedná se o zasunování čtverců, obdélníků, trojúhelníků, kruhů a pětiúhelníků dvou velikostí do příslušných otvorů na podložce. Při vkládání se používá obou stran tvaru. Do některých otvorů lze později vkládat více tvarů (například do velkého čtverce 10x10 cm lze naskládat dva obdélníky 10x5 cm, čtyři čtverce 5x5 cm, jeden obdélník a dva menší čtverce). Přitom některé tvary může žák položit hladkou stranou, jiné drsnou stranou.

Žáci manipulují jednotlivými tvary i mimo podložku tak, že provádějí pokládání tvarů před sebe, vlevo, vpravo, drsnou stranou nahoru, drsnou stranou dolů, hladkou stranou nahoru, hladkou stranou dolů. Učí se pohybovat v mikroprostoru. Učí se pojmenovat směry: vpředu, vzadu, vpravo, vlevo, před, za, mezi. Z jednotlivých prvků stavebnice lze libovolně tvořit různé řady: a) žáci pracují podle návodu učitelky, b) popisují úkony, které provádějí.

Reliéfní labyrint pro orientaci hmatem v mikroprostoru	Oplocený dům se zahrádkou. Obrázek by měl vzbuzovat hmatové představy prostoru. (Pomůcka je reliéfní z různých materiálů)

Učí se počítat řadu tvarů. Popisují například, že mají dva velké čtverce a jeden malý čtverec, dva malé trojúhelníky a dva velké trojúhelníky.

Barevnost slouží pro činnost s dětmi se zbytky zraku. Další způsob je provádění úkonů bez slovního návodu učitelky: žáci obdrží podložku s již vloženými tvary a jejich úkolem je okopírovat sestavu na téže podložce, později na jiné.

Jednotlivé tvary jsou blízko u sebe. Zvětšuje se počet otvorů, do kterých se vkládá více tvarů. Děje se tak podle návodu učitelky, je ponechán prostor pro samostatné kombinace.

Kopírování i jiné způsoby lze provádět podobně jako u první skupiny.

Pro hmatovou orientaci je činnost žáka obtížnější.

Tvary otvorů jsou složeny ze dvou až tří částí, které lze zaplnit nejrůznějším způsobem podle návodu i vlastní fantazie. Většina z nich se bezprostředně vzájemně dotýká a tím se dále zvyšují požadavky na hmatovou orientaci a manuální činnost. Neopomíjí se využívání obou stran tvarů pro vkládání a jejich kombinování.

Dosavadní horizontální obraz se zvyšuje vertikálně. Některé tvary mají dvojnásobnou výšku, kolíčky jsou trojnásobně dlouhé. Tvary jsou v těsném sousedství.

Žáci pracují podle návodu i podle vzoru.

Zpracovávání tohoto mikroprostoru má být úvodem k orientaci v makroprostoru.

Žáci počítají do šesti. Seznamují se se základním tvarem brailleského písma.Vytvářejí si představu dvou sloupců po třech bodech umístěných vertikálně. Možno začít s jejich číslováním.

 

•    •

•    •

•    •

Soubor geometrických podložek je na Mateřské škole pro nevidomé v Brně v experimentálním ověřování po tři roky. Výsledky lze sledovat v 1. ročníku Základní školy pro nevidomé evidentně v Brně zvýšenými manuálními dovednostmi a kladným vztahem žáků k řešení nových výchovných a vzdělávacích úkolů. V této souvislosti je nutné dodat, že výuka brailleského písma je pro žáky 1. ročníku manuálně mimořádně náročná.