(Otázky defektologie 1982/83, str. 149—153)
Kniha — čtení obrázků
Výchovný program MŠ pro nevidomé ukládá využít všechny dostupné prostředky k rozvíjení dovedností hmatat a zájem zacházet s knihou. Předškolní děti je třeba vést od konkrétního trojrozměrného poznávání k plochému znázornění. Jedná se o dosud málo metodicky řešený převod trojrozměrného světa na hmatem poznávanou plochu. Jedná se o složitou několikastupňovou abstrakci, o které se zmíním níže.
Mezi základní dovednosti potřebné pro školní připravenost náleží zacházení s knihou a čtení obrázků. Zatímco vidomé děti se často setkávají s obrázkovou knížkou, nevidomé děti jsou v tomto ohledu ochuzeny. Mateřské školy pro nevidomé nejsou zatím vybaveny vhodnými speciálními obrázkovými knížkami, které by respektovaly hmatové poznávací zvláštnosti nevidomých dětí tohoto věku. Dostalo se mi do rukou několik typů obrázků z předcházejících edicí učebnic ZDŠ pro nevidomé i obrázky zpracované v zahraničí včetně obrázkové knížky z NDR. Většinou jsou koncipovány nepřiměřeně a tematicky jsou odtažité dosavadním praktickým zkušenostem dětí. Nerespektuje se zásada, že hmat není zrakem nablízko. Vzhledem k životní praxi a dovednostem pro vstup do prvního ročníku ZŠ pro nevidomé jsme se odhodlali řešit i tyto závažné výchovné problémy. Navrhl jsem nový soubor obrázků, ve kterém se zaměřujeme na postupné abstrahování skutečnosti a pokoušíme se objevit fyziologické i psychické zákonitosti hmatového poznávání. Poukazujeme na některé psychologické zvláštnosti vnímání hmatem. Materiál v tomto případě nepočítá ani se zbytky zraku, ani se zbylými zrakovými představami později osleplého dítěte.
Čtení reliéfních obrázků
Dlouhodobá pozorování ukázala, že hmatová abstrahovací činnost nevidomého prochází několika etapami. Od konkrétního předmětu k jeho plošnému vyjádření jsem objevil několik uzlových poznávacích bodů. Navrhli jsme proto následující postup:
1. dítě ohmatává a také později poznává jednoduchý předmět, například hřeben
2. basreliéfní podoba známého předmětu (nepřímo poznávané předměty jsme z této první etapy vynechali)
3. reliéfní znázornění formou reliéfní siluety
4. konturové zobrazení asi l mm vysokou linií
5. konturové zobrazení tečkovanou linií z bodů asi 1 mm vysokých a asi 2 mm od sebe vzdálených
6. kombinace předcházejících stupňů a jejich spojení (například čerchované linie, střídání bodu s pomlčkou).
Konkrétnímu předmětu se nejvíce blíží jeho basreliéfní podoba. Basreliéf je zhotoven tak, že horní polovina předmětu vystupuje nad povrch. Předmět působí, jakoby byl nalepen na podložku. Není to již například hřebínek, který lze vzít do rukou, ale hřebínek, který je součástí plochy podložky. Jednoduchý předmět přestal být součástí prostoru, nelze s ním manipulovat, je součástí plochy. Basreliéfy jsme zhotovili odlitkem na tvrdou podložku. Tento krok je prvním v řadě dalších a složitějších abstrakcí.
Druhým stupněm je plochá, mírně nad povrch zvednutá silueta. Je stínem znázorňovaného předmětu. Čtivost hmatem je umožněna zvýšením nad povrch asi o 1 mm. Předmět je vystřižen ze silnějšího papíru a nalepen tentokrát již na list v první knize. Podrobnosti povrchu předmětu jsou v této fázi vypuštěny. V ojedinělých případech jsou použity dvě vrstvy, které navazují na trojrozměrnost předmětu. Žáci se zároveň učí zacházet s knihou.
Další stupeň abstrakcí je vytvořen hladkou reliéfní konturou. Předmět je zobrazen pouhým obrysem. Vnitřní členění jsme na tomto stupni vynechali. Naznačeny jsou dva až tři díly, ze kterých se předmět skládá. Každý obrázek je zpočátku na samostatné straně. Později je vedle sebe více předmětů a na posledních stranách knihy jsou kresby předmětů, které se překrývají.
Nejobtížnější je analýza tečkované kontury provedené jako řada vypouklých bodů. I když bod je základním elementem pro hmatové poznávání, jsou čáry z bodů pro hmat nepřehledné, zvláště v místech jejich křížení. Nabízí se však pozdější možnost využití bodů ve dvou i třech velikostech.
Uvedené čtyři stupně (které je možno doplnit čarami čerchovanými) tvoří základní elementy potřebné k tvorbě obrázků pro nevidomé. Lze je aplikovat odděleně, vzájemně kombinovat nebo vrstvit na sebe. To však již přesahuje poznávací možnosti předškolního nevidomého dítěte. Tímto způsobem by měly být tvořeny až obrázky ve slabikáři. Rozhodně nedoporučujeme užívat reliéfní obrázky amatérské a předimenzované předměty, jako jsou například obrázky J. Jesenského.
Uvedené pomůcky ověřujeme na Mateřské škole pro nevidomé v Brně a dosahujeme dobré výsledky. Je to proto, že při vstupu do 1. ročníku ZŠ má náš žák základní dovednosti ve čtení obrázků a dovede zacházet s knihou, ke které má kladný vztah.