Speciální učební pomůcky na mateřské škole pro nevidomé — IV
(Otázky defektologie 1982/83, str. 245—248)
Prolézačky
Tělesná zdatnost a obratnost patří mezi nejdůležitější předpoklady zdárného vývoje zrakově těžce postiženého člověka, je nezbytná k jeho tvořivé aktivizaci a vitálnímu přístupu při řešení životních překážek. I když je tělesná konstituce každého dítěte jiná, přece jenom jsou ve Výchovném programu MŠ pro nevidomé stanoveny normy. Tvoří se jako předpoklad pro připravenost plnění učebních osnov základní školy.
Velká prolézačka — labyrint
Výchovný program vytyčuje okruhy tělesné výchovy, které jsou rozhodující pro rozvoj základních dovedností orientace v prostoru. K tomu přistupují požadavky na zvládnutí pohybových prvků, které jsou vytvářeny pohyby prstů, končetin, trupu a celého těla. Vytváření geometrických představ, jak je popsáno v předcházejících příspěvcích, je nezbytným doplňkem k ucelení představ o prostoru, který má nevidomý samostatně zvládnout.
Běžné pohybové dovednosti zrakově těžce postiženého dítěte lze shrnout do několika základních skupin:
1. Virtuální prostorové kužely, které jsou vytvářeny a) pohybujícími se prsty, b) pohybujícími se končetinami
2. Virtuální prostorové tunely tvoří skupinu všech pohybů, které směřují vpřed, vzad, vpravo, vlevo
3. Virtuální prostorové válce (komíny) se vytvářejí pohybem směrem vzhůru nebo dolů
Prstová pohyblivost se cvičí již od nejútlejšího věku dítěte. Pomyslné kužely jsou vytvářeny pohybem končetin a představy o nich jsou rozvíjeny postupně s vyspíváním dítěte. Úkolem je vytvářet pokud možno přesné představy o pohybu paží, nohou i jejich částí a jejich vztahu k okolnímu prostoru. Virtuálním prostorovým tunelem se dítě pohybuje lezením, chůzí, skokem vpřed, couváním, pohybem vpravo, vlevo aj. Virtuálním válcem (komínem) v pomyslné svislé poloze se dítě pohybuje dřepem, výskokem, seskokem, dosahováním zavěšených předmětů, dosahováním předmětů pod úrovní apod.
Všechny tyto výše zobecněné druhy pohybu se prověřují na navržených prolézačkách instalovaných na zahradě naší školy. Mimo běžně dodávaných prolézaček z kovových trubek jsou to různé konstrukce, například ze silných pokácených kmenů stromů a také stavebnicové sestavy prolézacích panelů tvořících labyrint.
Variabilní charakter uvedených speciálních prolézaček je zábavným prostředkem k posilování stereotypních i dynamických soustav pohybů, které jsou pro děti předškolního věku přitažlivé.
Prolézačky a labyrinty tohoto druhu jsou pomůckami, které motivují nevidomé děti předškolního věku k nejrůznějším hrám a přispívají k rozvoji tělesné zdatnosti a odvahy k samostatnému pohybu.[1]