(Zora 1986/8, str. 11—14)
Zahraniční literatura i několik výstav elektronických pomůcek, které pořádal dr. E. Rath z Rakouska, mne inspirovaly k vlastnímu řešení konstrukce čtecího zařízení, které by zvětšovalo natolik, aby písmo kancelářského stroje dosáhlo velikosti 5—7 centimetrů. Mou snahu urychlovaly dlouhodobé perspektivy, které byly na obzoru ve výrobě obdobného zařízení u nás, případně jeho dovozu ze zahraničí. Těšil jsem se, že takové zařízení mají v NDR již v distribuci. Radost však byla předčasná. V té době jsem již pracoval na montáži z dostupných součástek a přístrojů.
Vzhledem k možnosti čtení ze slovníků s mimořádně malým písmem je nutné zvětšení nejméně čtyřicetinásobné s dostatečnou ostrostí a možností přeměny obrazu písma na negativ pro zmírnění případného oslnění obrazovkou.
Co jsem měl: základní technickou představu o problematice a vlastní televizor. Také jsem věděl, že toto zařízení bude fungovat daleko dříve, než bude našim členům se zbytky zraku něco podobného nabídnuto, například v podniku Meta.
Co jsem neměl: scházela mi vhodná snímací televizní kamera, která by měla snímat písmo a dodávat signál do televizoru. Dále bylo nutné zajistit plynulé a pohodlné posouvání kamery vertikálním směrem pro čtení různě obsáhlých knih. Neměl jsem také důvěru v pružnost odpovědných orgánů a výrobních organizací.
Televizní průmyslová kamera TFK 500, kterou jsem potřeboval, se u nás soukromníkům neprodává. Koupil jsem ji tedy prostřednictvím jedné socialistické organizace. Vzdal jsem se telefokátoru, který zaostřené písmo přibližuje a vzdaluje na nejvhodnější velikost. Mé zařízení má konstantní zvětšení, které lze ovlivnit případnou optickou předsádkou. Tak jsem ušetřil asi 5 000 Kčs.
Jako posuvné zařízení jsem použil stojan pro elektrickou vrtačku s vybavením pro domácí soustruh. Má totiž zvedací stolek, což jsem právě potřeboval. Vhodnější by byl stojan, který se užívá u zvětšovacího fotografického zařízení a má možnost vertikálního posuvu a jednoduché zavěšení kamery. Samotný stojan se mi však nepodařilo koupit.
Pro čtení časopisů a knih většího formátu jsem stojan s kamerou upravil tak, že je pod objektivem dostatek místa, abych mohl pohodlně číst knihy formátu A4.
V rámci objednávky mi v Kovopodniku města Brna zhotovili propojovací kabel a upravili přepínání z pozitivu na negativ. Zbývalo vyřešit osvětlení. Posloužil zvonkový transformátor se zabudovanými žárovičkami vedle objektivu. Upevnění kamery na stojan dalo sice trochu přemýšlení a práce, ale nakonec jsem vše upravil ke své spokojenosti.
Náklady na průmyslovou kameru včetně příslušenství a úprav činily kolem 11 000 korun, stojan stál asi 400 Kčs.
Toto zařízení si u mne odpracovalo již několik set hodin. V prvních dvou letech se sice vyskytly menší poruchy, neměly však zásadnější charakter.
Ještě bych rád zdůraznil, že mé zařízení mi umožňuje vpisování poznámek tužkou do textu, korektury aj. Bylo by tedy načase, abychom i u nás měli k dispozici televizní lupu, která je v zahraničí již mnoho let běžnou pomůckou pro těžce slabozraké čtenáře.