(Zora 1988/5, str. 29—31)
Tvůrčí ovzduší a budovatelské úsilí v prvních poválečných letech se projevilo vše-obecnou snahou o výměnu zkušeností i v učitelských sborech škol při ústavech pro nevidomé. Na jedné straně toto prostředí vyvolávalo snahy o obrodu tvořivé pedagogické činnosti, na druhé straně však, a to především vlivem celkové společenské orientace, nebyly plně oceněny výsledky dosavadních forem práce. Přání učitelů sejít se a vytyčit další perspektivy výchovy a vzdělávání nevidomých dětí bylo realizováno v roce 1948 svoláním celostátní konference pracovníků škol při ústavech pro nevidomé v ČSR. Konala se v Levoči ve dnech 21. a 22. května 1948.
Vyvolaly ji jednak potřeby vzniklé v nových společenských podmínkách, jednak k nám začaly pronikat nové pedagogické směry, ve kterých se stále objevuje nutnost výměny zkušeností jako jednoho z prostředků demokratizace života.
Zúčastnilo se jí čtyřicet zástupců učitelských sborů škol při ústavech pro nevidomé v Praze, Brně a Levoči, zástupci Ministerstva školství v Praze, Povereníctva školství v Bratislavě, Zemské školní rady v Brně, zástupce Státního pedagogického ústavu v Bratislavě, předseda spolku Český slepecký tisk a Svazu slepeckých spolků, předseda Národní správy slepeckých spolků a ústavů aj.
Po oficiálním zahájení (J. Šoltés) přednesli své projevy zástupci všech zúčastněných organizací a institucí. Potom projednali několik okruhů, které považovali za nejdůležitější: zkratkopis pro nevidomé,[1] speciální učební plány a osnovy všech vyučovacích předmětů, hudební výuku, statut ústavů pro nevidomé, úroveň pedagogického personálu, organizaci a specializaci jednotlivých tříd, další vzdělávání nevidomých, speciální učebnice a učební pomůcky, slepecké knihy a jejich výrobu, odborný pedagogický dozor nad školami, odměňování učitelů, Den nevidomých, spolupráci ústavů a jiných slepeckých zařízení a organizací aj.
V protokolu konference se můžeme seznámit s úsilím postavit školství pro nevidomé žáky na vyšší úroveň, odstranit jakýkoliv diletantizmus, individualizmus a izolaci jednotlivých zařízení. Mimořádná pozornost se zde rovněž věnuje odborné terminologii. Zdůrazňuje se, že se jedná o pedagogickou disciplínu. Proto je třeba převzít především pedagogickou terminologii.
Souběžně s jednáním v plénu pracovalo několik komisí, které připravily návrh usnesení. Vypisuji jeho pouhou zkratku:
1. Zkratkopis zavést ve školách pro nevidomé jako vyučovací předmět
2. Věnovat pozornost tvorbě speciálních učebnic a učebních pomůcek. Povinností Státního pedagogického nakladatelství je, aby vydávalo i učebnice pro nevidomé
3. Využít objevu fotobuňky ke konstrukci přístroje, který by nevidomým umožnil číst černotisk
4. Vydat speciální předpisy, ve kterých by se věnovala pozornost specifickým okruhům výchovy a vzdělávání nevidomých i vzdělávání speciálních pedagogů. Zakotvit v nich také možnost vzdělávání nevidomých všech typů a stupňů ve školách a aby jim bylo umožněno středoškolské vzdělávání v hudbě
5. Je nutné zavést odborný dozor nad školami pro nevidomé
6. Dbát na zvláštní podmínky výchovy a vzdělávání nevidomých
7. Vybudovat školy pro slabozraké
8. Vedení škol pro nevidomé a slabozraké má být vždy svěřeno pouze zkušeným učitelům
9. Podporovat vysokoškolské studium učitelů nevidomých a slabozrakých
10. Školy vybavit speciálními pomůckami
11. Ustanovit ústřední komisi pro slepecké učebnice a pomůcky
12. Zřídit střední odbornou hudební školu pro nevidomé
13. Vyučeným nevidomým řemeslníkům zajistit vybudování samostatné dílny. Pro ostatní otevřít společné dílny. Zajistit hromadný nákup surovin. Zavést ochranu vybraných řemesel. Zapojovat nevidomé dělníky do průmyslu. Práce neschopné umístit v azylech
14. Zřizovat a rozšiřovat knihovny pro nevidomé
To snad je pro základní informaci všechno. Konference však měla širší okruh zájmů. Můžeme říci, že dala základ dalšímu vývoji výchovy a vzdělávání nevidomých a zřizování škol pro slabozraké. My dnes už můžeme jen sledovat, jak se jednotlivé body rezoluce dařilo plnit. Nebylo to tak snadné, jak si účastníci představovali. A co je nejvýznamnější? Že všechny body rezoluce usilují o komplexnost pojetí péče o zrakově těžce postižené včetně jejich začlenění do společnosti produktivní prací na úseku manuálních i intelektuálních povolání.