Pohled do tyflopedického kalendáře — 1978

(Otázky defektologie 1978, str. 285—286)

1178

vévoda Wolf, který sám ztratil zrak, založil v memmingenském klášteru azyl pro nevidomé

1528

Erasmus Rotterdamský (Desiderius), vlastním jménem G. Gerhards, významný středověký humanista, vydává spis De recta Latini Graecique sermonis Pronuntiatione, kde nezapomíná ani na vzdělání nevidomých. Uvádí Quintilianovy dřevěné tabulky s rytým písmem jako vyhovující typ písma i pro nevidomé

1828

byly založeny Výchovně vzdělávací ústavy pro nevidomé v Neapoli a Glasgově
se narodil M. Makowski, ředitel Ústavu pro nevidomé ve Lvově. Jeho zásluhou byl založen podobný Ústav i ve Varšavě

1878

1928

J. Doskočil, ředitel Klarova ústavu pro nevidomé v Praze, významný tyfloped-publicista, sestavil původní slabikář pro nevidomé Svítání, vychází v brailleském písmu
začíná vycházet Hudební příloha časopisu Zora v brailleském písmu (řídí R. Krchňák)
vyšla první česká příručka pro nevidomé ladiče klavírů. Autor E. Keberle sem zařadil i reliéfní ilustrace součástek klavíru. Vydal Klarův ústav v Praze
výnosem Ministerstva školství ze dne 6. září byly vydány učební osnovy pro slepecké školy obecné
byl schválen a v ústavech pro nevidomé zaveden zkratkopis v brailleském písmu od D. Hoňkové
v Mukačevě byl založen spolek Péče o slepé (J. Frantál)
v SSSR začíná vycházet časopis Otázky defektologie
V. Ramadanović (Jugoslávie) založil časopis Glas nedužnih
se narodil významný polský nevidomý klavírista E. Kowalik, laureát mezinárodní klavírní soutěže F. Chopina aj.

1948

Školský zákon z dubna tohoto roku, podle kterého se od 1. září počíná uplatňovat demokratizace vzdělání a výchovy nevidomých diferenciací dosavadních výchovných zařízení. Jsou zřízeny národní a neúplné střední školy pro nevidomé (učební osnovy a učební plány byly vydány o rok později)
postátnění zařízení pro výchovu nevidomých bylo provedeno 1. ledna 1951
v březnu byl ustaven akční výbor Národní fronty, který zavádí národní správu nad spolky a ústavy pro nevidomé. Časopis Svět nevidomých se pod vlivem silných socialistických tendencí přeměňuje na časopis Cesta slepých, který se angažovaně zapojuje do propagace budovatelského úsilí invalidů
v Hannoveru se koná XIX. kongres učitelů nevidomých

1958

v Levoči byla založena Mateřská škola a Zvláštní škola pro nevidomé
časopis Mládež vyžadující zvláštní péče, který vyšel v jediném ročníku jako pokračování časopisu Nápravná pedagogika (rovněž jeden ročník) společně se slovenským časopisem Špeciálna škola tvoří základ pro založení časopisu Otázky defektologie
zemřel ředitel brněnského Ústavu pro nevidomé A. A. Špička, vynikající praktik i teoretik výchovy nevidomých k povolání. Nebál se rizika hledat nové cesty pracovního uplatnění svých chovanců, včetně jejich zařazení do průmyslové výroby. Záslužná je i jeho teoretická práce Výchova nevidomých dětí, ve které shrnuje své pedagogické zkušenosti
zemřel H. Thilander, významný nevidomý esperantista

1968

v Praze je otevřena Ekonomická škola pro nevidomé. Byla tak vyplněna citelná mezera mezi učňovskou školou a gymnáziem
byl založen časopis rumunských nevidomých Viaţa Noua, který ve své černo-tiskové verzi rychle získal vysokou odbornou úroveň (vychází braillesky i v černotisku)
zemřel J. Naňka, český nevidomý houslista a hudební pedagog
zemřel F. Urban, dosud neprávem zapomínaný brněnský tyflotechnik, konstruktér a výrobce vynikajících zeměpisných map pro nevidomé, množství speciálních učebních pomůcek včetně nejrůznějších reliéfních vyobrazení (rovněž černotiskových not), modelů květin, staveb a různých přístrojů
zemřela H. Kellerová, nevidomá a neslyšící žena, která svého času rozbouřila tyflopedický svět výbornou intelektuální úrovní. Poněkud diskutabilní je pojetí jejích beletristických prací.