Tyflopedický kalendář — 1979
(Otázky defektologie 1979, str. 382—384)
1829
- vyšla první kniha tištěná Brailleovým písmem. Obsahovala jeho bodovou abecedu, její popis a vysvětlení systému nového bodového písma. Byla tak zahájena nová éra ve výchově a vzdělávání nevidomých
- se narodila L. Bridgmanová, americká hluchoslepá spisovatelka a společnice H. Kellerové
1879
- konal se (Berlín) třetí evropský kongres učitelů vyučujících v ústavech pro nevidomé, který konečně po padesáti letech od zveřejnění Brailleova písma je oficiálně doporučil jako vhodné ke vzdělávání nevidomých. Vypouklá (hladká, perličková i propichovaná) latinka se ovšem ještě v ústavech u nás udržela až do roku 1945 vedle Brailleova písma
- v Německu bylo oficiálně schváleno a zaváděno Brailleovo písmo
- se narodil P. Villey, významný francouzský nevidomý vědecký pracovník, univerzitní profesor a významný autor publikací o výchově, vzdělávání a životě nevidomých. V překladu vyšla u nás jeho Pedagogika slepých (1939) a Svět slepých (1940). V československé tyflopedii nebylo dosud jeho dílo dostatečně zhodnoceno
- se narodil A. Romagnoli, bojovník za vzdělávání nevidomých a zakladatel tradice nevidomých učitelů na základních a středních školách v Itálii
- se narodila M. Pokorná, česká nevidomá pěvkyně s výjimečným hlasovým rozsahem, učitelka hudby v Ústavu pro nevidomé v Brně
1929
- na kongresu učitelů v Paříži bylo schváleno další zdokonalení Brailleovy hudební notace pro nevidomé, kterou roku 1834 sestavil a roku 1837 uveřejnil L. Braille. Jestliže jeho písmo bylo příčinou zásadního zvratu ve vzdělávání nevidomých obecně, jeho hudební notace se stala základem nebývalého zdokonalení hudební výchovy nevidomých
- družstvo bulharských nevidomých začalo vydávat časopis pod názvem Sadba
- ve Vídni se konal mezinárodní sjezd nevidomých
- v Rakousku je vydán zákon č. 86, který pojednává o školách pro mládež vyžadující zvláštní péči a zavedl odborné komise pro zařazování dětí do speciálních škol
- v Praze se konal druhý kurz učitelů-defektologů
- byl ustaven Spolek pro péči o nevidomé na Podkarpatské Rusi
- začal vycházet český dětský časopis v brailleském písmu pod názvem Na úsvitě
- pro nevidomé kandidáty učitelství hudby vyšla v nákladu brněnského Ústavu Kubíčkova Hudební nauka v otázkách a odpovědích. Je to první česká hudební příručka. Byla doplněna reliéfními vzory černotiskové notace
- se narodil D. Kalman, maďarský nevidomý hudební skladatel
- zemřel A. Smareglia, nevidomý hudební skladatel a profesor konzervatoře v Terstu
- zemřel S. Stejskal, významný činovník ve spolku Český slepecký tisk
1939
- zemřel J. Srp, významný pracovník spolku Český slepecký tisk
1949
- zasedala světová konference o problematice života nevidomých (Oxford), kde byl dán podnět k založení World Council for the Welfare of the Blind (Světová rada pro dobro slepců). Ta pak vznikla o dva roky později. Byla celosvětovou organizací s regionálními pracovními výbory. Jedním z místopředsedů byl i J. Drtina
- v Bulharsku byl založen státní smíšený pěvecký sbor nevidomých jako profesionální hudební těleso. Podnět k jeho založení dal sám G. Dimitrov
- ukrajinská organizace nevidomých začala vydávat brailleskou azbukou tištěný časopis Prizyv, původně Trud slepich
- v Levoči proběhl první poválečný seminář českých a slovenských tyflopedů. Svými významnými podněty přispěl k obnově a dalšímu rozvoji česko-slovenských vztahů v tyflopedii, které byly přerušeny válkou
- ministerstvo školství schválilo učební osnovy pro vyučování ve školách pro nevidomé
- byly zrušeny všechny spolky nevidomých, neslyšících a tělesně postižených a včleněny do nově vzniklé Ústřední jednoty invalidů, která existovala dočasně a byla jako přechodný článek včlenění množství slepeckých spolků a společků organizačně i politicky pojata do Svazu invalidů
- pro školní mládež začal vycházet v brailleském písmu časopis Náš svět
- časopis Svět nevidomých se přeměnil v Cesta slepých. Nebyla to jen formální změna názvu, který naznačoval nové pojetí výchovy a práce nevidomých
- pod tlakem nových proudů ve speciální pedagogice se časopis Úchylná mládež přeměnil na časopis Nápravná pedagogika
- konečně byla realizována dávná touha všech slovenských nevidomých mít vlastní časopis. Začíná vycházet v brailleském písmu Nový život
- v rámci diferenciace základních a středních škol se v Brně oddělila Národní škola jako samostatná organizace a přestěhovala se konečně do vlastních prostor
1959
- 1. ledna začíná vycházet časopis Otázky defektologie, který vznikl sloučením českého časopisu Mládež vyžadující zvláštní péče a slovenského časopisu Špeciálna škola
1969
- byl zrušen Svaz československých invalidů a ustavena Federace československých invalidů se samostatnými svazy tělesně, sluchově a vnitřně vadných. V rámci této federace byl založen rovněž Svaz nevidomých a slabozrakých. Tato situace však trvala jen do roku 1974, kdy byly samostatné svazy znovu zrušeny a vznikl Svaz invalidů v ČSR a Svaz invalidů v SSR. Oba pracují pod federálním ÚV
- tragicky zahynul I. Tylňak, nevidomý skladatel a hudební pedagog, člen Svazu skladatelů a profesor konzervatoře pro mládež s vadami zraku v Praze
- zemřel významný ruský tyfloped B. I. Kovalenko, mimo jiné i autor rozsáhlé práce o výchově nevidomých v epoše socializmu
- zemřel B. Popelář, jeden z významných pracovníků, kteří se po roce 1945 podíleli na rozvoji čs. speciální pedagogiky. Později bylo jeho pojetí nahrazeno Sovákovým systémem. Popelář měl zvláštní vztah k problematice výchovy nevidomých
- zemřel nevidomý vynálezce M. Rokos. Zachoval se psací stroj pro brailleské písmo a zařízení pro tvorbu reliéfních obrázků
- zemřel E. Freund, německý nevidomý hudební pedagog.