Tyflopedický kalendář — 1982

(Otázky defektologie 1981/82, str. 319—320)

1682

se narodil M. Saunderson, nevidomý profesor matematiky na Cambridgeské univerzitě, vykladač materialistického pojetí podstaty světa

1757

se narodil J. Gough, anglický nevidomý botanik a zoolog. Patří mezi řadu těch, kteří vytvořili návrh na reliéfní písmo pro nevidomé

1782

se narodil F. Fröbl, jehož systém dětských pracovních her byl tyflopedagogy přijat jako velmi vhodný pro rozvoj manuálních činností nevidomých

1807

v Praze vzniká první Ústav pro nevidomé v českých zemích
v Petrohradě (Leningrad, Sankt Peterburg) vzniká první Ústav pro nevidomé na ruském území
v Miláně vzniká první italský Ústav pro nevidomé
L. Baczko vydává svůj spis o výchově nevidomých, který byl ve své době jedním z mála děl tohoto druhu
zemřel H. Moyes, anglický nevidomý chemik a fyzik

1832

v Praze byl založen Klarův ústav pro zaměstnávání a opatrování nevidomých, který se po roku 1948 přeměnil na Učňovskou školu pro mládež s vadami zraku. V současné době je zde střední odborné učiliště
v New Yorku byl založen Ústav pro nevidomé
ve Filadelfii byl založen Ústav pro nevidomé
z původního azylu pro nevidomé v Bostonu se zřizuje Škola pro nevidomé a osamostatňuje se výchova hluchoslepých
se narodil francouzský nevidomý sochař Vidal
se narodil F. J. Campbell, americký nevidomý pokrokový hudebník, bojovník za práva černochů, pro které měl být popraven
zemřel J. Käferle, německý nevidomý vynálezce

1857

se narodil K. Nessy, český nevidomý hudební skladatel. Jeho dcera byla známou pěvkyní
zemřel J. Holman, nevidomý cestovatel
se narodil francouzský nevidomý kulturní činitel M. de la Sizeranne, který pro potřeby nevidomých vytvořil francouzský zkratkopis, založil slepeckou knihovnu, spolek nevidomých a několik časopisů vycházejících v brailleském písmu

1882

vyšel výnos rakouského Ministerstva kultu a vyučování, který zrovnoprávňuje učitele nevidomých s ostatními v oblasti práva na vzdělání
se narodil F. Bohuslav, český nevidomý básník
se narodil E. Wagner, druhý ředitel Klarova Ústavu pro nevidomé v Praze
v Moskvě byl založen Ústav pro nevidomé
Ch. Krohn předkládá IV. kongresu učitelů nevidomých ve Frankfurtu nad Mohanem první návrh německého zkratkopisu v brailleském písmu
A. Skrebickij vytváří ruskou brailleskou azbuku pro nevidomé
v Uhrách byla založena Zemská jednota pro péči o nevidomé se Spolkem na pomoc nevidomým
v Palestině vznikl Ústav pro nevidomé zvaný Etam
v Berlíně vychází Riemerova čítanka pro nevidomé tištěná hladkou reliéfní latinkou
ve Vídni vychází významný spis rakouského tyflopeda J. Libanského Výchova nevidomých dětí
ve Francii začíná vycházet odborný tyflopedický časopis Valentin Haüy

1907

proběhl XII. kongres učitelů nevidomých
rakouské Ministerstvo kultu a vyučování převzalo ústavy pro nevidomé pod svůj dozor, nemělo však jejich správu
O. Picht, konstruktér několika typů psacích strojů pro brailleské písmo, obdržel v Benátkách zlatou medaili. Jeden typ jeho stroje se používá dodnes
v Aténách byl založen Ústav pro nevidomé
se narodil J. Helletsgruber, rakouský nevidomý skladatel
zemřel É. Javal, profesor na Sorboně, který v pozdějším věku ztratil zrak. Ve svých dílech se zabývá problematikou slepoty
zemřel V. Ballu, který v roce 1876 vynalezl mezibodový tisk Brailleova písma pro nevidomé. Tohoto způsobu se užívá dodnes

1932

J. Zeman zakládá Společnost slepeckého musea. Muzeum však nebylo nikdy instalováno pro nedostatek prostorů. Za války byla podstatná část exponátů zničena a zbytek se později poztrácel. Pokus o založení slepeckého muzea (1947) se nezdařil
začíná vycházet časopis Zprávy, který vydává spolek Péče o slepé na Moravě
spolek německých nevidomých žijících v ČSR začíná v Ústí nad Labem vydávat časopis Zprávy svazu
byl založen Arabský svaz nevidomých
zemřel F. Hinze, vynálezce prvního stroje pro zhotovování matric v brailleském písmu, určených k rozmnožování tisků tzv. puncírkou, který byl technickým zvratem při zvyšování produkce tisků brailleským písmem
zemřel H. Pfeifer, německý nevidomý hudební skladatel
se narodil polský nevidomý spisovatel J. Szczygiel

1942

1952

v Praze je otevřena Mateřská škola pro slabozraké
připojením vnitřně postižených k Ústřední jednotě invalidů vzniká Svaz československých invalidů
konaly se první lehkoatletické závody nevidomých žáků národních a středních škol v ČSR, které vznikly za spolupráce škol pro nevidomé v Brně a Praze
zemřel R. Vejmělek, ředitel Ústavu pro nevidomé v Brně
v Bussumu se konal světový internacionální kongres učitelů nevidomých
zemřel ruský nevidomý revolucionář, spisovatel a básník V. Jarošenko

1962

v Olomouci bylo zahájeno vysokoškolské studium speciální pedagogiky
v Levoči vzniká studio zvukové knihy pro nevidomé
na Slovensku začínají vycházet dva dětské časopisy Za svetlom a Naše ráno tištěné brailleským písmem a určené pro školní mládež
v SSSR začíná vycházet nový časopis pro nevidomé Prizyv, jehož předchůdce byl časopis Práce slepých, který vznikl v roce 1935
v Hannoveru se konal internacionální kongres učitelů nevidomých

1972

začíná vycházet časopis Junior, tištěný brailleským písmem, určený české nevidomé mládeži
zemřel český nevidomý hudební skladatel J. Toman
začíná vycházet časopis Revue evropských nevidomých
zemřel známý ruský nevidomý tyflopedagog S. V. Sverlov, vědecký pracovník Leningradského institutu pracovní expertízy
zemřel vynikající maďarský nevidomý klavírista I. Ungar.