Tyflopedický kalendář — 1982
(Otázky defektologie 1981/82, str. 319—320)
1682
- se narodil M. Saunderson, nevidomý profesor matematiky na Cambridgeské univerzitě, vykladač materialistického pojetí podstaty světa
1757
- se narodil J. Gough, anglický nevidomý botanik a zoolog. Patří mezi řadu těch, kteří vytvořili návrh na reliéfní písmo pro nevidomé
1782
- se narodil F. Fröbl, jehož systém dětských pracovních her byl tyflopedagogy přijat jako velmi vhodný pro rozvoj manuálních činností nevidomých
1807
- v Praze vzniká první Ústav pro nevidomé v českých zemích
- v Petrohradě (Leningrad, Sankt Peterburg) vzniká první Ústav pro nevidomé na ruském území
- v Miláně vzniká první italský Ústav pro nevidomé
- L. Baczko vydává svůj spis o výchově nevidomých, který byl ve své době jedním z mála děl tohoto druhu
- zemřel H. Moyes, anglický nevidomý chemik a fyzik
1832
- v Praze byl založen Klarův ústav pro zaměstnávání a opatrování nevidomých, který se po roku 1948 přeměnil na Učňovskou školu pro mládež s vadami zraku. V současné době je zde střední odborné učiliště
- v New Yorku byl založen Ústav pro nevidomé
- ve Filadelfii byl založen Ústav pro nevidomé
- z původního azylu pro nevidomé v Bostonu se zřizuje Škola pro nevidomé a osamostatňuje se výchova hluchoslepých
- se narodil francouzský nevidomý sochař Vidal
- se narodil F. J. Campbell, americký nevidomý pokrokový hudebník, bojovník za práva černochů, pro které měl být popraven
- zemřel J. Käferle, německý nevidomý vynálezce
1857
- se narodil K. Nessy, český nevidomý hudební skladatel. Jeho dcera byla známou pěvkyní
- zemřel J. Holman, nevidomý cestovatel
- se narodil francouzský nevidomý kulturní činitel M. de la Sizeranne, který pro potřeby nevidomých vytvořil francouzský zkratkopis, založil slepeckou knihovnu, spolek nevidomých a několik časopisů vycházejících v brailleském písmu
1882
- vyšel výnos rakouského Ministerstva kultu a vyučování, který zrovnoprávňuje učitele nevidomých s ostatními v oblasti práva na vzdělání
- se narodil F. Bohuslav, český nevidomý básník
- se narodil E. Wagner, druhý ředitel Klarova Ústavu pro nevidomé v Praze
- v Moskvě byl založen Ústav pro nevidomé
- Ch. Krohn předkládá IV. kongresu učitelů nevidomých ve Frankfurtu nad Mohanem první návrh německého zkratkopisu v brailleském písmu
- A. Skrebickij vytváří ruskou brailleskou azbuku pro nevidomé
- v Uhrách byla založena Zemská jednota pro péči o nevidomé se Spolkem na pomoc nevidomým
- v Palestině vznikl Ústav pro nevidomé zvaný Etam
- v Berlíně vychází Riemerova čítanka pro nevidomé tištěná hladkou reliéfní latinkou
- ve Vídni vychází významný spis rakouského tyflopeda J. Libanského Výchova nevidomých dětí
- ve Francii začíná vycházet odborný tyflopedický časopis Valentin Haüy
1907
- proběhl XII. kongres učitelů nevidomých
- rakouské Ministerstvo kultu a vyučování převzalo ústavy pro nevidomé pod svůj dozor, nemělo však jejich správu
- O. Picht, konstruktér několika typů psacích strojů pro brailleské písmo, obdržel v Benátkách zlatou medaili. Jeden typ jeho stroje se používá dodnes
- v Aténách byl založen Ústav pro nevidomé
- se narodil J. Helletsgruber, rakouský nevidomý skladatel
- zemřel É. Javal, profesor na Sorboně, který v pozdějším věku ztratil zrak. Ve svých dílech se zabývá problematikou slepoty
- zemřel V. Ballu, který v roce 1876 vynalezl mezibodový tisk Brailleova písma pro nevidomé. Tohoto způsobu se užívá dodnes
1932
- J. Zeman zakládá Společnost slepeckého musea. Muzeum však nebylo nikdy instalováno pro nedostatek prostorů. Za války byla podstatná část exponátů zničena a zbytek se později poztrácel. Pokus o založení slepeckého muzea (1947) se nezdařil
- začíná vycházet časopis Zprávy, který vydává spolek Péče o slepé na Moravě
- spolek německých nevidomých žijících v ČSR začíná v Ústí nad Labem vydávat časopis Zprávy svazu
- byl založen Arabský svaz nevidomých
- zemřel F. Hinze, vynálezce prvního stroje pro zhotovování matric v brailleském písmu, určených k rozmnožování tisků tzv. puncírkou, který byl technickým zvratem při zvyšování produkce tisků brailleským písmem
- zemřel H. Pfeifer, německý nevidomý hudební skladatel
- se narodil polský nevidomý spisovatel J. Szczygiel
1942
- 1. ledna zemřel J. Ježek, světoznámý český těžce slabozraký hudební skladatel
- zemřela M. Pokorná, vynikající česká nevidomá pěvkyně
- zemřel ruský nevidomý spisovatel V. Rjazancev
1952
- v Praze je otevřena Mateřská škola pro slabozraké
- připojením vnitřně postižených k Ústřední jednotě invalidů vzniká Svaz československých invalidů
- konaly se první lehkoatletické závody nevidomých žáků národních a středních škol v ČSR, které vznikly za spolupráce škol pro nevidomé v Brně a Praze
- zemřel R. Vejmělek, ředitel Ústavu pro nevidomé v Brně
- v Bussumu se konal světový internacionální kongres učitelů nevidomých
- zemřel ruský nevidomý revolucionář, spisovatel a básník V. Jarošenko
1962
- v Olomouci bylo zahájeno vysokoškolské studium speciální pedagogiky
- v Levoči vzniká studio zvukové knihy pro nevidomé
- na Slovensku začínají vycházet dva dětské časopisy Za svetlom a Naše ráno tištěné brailleským písmem a určené pro školní mládež
- v SSSR začíná vycházet nový časopis pro nevidomé Prizyv, jehož předchůdce byl časopis Práce slepých, který vznikl v roce 1935
- v Hannoveru se konal internacionální kongres učitelů nevidomých
1972
- začíná vycházet časopis Junior, tištěný brailleským písmem, určený české nevidomé mládeži
- zemřel český nevidomý hudební skladatel J. Toman
- začíná vycházet časopis Revue evropských nevidomých
- zemřel známý ruský nevidomý tyflopedagog S. V. Sverlov, vědecký pracovník Leningradského institutu pracovní expertízy
- zemřel vynikající maďarský nevidomý klavírista I. Ungar.