Tyflopedický kalendář — 1983
(Neuveřejněn)
308
- se narodil Didymos z Alexandrie. Pro svou píli zvaný Chalkenteros (Železný) a Bibliolathas, nejvýznamnější a nejplodnější gramatik, který jako nevidomý učitel slavné vysoké školy v Alexandrii používal vyřezávaná písmena k označování knih
1058
- zemřel Abu Alá ben Malaincan al Maarí, arabský nevidomý básník
1333
- v Londýně byl založen útulek pro slepé Elsing Hospital (někdy je uváděn rok 1331). Soustřeďoval nejubožejší slepce
1483
- se narodil M. Luther, německý filozof a náboženský reformátor, který svým výrokem, že slepec je zplozenec ďábla, předurčoval všechny nevidomé k zatracení
1658
- zemřel Němec G. F. Harsdörfer, který doporučuje slepcům k psaní používat podložku opatřenou voskovou vrstvou, do které mohou rýt písmena
1758
- hudební spisovatel J. Adlung vydal snad první publikaci, ve které jsou uváděni i nevidomí hudebníci a hudební skladatelé Einleitung zur musicalischer Gelehrtheit (Erfurt)
- se narodil J. Gattermayer, německý nevidomý zemědělec a výrobce vína
1783
- 18. září zemřel R. Euler, světoznámý německý později osleplý fyzik a matematik
1808
- výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé byl založen v Amsterodamu
- vyšel ve své době populární spis A. Zeuna Belisar. Není soupisem legend vzniklých kolem údajně oslepeného legendárního vojevůdce. Útlá knížečka obsahuje kapitolu o slepotě, osobnosti nevidomého, něco z historie vzdělávání nevidomých a pohled na berlínský Ústav pro nevidomé
- J. W. Klein na své studijní a propagační cestě představuje v Praze svého prvního žáka Brauna. Souběžně s touto návštěvou zde vychází jeho spis O vlastnostech slepých a jak s nimi jednat
- se narodil L. Wucke, německý nevidomý básník a spisovatel lidového charakteru
- zemřela M. Kirchgäsnerová, německá nevidomá interpretka skladeb pro skleněnou harmoniku
1833
- 26. března se narodil A. Bennewitz, učitel hudby v Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech
- 25. března zemřel A. Klar, propagátor a organizátor péče o nevidomé. Stál u vzniku dvou pražských ústavů pro nevidomé (na Hradčanech a Klarův)
- v Yorku (Anglie) byl založen výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé
- ve Filadelfii vyšly první knihy tištěné hladkou reliéfní latinkou
- na výzvu edinburské Společnosti pro umění zveřejňují své návrhy na písmo pro nevidomé: E. Fry, J. Gall, E. Braig, R. Eaton, A. Hay, J. Henderson, J. Johnston, J. Jonson, J. Lothan, R. Milne, D. McPearson, M. Ponton, J. Richardson
- se narodil H. Fawcett, anglický nevidomý ministr pošt
- se narodil I. J. Levitte, nevidomý učitel v Národním ústavu pro mladé slepce v Paříži, hlavní cenzor (inspektor) vyučování
- zemřel J. Gattermayer, německý nevidomý zemědělec a výrobce vína
1858
- 22. března se narodil A. Janoušek, český hudební pedagog, učitel hry na hudební nástroje Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech
- 25. prosince se narodil K. E. Macan, nevidomý hudební skladatel, učitel v Klarově ústavu pro nevidomé v Praze, zakladatel slepecké knihovny v Praze, významný činitel českého slepeckého hnutí aj.
- v Kodani byl založen výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé. Zároveň zde vznikla adaptace Brailleova písma na dánský jazyk (J. Moldenhawer)
- A. Doležálek zdokonalil v Pešti svou reliéfní latinku
- v Louisvillu (Anglie) byla otevřena slepecká tiskárna a začíná tisknout slepecké knihy
- P. Lorens sestavil v Barceloně svou bodovou hudební notaci pro nevidomé, která se neosvědčila
- dánský tyfloped C. E. Guldberg vynalezl pomůcku, která umožňovala nevidomým psát běžným písmem
- 24. ledna se narodil K. Schleussner, ředitel výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé v Norimberku. Vytvořil později známou pomůcku pro zápis matematického textu brailleským písmem
1883
- v zemích Rakousko-Uherska je novelizován zákon z roku 1769, ve kterém se uvádí, že zvláštní výchovu zasluhují děti neplnosmyslné a zaostalé
- na základě ministerského výnosu z roku 1881 je stanoveno a nyní se uvádí do praxe, že vyučuje-li hudbě nevidomý učitel, uznává se mu kvalifikace získaná státní zkouškou z hudby na střední škole
- se narodil J. Nosek, český nevidomý elektrotechnik. Vynalezl přístroj pro měření spotřeby elektrického proudu
- 21. ledna se narodil O. Baum, pražský nevidomý německy píšící spisovatel
- v Bidgošti a Hankau byly založeny výchovně vzdělávací ústavy pro nevidomé
- K. K. Grot zorganizoval dobročinný spolek pro zabezpečení jím založeného ústavu pro nevidomé (1881 v Petrohradě)
- v Linci se začalo používat brailleské písmo
- M. de la Sizeranne vydal svůj brailleský systém francouzského zkratkopisu
- ve Francii začal vycházet odborný časopis Valentin Haüy
- v témže roce začal ve Francii vycházet další odborný časopis Louis Braille
- Pařížan Beauford vynalezl složitý přístroj Stylograph. Umožňoval psát kurzívou nevidomým, kteří ovládali běžné písmo
- se narodil G. V. Dobržinski, ruský nevidomý spisovatel. Byl považovaný za jednoho ze zakladatelů masové politické literatury
- 1. března se narodil B. Zapater, vynikající španělský nevidomý kytarista
- 5. září zemřel M. Pablasek, významný rakouský tyfloped českého původu. Napsal několik vědeckých prací o cizích jazycích. Po dvanáctiletém působení v Bratislavě je povolán za ředitele Ústavu pro nevidomé ve Vídni. Jeho hlavním dílem je spis Péče o slepé od kolébky do hrobu
- zemřel L. Wucke, německý nevidomý básník a spisovatel lidového charakteru
1908
- v Praze byl založen Spolek Seyvalterovy útulny, který je zakladatelem útulny pro nevidomé dívky v Praze na Kampě
- vznikl spolek Péče o německé nevidomé v Čechách, který byl jedním z iniciátorů otevření německé školy pro nevidomé v Ústí nad Labem jako pobočné třídy Klarova ústavu pro nevidomé v Praze
- v Brně vyšel knižně systém Lormovy německé prstové abecedy pro hluchoslepé. Vydala jej jeho dcera Marie pod názvem: Heindrich Landesmanns Finger-Zeichnsprache
- 6. ledna se narodil J. Hronek, zakladatel a ředitel první Základní školy pro tupozraké u nás, pracovník katedry speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Četně publikoval. Zabýval se psychikou vnímání zrakem
- v Německu byl založen Institut rytíře I. Wachselmanna
- výchovně vzdělávací ústavy pro nevidomé byly založeny v Malatii (Turecko) a v Čang-ši (Čína)
- Společnost pro péči o nevidomé v New Yorku pořádala lehkoatletické závody nevidomých
- ve Vídni začal vycházet odborný časopis Von unseren Blinden. Přispívali do něho přední tyflopedové
- v Německu se objevují pokusy o pravidelné zavedení Dnů péče o nevidomé
- vídeňští tyflopedové zkonstruovali vídeňskou početní krabici pro nevidomé žáky. Používá se i u nás dodnes v elementárních ročnících základní školy
- se narodil G. Fogel, ukrajinský nevidomý spisovatel
- se narodil L. S. Pontrjagin, ruský nevidomý univerzitní profesor, matematik světové úrovně
- 22. března zemřel J. Moldenhawer, ředitel Ústavu pro nevidomé v Kodani. Upozornil na nutnost zakládat přípravné školy (mateřské). Byl zastáncem názoru, že slepec je nejspokojenější, když může pracovat
1933
- začal vycházet časopis Slepecká korespondence. V roce 1936 mění svůj název na Věstník československých slepců
- při Městské knihovně hlavního města Prahy bylo založeno slepecké oddělení
- v Londýně byla založena Škola pro nevidomé maséry
- na Ukrajině byla založena organizace nevidomých UTOS
- v Dánsku začal vycházet časopis pro nevidomé ženy Handarbejdsbladet
- v Lisabonu byla otevřena slepecká tiskárna
- nástup fašizmu v Německu negativně postihl mnoho významných tyflopedů. Mezi nimi byl i O. Picht, vynálezce psacího stroje pro nevidomé. Byl dán údajně z úsporných důvodů do penze
- se narodil A. Husweg, norský psychoterapeut, organizátor světového slepeckého hnutí. Ovládá sedm světových jazyků
- 25. října se narodil J. Ličko, významný slovenský tyfloped, učitel a pracovník rehabilitačního střediska pro nevidomé v Levoči
- se narodila C. Richardová, francouzská nevidomá spisovatelka
- zemřela M. Lipinská, francouzská nevidomá psycholožka
- 20. října zemřela A. M. Sullivanová, nevidomá učitelka a celoživotní družka známé hluchoslepé Američanky H. Kellerové
- zemřel P. Villey, francouzský nevidomý vysokoškolský profesor. Napsal tři publikace o problematice psychologie, života a kultury nevidomých. V češtině vyšla Pedagogika slepců a Svět slepých
1943
- při Měšťanské škole na Štěpánské ulici v Praze byly otevřeny třídy pro šetření zraku, ze kterých se později vyvinula ZŠ pro slabozraké
- 13. května zemřel H. Kohout, učitel hry na hudební nástroje v hradčanském Ústavu pro nevidomé v Praze
- zemřel český nevidomý hudební skladatel H. Weisz
- v Anglii byla založena škola pro nevidomé telefonisty (Bridgenorth)
- ve Francii vznikly první nahrávky zvukové knihy pro nevidomé na gramofonových deskách a zvažuje se možnost využít drátofonu (dailigraph)
- W. Marhauer založil německé koncertní jednatelství pro pořádání koncertů nevidomými umělci
- 5. dubna se narodil J. Praženica, slovenský hudební pedagog
- se narodil V. E. Zabaštanski, ukrajinský nevidomý básník
- zemřel V. Ramadanović, zakladatel péče o vzdělávání nevidomých na území bývalé Jugoslávie (Bělehrad), činovník mezinárodního slepeckého hnutí
1953
- vstoupil v platnost Školský zákon, podle něhož je nevidomým umožněna prodloužená školní docházka. Podle analýzy přijímaných žáků se objevuje nedostatek jejich předškolní přípravy
- definitivně se uzavřely dílny Podpůrného spolku samostatných slepců rozšiřováním sítě družstva Brněnská Drutěva (Praha a Brno. V Ústí nad Labem vzniká družstvo Karko)
- L. Korunka, těžce slabozraký profesor konzervatoře pro nevidomé a slabozraké v Praze, ukončil po patnáctiletém úsilí vývoj a výrobu svého válcového rozmnožovacího zařízení pro brailleské písmo
- proběhly první lehkoatletické závody žáků základních škol pro nevidomé (Praha, Brno, Levoča) Inicioval ředitel Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech L. Nop
- v Krakově byla otevřena střední škola pro nevidomé a slabozraké maséry
- v Číně byl založen Svaz pro dobro slepců
- v Číně bylo zavedeno mandarinské bodové písmo založené na principu hlásek
- v Maďarsku začal vycházet časopis Vakokvilája (v běžném písmu)
- UNESCO vydalo publikaci Brailleovo písmo ve světě
- v Düren se konal XXII. internacionální kongres učitelů nevidomých
- první zasedání podvýboru Světové federace nevidomých pro technické pomocné prostředky nevidomých
- zemřel H. Jefferson, černošský americký nevidomý multiinstrumentalista — jazzová hvězda
1963
- v Praze byla založena pokusná třída školy pro žáky se zbytky zraku (V. Štruncová)
- z iniciativy ředitele základní školy pro nevidomé D. Hanáka vzniklo v Brně vývojové a výrobní středisko speciálních pomůcek pro nevidomé
- v Praze byly konány první psychorehabilitační kurzy pro později osleplé
- v USA byla založena Americká rada nevidomých. Sdružuje na 70 organizací a zájmových skupin nevidomých
- v Alžírsku vznikla svépomocná organizace nevidomých
- zemřel O. Benesch, významný rakouský tyfloped
1973
- při Československé akademii věd byla založena sekce speciální pedagogiky
- první národní interpretační soutěž nevidomých hudebních umělců (o dva roky později se konala jako mezinárodní). Vznik obou soutěží inicioval J. Drtina, nevidomý ředitel Konzervatoře pro zrakově postižené v Praze
- zemřela M. Polednová, nevidomá spisovatelka. Byla první sazečkou časopisu Zora a první knihovnicí Macanovy slepecké knihovny v Praze
- v Bamaku (Mali) byla založena škola pro nevidomé
- vznikla Společnost starších nevidomých Islandu
- v Německu bylo legislativně zajištěno integrované vzdělávání nevidomých a slabozrakých ve školách v místě bydliště rodiny
- W. Dolański, polský nevidomý tyflopsycholog a výborný jednoruký klavírista. Zabýval se studiem tzv. smyslu pro překážky
- zemřel T. Husajn, egyptský nevidomý vysokoškolský profesor filologie
- zemřel M. Kosz, polský nevidomý jazzový klavírista
- zemřel A. V. Vološčakov, ruský nevidomý spisovatel.