Tyflopedický kalendář — 1993

(Speciální pedagogika 1992/93, str. 46—47)

1043

po bitvě vojsk Kyjevské Rusi s byzantskými vojsky pod Varnou dal vládce Konstantin IX. oslepit tři tisíce ruských zajatců, z nichž potom většina zemřela hlady

1443

se narodil R. Agricola, vlastním jménem K. Huysman, nizozemský filozof. Na základě pozorování slepců tvrdil, že nedostatek zraku se nahrazuje bystrostí ostatních smyslů

1768

1793

v Bristolu bylo založeno Blind Asylum and School of Industry for the Blind
skotský nevidomý básník a kazatel T. Blacklock překládá Haüyovu Essai do angličtiny (jiné prameny však uvádějí, že zemřel již v roce 1791)

1818

výchovně vzdělávací ústavy pro nevidomé byly založeny v Königsbergu a Neapoli
v Saské Kamenici (Chemnitz, později Karl-Marx-Stadt) byl založen Spolek pro podporu slepých
3. června se narodil A. M. Gröpler, nevidomý zakladatel Výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé ve Štětíně. Zvláště se zasloužil v péči o nevidomé dívky
18. prosince se narodil W. Moon, anglický nevidomý právník. Vytvořil reliéfní liniové písmo pro nevidomé. Soukromě se věnoval vzdělávání nevidomých
zemřel E. G. Flemming, německý tyfloped, zakladatel Výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé v Drážďanech

1843

1868

5. listopadu se narodil J. Krajíček, český nevidomý učitel hudby
se narodil A. Mráček, ředitel Deylova výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé v Praze. Je autorem čítanky pro nevidomé a několika odborných pojednání
26. prosince se narodil J. Umlauf, učitel na brněnském Ústavu pro výchovu nevidomých. Je autorem několika pojednání o výchově nevidomých
21. září zemřel J. Ohéral, novinář, který často uveřejňoval články o nevidomých
v Londýně byl založen Královský institut pro nevidomé
T. R. Armitage zavádí v Anglii brailleské písmo
A. R. Petzelt vynalezl šablonu pro psaní brailleskou hudební notací
newyorský tyfloped Russ vytváří své písmo pro nevidomé
8. října se narodil L. Vierne, světoznámý francouzský nevidomý varhaník a hudební skladatel

1918

29. července se narodil J. Reiner, nevidomý profesor na vysoké škole, dlouholetý předseda vysokoškolské komise nevidomých
4. července zemřel M. Vosoba, ředitel Učňovské školy pro nevidomé a slabozraké v Praze
byl založen Moskevský svaz slepých, který se v roce 1922 stal základnou pro vznik Všeruského svazu nevidomých
V. Ramadanović zakládá Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé v Zemunu
v Maďarsku byla založena Svépomocná jednota slepých
se narodil K. Klebert, rakouský nevidomý nakladatel a redaktor slepeckých časopisů
9. prosince zemřel K. Schleussner, ředitel Výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé v Norimberku, autor a tvůrce známé Schleussnerovy tabulky pro zápis matematiky brailleským písmem

1943

při měšťanské škole na Štěpánské ulici v Praze jsou otevřeny třídy Školy pro šetření zraku
13. května zemřel H. Kohout, učitel hudby na hradčanském Ústavu pro nevi-domé
zemřel český nevidomý hudební skladatel H. Weisz
v Anglii byla založena Śkola pro nevidomé telefonisty
W. Marhauer zakládá koncertní jednatelství pro konání koncertů nevidomých umělců
zemřel V. Ramadanović, zakladatel péče o vzdělávání nevidomých v Jugoslávii
se narodil V. E. Zabasčanskij, ukrajinský nevidomý básník

1953

vstupuje v platnost školský zákon, podle něhož je nevidomým umožněna prodloužená školní docházka
definitivně se uzavírají dílny Podpůrného spolku samostatných slepců rozšířením sítě družstva Drutěvy
konají se první lehkoatletické závody žáků základních škol pro nevidomé (Praha, Brno, Levoča)
v Krakově je otevřena Střední škola pro nevidomé a slabozraké maséry
v Maďarsku začíná vycházet časopis Vakokvilája (černotisk)
v Číně byl založen Svaz pro dobro slepců
UNESCO vydává publikaci Brailleské písmo ve světě
v Düren byl uspořádán XXII. internacionální kongres učitelů nevidomých, koná se první zasedání podvýboru pro technické pomocné prostředky nevidomých Světové federace nevidomých

1963

v Brně vzniklo vývojové a výrobní středisko speciálních učebních pomůcek pro nevidomé
v Praze byly zahájeny první psychorehabilitační kurzy pro později osleplé
v Alžírsku vzniká organizace nevidomých

1973

při Československé akademii věd byla založena sekce speciální pedagogiky
koná se první národní soutěž nevidomých hudebních interpretů (o dva roky později mezinárodně)
zemřela M. Polednová, nevidomá spisovatelka. Byla první sazečkou časopisu Zora a první knihovnicí Macanovy slepecké knihovny v Praze
v Mali byla založena Škola pro nevidomé
vznikla Společnost starších nevidomých Islandu
zemřel W. Dolański, polský nevidomý tyflopsycholog
zemřel T. Husajn, egyptský nevidomý vysokoškolský profesor filologie
zemřel M. Kosz, polský nevidomý jazzový klavírista
zemřel A. V. Vološčakov, ruský nevidomý spisovatel

1989

v Plzni je otevřena ZŠ pro slabozraké
ve Varšavě je otevřena Škola pro nevidomé s kombinací jiných postižení včetně hluchoslepých
12. prosince zemřel G. Karst, švýcarský nevidomý podnikatel a pracovník slepeckého hnutí
zemřel V. Koev, bulharský nevidomý hudebník
zemřel A. Stoeckel, německý nevidomý pěvec
21. srpna zemřel J. Szcygiel, polský nevidomý spisovatel
zemřel T. Vas, maďarský nevidomý právník.