Tyflopedický kalendář — 1994
(Neuveřejněno)
1569
- italský vědec L. Luisini vydal spis Dialog de la cecita. Zřejmě se jedná o jedno z prvních vědeckých pojednání o slepotě jako sociálním problému
1719
- 14. června zemřel F. Malaval (více známý jako François z Marseilles), francouzský nevidomý právník. Napsal dva rozsáhlejší právnické spisy
1769
- 14. srpna se narodil F. Dulon (Dülong), nevidomý flétnista a hudební skladatel
1794
- 4. srpna se narodil J. Proksch, významný český nevidomý hudební skladatel, majitel známé Hudební školy v Praze na Celetné ulici, na které studoval i B. Smetana
- 8. listopadu se narodil L. Jürey, nevidomý učitel v Ústavu pro nevidomé v Pešti
- 13. ledna se narodil J. Knie, nevidomý zakladatel Výchovně vzdělávacího ústavu pro nevidomé ve Vratislavi. Svoje žáky připravoval pro samostatný život. Je jedním z autorů několika druhů slepeckých písem (liniových i bodových)
1819
- J. Knie, nevidomý žák A. Zeuna, založil ve Vratislavi Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé. Vytvořil několik vlastních písem pro nevidomé, ale nakonec přijal písmo brailleské
- na pařížském Národním ústavu pro mladé slepce bylo zavedeno Barbierovo dvanáctibodové písmo. Protože jeho autor je považoval za uzavřené, byla jím vytištěna slepecká kniha
- v Londýně byla založena Národní slepecká společnost pro podporu nevidomých izraelitů
- J. W. Klein vydal jednu ze svých stěžejních publikací Lehrbuch zum Unterrichte der Blinden. Po dlouhá léta byla všeobecně pokládaná za nezbytný pramen tyflopedického poznání
- 4. března se narodil E. Hebold, německý tyfloped. Vynalezl šablonu, která nevidomým umožňovala psát běžným písmem
- se narodil J. Paploński, ředitel Výchovně vzdělávacího Ústavu pro nevidomé ve Varšavě. Usiloval o přípravu svých žáků pro samostatný život
1844
- 25. listopadu se narodil J. Kačaba, učitel hry na hudební nástroje v Ústavu pro nevidomé v Praze
- zemřel J. Procházka, učitel, později člen direktoria Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech. Je pravděpodobným autorem pojednání Jak se ku slepcům míti ve škole (časopis Přítel mládeže, 1840), který je dosud nejstarším objeveným česky psaným pojednáním na toto téma
- v Lausanne byl založen Výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé. Již v sedmdesátých letech byly v jeho tiskárně vydávány hudebniny v brailleské notaci
- J. W. Klein vydal významný spis Anleitung, blinden Kindern ohne sie in einem Blinden-Institute unterzubringen
- 29. ledna se narodil B. Entlicher, významný rakouský tyfloped, autor četných prací o výchově nevidomých a tvůrce několika speciálních učebních pomůcek pro nevidomé
- 12. října zemřel G. Hertelendy, maďarský nevidomý vynálezce stroje na vrtání tzv. artéských studní, překladatel Homéra a učitel nevidomých
1869
- Rakousko-uherský říšský zákon doporučuje, aby země zakládaly ústavy pro děti slepé, hluchoněmé a mravně vadné
- vyšel Jehličkův Přírodopis všech tří říší v Kleinově písmu. Je to pravděpodobně nejstarší dochovaná česky psaná učebnice pro nevidomé
- v Rakousko-Uhersku proběhlo první oficiální sčítání nevidomých
- 28. října se narodil O. Kozel, český houslista. Působil jako hudební pedagog v Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech
- 21. září se narodil R. Otáhal, český kontrabasista, který vyučoval v Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech hře na hudební nástroje
- v Kodani byl uspořádán první kongres učitelů nevidomých, který dal impulz ke konání pravidelných evropských kongresů
- 21. října se narodil R. Braun, rakouský nevidomý hudební skladatel
- se narodil K. Bürklen, německý tyfloped, autor první psychologicky zdůvodněné vyučovací metody čtení brailleského písma. Organizoval kurzy pro děti s malými zbytky zraku
- 30. listopadu se narodil G. Dalén, švédský nevidomý vynálezce automatického zapojování a vypojování námořních majáků
- 17. srpna zemřel A. Rodenbach, žák V. Haüye
- 7. května zemřela známá ruská hluchoslepá tyflopedagožka O. Skorochodová.