O publikaci - Michal Kuchař

Poměřovat význam děl autora je věcí ošidnou. Jaká nastavit hodnotící kritéria? Má jimi být množství výtisků nebo počet stran? Lze srovnávat význam autorových osvětových děl Těžce zrakově postižené dítě v rodině spolu s Hovory s rodiči o výchově nevidomého dítěte s díly jako jsou Vznik a vývoj písma pro nevidomé či Tyflopedické kalendárium? Odpověď zní jednoznačně. Jen je snad třeba připomenout jejich širokou tematiku. Ne náhodou se vtírá srovnání autora, co se týká jeho autorské potence, s Josefem Štefanem Kubínem.

Tyflopedický lexikon jmenný je Smýkalovým dílem nejen nejrozsáhlejším, nýbrž i nejkomplexnějším. Na rozdíl od mnoha encyklopedií zaplňujících pulty a regály knihkupectví má toto dílo autora jednoho. Autora prakticky nevidomého. Tím vyvstávají zcela nové dimenze pro pochopení náročnosti vzniku této, podle mého soudu, jedinečné práce.

Nové rozšířené a doplněné vydání obsahuje 1260 hesel, 400 portrétů, 140 barevných obrazových příloh a množství ilustračních obrázků, které text vhodně doplňují. Barevná obrazová příloha seznamuje čtenáře s širšími životními podmínkami nevidomých a těžce slabozrakých dětí i dospělých. Rovněž pojetí převážně klíčových hesel přibližující se k esejům, delší texty oživuje.

V žádném případě se nejedná o sumarizaci běžně dostupných informací. Jsou to údaje pracně získávané ve státních archivech, knihovnách, matrikách, farách, korespondencí se zahraničím i bádáním ve čtrnácti zahraničních institucích a v neposlední řadě v osobních rozhovorech s pamětníky.

Pokud ke každému heslu přiřadíme minimum pouhých deseti hodin nutných k jeho zpracování bez přihlédnutí k času věnovanému zajištění portrétů a ilustračních příloh, vychází nám šest let každodenní usilovné práce, činnosti komplikované těžkou zrakovou vadou, práce bez finančního efektu.

Jen člověk vskutku silný, odhodlaný jít za svojí ideou, podporovaný a pochopený svými nejbližšími, zejména manželkou, je schopen takového díla. Přestože autor v roce vydání Tyflopedického lexikonu jmenného dosáhne krásných osmdesáti let, nebrání se maximálnímu rozšíření tohoto díla novými dostupnými elektronickými prostředky, které umožní jeho využití i formou digitalizace.

Můžeme tedy říci, že výše uvedený výraz – nejkomplexnější – tím nabývá svého rozměru.

Dílo je připraveno posloužit obci odborné i laické a splňuje předpoklady stát se jedinečným zdrojem informací i pro zájemce z řad těžce zrakově postižených osob.

Ale nejedná se pouze o období vrcholné tvorby. Jedná se i o přímočarost vyjádření vlastních autorových závěrů, kterých se přirozeně není možné vyvarovat. Přímočarosti moravského Slováka, díky které mu bylo zažít zlobu nepřátel i pochopení a lásku přátel.

A nakonec nezbývá, než doufat v další jeho práce.

PaedDr. Michal Kuchař

Filozofická fakulta MU Brno