THILANDER, Harald

* 1877

† 13. 12. 1958

Průkopník esperanta mezi nevidomými zájemci. V mezinárodních stycích nevidomých sehrálo významnou úlohu. Byl redaktorem bodově tištěného časopisu Esperanta ligilo.

Narodil se jako syn učitele farní školy na švédském venkově. Po spále ztratil zrak a značně se mu zhoršil i sluch, později téměř zcela ohluchl. Dalším důsledkem spály zůstala jeho neduživost. Otec nebyl pro umístění do ústavu pro nevidomé, ale přihlásil ho do azylu pro nevidomé osoby s opožděným vývojem. Nedostalo se mu tedy ani školního vzdělání. Chovanci byli vedení pouze k náboženským úkonům. Onemocněl zde tuberkulózou kostí a jen taktak unikl amputaci ruky.

Když se jeho zdravotní stav poněkud stabilizoval, začal číst slepecké knihy a čtením se vzdělávat. Knih však bylo málo. Thilander si uvědomil, že více čtení by mu umožnila znalost cizích jazyků. Jako osmnáctiletý si začal opisovat do bodového písma francouzskou gramatiku. Když to zjistila ředitelka azylu, začala ho považovat za rozumného člověka, kdyby si opsal gramatiku švédskou. V tom okamžiku si uvědomil své nedostatky ve všeobecném vzdělání. Začal si tedy opisovat knihy švédské. Později se ale přece pustil do studia cizích jazyků. Naučil se anglicky, francouzsky a německy.

Jeho myšlenka, že by se obzor nevidomých rozšířil, kdyby znali více jazyků, ho neopustila. Co kdyby měli nevidomí svůj mezinárodní jazyk, ve kterém by bylo možné tisknout mnoho knih!? Snad by to mohla být angličtina. Začal proto několik svých přátel učit anglicky.

Konečně se seznámil s esperantem. Přivedl ho k němu leták vydaný prof. Cartem. Velmi rychle se esperantu naučil a začal přispívat do časopisu Esperanta ligilo. V roce 1913 převzal jeho redakci, kterou vedl 46 let.

Ve Stocksundu si založil malou slepeckou tiskárnu, kde tento časopis i tiskl. Přijal za zaměstnance Ch. Hedkvista. Brzy se stal také redaktorem švédského týdeníku, čímž získal hmotné zabezpečení. To mu umožnilo rozšířit tiskárnu, v níž vytiskl mnoho švédských knih.

Jeho životní láskou však zůstal časopis Esperanta ligilo. Obsah zaměřil téměř jen na slepecké otázky, a to ze světového hlediska.