TOMAN, Josef

* 15. 4. 1894

† 31. 12. 1972

Český hudební skladatel, hudební pedagog a varhaník. Věnoval se hudbě komorní. Jeho klavírní cyklus Ve tmách byl v r. 1923 poctěn Cenou české akademie. Tomanovo interpretační klavírní umění obdivovali posluchači nejen u nás, ale také v Maďarsku a Rumunsku.

Narodil se v Lukavci u Strážova. Otec byl zemědělským dělníkem. Ve třech letech přišel úrazem o jedno oko, o zrak na druhém oku přišel později. Jako nevidomý byl přijat do MŠ při Klarově ústavu pro nevidomé v Praze, později se stal chovancem ústavu na Hradčanech, kde se učil hře na lesní roh a na klavír. Jeho povinností však bylo vyučit se kartáčnickému řemeslu. V Klarově ústavu si musel tvrdošíjnou žádostí přímo vybojovat, aby se směl věnovat pouze hudbě. Vedení ústavu mu studium hudby nepovolilo. Nakonec mu bylo studium hudby ředitelem Wagnerem povoleno s podmínkou, že nikdy nesmí požádat o místo učitele hudby na Klarově ústavu.

Když se za první světové války uvolnila některá varhanická místa, opouští ústav a stává se varhaníkem v červeném Kostelci (1915). V následujícím roce vykonal státní zkoušku ze hry na klavír a začíná pedagogicky působit. Noty si sám nechává opisovat, protože v této době žádné hudebniny pro nevidomé varhaníky neexistovaly. Odtud dojíždí k prof. Štěpánovi na hodiny klavíru a krátkou dobu také k Vítězslavu Novákovi na hodiny kompozice. V r. 1916 vykonal státní zkoušku ze hry na klavír. V tuto dobu napsal klavírní cyklus Ve tmách a skladbu Bol. Jako ředitel kůru komponuje i skladby církevní.

Po válce (1919) získal v konkurzu místo ředitele kůru v Berouně. Sám Václav Talich ho chválil za dovednosti improvizovat hrou na varhany. Založil si soukromou hudební školu, která měla zakrátko velmi dobrou pověst. Vychoval mnoho výborných hudebníků. Mezi nimi byl např. B. Liška a B. Berka, pěvkyně Jelínková a další.

V r. 1926 se oženil a měl štěstí, protože jeho manželka mu byla pravým pokladem.

J. Toman byl vynikajícím klavíristou. Pořádal mnoho koncertů doma i v zahraničí. V rozhlase vystupoval především jako interpret svých skladeb.

Beroun se stal jeho domovem, kam se vždycky rád vracel. Byl zde váženou osobností. Přesto, že klavírní hru studoval u renomovaného pedagoga, navštěvoval vzdělávací kurzy pro nevidomé učitele hudby. I zde byl ctěnou a váženou osobností.

Jeho skladatelské dílo je dosti rozsáhlé. Má 78 opusů. Jsou to mimo již shora uvedený cyklus písně, klavírní skladby, sbory, čtyři smyčcové kvartety, dechové kvintety, klavírní trio, skladby pro housle, klavírní cyklus Za světlem, chrámové skladby aj. Většina rukopisů je v půjčovně českého hudebního fondu v Praze. Interpretem jeho klavírních skladeb byl Jan Drtina, který je prováděl se zaujetím.

Toman byl členem sekce hudebních skladatelů. Jeho dílo se koncertně prakticky neprovádí.

Patří k největším českým nevidomým hudebním zjevům a je nepochopitelné, proč nebyl jedním z kandidátů, po kterých by měla být nazvána speciální Konzervatoř pro mládež s vadami zraku v Praze.