Pro pohyb v rejstříku zvolte písmeno indexu
A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
S
Š
T
U
V
W
Y
Z
Ž
předchozí: WAGNER, Emil
další: WALDECK-ROUSSEAU, M.
* 25. 3. 1839
Superintendant newyorského ústavu pro nevidomé, tvůrce tzv. newyorského osmibodového písma pro nevidomé (1871).
Narodil se v New Yorku ve čtvrti Amsterodam. Pocházel z intelektuálské rodiny. Vystudoval práva. V r. 1862 byl přidělen k newyorskému soudnímu dvoru. V této profesi byl jmenován superintendantem (církevním přidělencem) a o rok později i ředitelem ústavu pro nevidomé. Důvodem bylo, že s ústavem měl již dříve styky. Docházel tam vyučovat. Této funkce se ujal s nejvyšším odhodláním.
Neuznával žádné liniové písmo, pouze písmo z bodů. Poznal písmo Braillovo, ale vytýkal mu, že není plně ortografické, protože scházejí velká písmena. Svou koncepci písma vytvořil na systému dřívějšího ředitele ústavu Russa, který je v r. 1871 dopracoval pro praktickou potřebu. Vytvořil osmibodový tzv. newyorský systém. Malým písmenům odpovídal plný znak ze šesti bodů, pro velká písmena použil osm bodů. Proti Braillovu písmu byl obrazec, vytvořený z bodů, položený na delší základnu. Tvrdil, že pro bodové písmo mají význam nejen body, ale také mezery mezi nimi. Přirozeně, že pro své písmo zkonstruoval psací i sázecí stroj. Waitovo písmo schválila konference učitelů nevidomých konaná v r. 1871, bodovou notaci v r. 1878.
Pro psaní tohoto písma vynalezl tzv. kleidograf, pro tisk sázecí stroj nazvaný stereograf. Usiloval o vytvoření knihovny, což se mu dařilo.
Až do r. 1882 se v New Yorku souběžně používala reliéfní hladká latinka. Asi od roku 1892 nastupuje jako souběžný systém písmo Braillovo. Ještě v r. 1911 se uplatňovala obě bodová písma. Latinka ustoupila. Nakonec však i zde Braillovo písmo zvítězilo. V praxi to vypadalo tak, že kam zasahoval vliv Waita, tam převládalo i jeho písmo. Do Vídně v r. 1873 na Mezinárodní kongres učitelů nevidomých přijel proto, aby zde konfrontoval svůj systém s Braillovým. Kongres však nezaujal žádné stanovisko.
Svou intencionální činností si vytvořil přirozenou autoritu. Jeho vliv se postupně rozšířil i na nejbližší ústavy. Kázeň zaměstnanců i chovanců udržoval direktivními příkazy. Úctu vůči své osobě si přímo vyžadoval.
Kladl velký důraz na hudební vzdělávání žáků. Zvláštní pozornost proto věnoval i koncepci speciální hudební notace. V r. 1892 svůj systém uveřejnil. Zdůraznil, že v jeho bodové notaci odpadají dvojznačnosti některých znaků, čemuž se L. Braille nemohl pro nedostatek možností v šesti bodech vyhnout. Waitův matematicky přesný systém notace byl pro nevidomé příliš složitý a těžkopádný.
Pracoval také jako kurátor newyorského Domu tisku. Byl členem Společnosti pro publikování slepeckým písmem a členem kuratoria Společnosti pro zlepšení stavu nemocných slepců. Autoritu měl i v několika spolcích usilujících o péči o nevidomé, kterých byl aktivním členem. Byl v jednom z nich předsedou pro slepecké publikace.
Z jeho větších publikací uvádím: Newyorský systém k použití pro bodovou notaci nevidomých, Praktický systém bodové notace pro použití nevidomými, Vznik newyorské instituce pro nevidomé, Elementy notace pro harmonii, Kurz techniky hry na klavír.
V ústavu jako ředitel působil více než 40 let.
o publikaci
stáhnout lexikon
© PhDr. Josef Smýkal – Brno 2006
Tištěnou publikaci vydalo
Technické muzeum v Brně
Knižnice oddělení Dokumentace tyflopedických informací
ISBN 80-86413-30-6
EAN 978-80-86413-30-3