WILDMANN, Ferdinand

* 22. 11. 1895

† 16. 3. 1980

Učitel hudby, redaktor časopisu Zora, ředitel Slepecké tiskárny a knihovny v Praze.

Narodil se v Praze. V deseti letech ztratil zrak po latentním zápalu mozkových blan. Byl přijat do Klarova ústavu pro nevidomé děti v Praze. Zde se mohlo rozvinout jeho všeobecné nadání i nadání hudební, které uplatnil později. Vyučil se kartáčníkem a v r. 1919 byl na vlastní žádost propuštěn. Dalším soukromým studiem hudby (hra na klavír a sólový zpěv) dospěl v r. 1920 k vykonání státní zkoušky z hudby. Stal se tak jedním z prvních kvalifikovaných pražských nevidomých učitelů hudby.

Začal vyučovat soukromě. U O. Fuchse se připravil k další státní zkoušce ze sólového zpěvu. Existenčně byl zajištěný, žáků bylo dost, mohl se začít zajímat o společenské události kolem sebe. Soustředil se na kulturu slepců ze širšího úhlu. Od r. 1928 se ujal náročného úkolu sazby matric pro tisk Braillovou hudební notací. Byl velmi zručný. Dovedl opravit i porouchaný sázecí stroj typu Hinze. Nestál ani stranou tzv. slepeckého hnutí, a tak se postupně stává čelným funkcionářem PSSS.

V těžké době druhé světové války řídí časopis Zora s přílohami. V r. 1944 přebírá i předsednictví spolku. Vzniká tak tehdy legendární dvojice Wildmann jako předseda, Hájek jako tajemník. Po vybombardování dosavadní budovy tiskárny v Praze–Vysočanech spolu s K. Hájkem zajistil přidělení náhradní budovy na Krakovské ul. č. 21 v Praze. V rámci nové tzv. všeinvalidní organizace (ÚJI) převzal také vedení slepecké tiskárny a knihovny. Jako ředitel se dovedl postarat o vybudování nového tiskařského zařízení. Kromě tiskárny a knihovny byly v budově i kanceláře PSSS včetně jeho dílen. Několikrát bylo třeba čelit úsilí ze strany SI, aby byly do budovy umístěny i provozovny a kanceláře tělesně a sluchově postižených skupin SčSI.

Po šedesátce však Wildmannovi ubývalo sil ke zvládnutí nových politických i organizačně technických úkolů. Přestal být nakloněn novotám, zvláště ne těm, které vznikaly mimo Prahu. Dotklo se to např. i zpožděného zavedení zvukových knih.

Není pochyb o tom, že Wildmann patří mezi významné české nevidomé osobnosti. V poválečném období nebylo snad ani možné vykonat víc.