AGRICOLA, Rudolph

(vlastním jménem Roleph Huysman, jindy Rudolph Frisius nebo také Rid Olf von Ziloha, Rudolph Groninhem)

* 1443

† 28. 10. 1485

Nizozemský filozof a humanista.

Narodil se v Baflonu u Groningenu. Byl odchovancem Tomáše z Kenptonu. Studoval v Löwenu, Paříži, Ferraře a Pavii. Naslouchal přednáškám největších osobností své doby. Znalostmi a přesným vyjadřováním sklízel obdiv již v mládí. Byl rovněž dobrým znalcem hudby. V Itálii se jeho písně hojně zpívaly.

Po návratu do své vlasti se spolu s Rud. Langem a A. Hegiusem snažil povznést vzdělanost v Německu. Odmítal stálé zaměstnání, žil podle svého přání jako nezávislý vědec. Odmítl i nabídku císaře Maxmiliána, aby působil na jeho dvoře. Žil střídavě v Heidelberku a Wormsu. Zde se čas od času věnoval práci akademického učitele. Byl zručný malíř a znal několik cizích jazyků.

Jeho spisy byly vesměs vydány až po jeho smrti. Ve svém nejdůležitějším spisu De inventione dialectica libri III, vydaném až v r. 1515, na základě pozorování slepců tvrdí, že nedostatek zraku se u nich vyvažuje bystrostí ostatních smyslů. Je to první známý empirický pokus zhodnotit smyslové vnímání nevidomých osob. Tento rezultát potom různí autoři interpretovali variabilně, ale ve stejném smyslu. Jak mylné je toto tvrzení o samovolné bystrosti zbývajících smyslů bylo dokázáno mnohem později.