DEYL, Jan

* 25. 6. 1855

† 16. 2. 1923

Přední český oční lékař, jeden ze zakladatelů třetího Ústavu pro nevidomé děti v Praze.

Byl profesorem očního lékařství na UK v Praze. Známá byla jeho práce Zevní choroby očí. V r. 1917 založil časopis Deylův obzor.

K založení ryze českého ústavu pro nevidomé děti došlo především proto, že oba v Praze již existující ústavy (na Hradčanech a Klarův) byly převážně německé. Snahou Zemského spolku pro výchovu a opatřování nevidomých v Království českém bylo poskytnout českým nevidomým dětem možnost vzdělávat se pouze v českém jazyce.1

Jan Deyl nebyl pedagogem z profese, a tak koncepce školního vzdělání byla závislá na učiteli, který byl pověřen vedením školy.2 Deyl se proto – i přes své mimořádné sociální cítění – v tomto ohledu dostával do sporu s ústředním inspektorem ministerstva školství Josefem Zemanem, který mu vyčítal, že svým chovancům neumožňuje vyšší vzdělání než dvou a trojtřídní, že škola v ústavu neplní svou funkci. Deyl oponoval tehdy namnoze mezi učiteli rozšiřovaným názorem, že jakékoliv vyšší vzdělání nevidomým neprospívá, protože se vzděláním roste uvědomění si vlastní bezmocnosti ze slepoty.3 Deyl si tento názor nevytvořil sám. Podobně tak soudilo více oftalmologů i tyflopedů, a to i v pozdější době. Naštěstí se vzdělávání nevidomých i na tomto ústavu díky většině učitelů věnovala dostatečná péče. Vyrostli i takoví jako Hejda, Drtina aj. Neopodstatněnost této deprimující teze, která nevidomé děti odsuzovala do neschopnosti, vyřešili sami žáci vlastním úsilím a úrovní svého vzdělání.

V současné době je z ústavu, založeného v roce 1910, Konzervatoř pro zrakově postiženou mládež. Je nazvána jménem Jana Deyla, pouze jednoho ze zakladatelů ústavu.

Jan Deyl se narodil ve Vysokém Veselí nad Cidlinou v rodině kupce. Obecnou školu absolvoval ve své rodné obci a v Poděbradech.

*1) Pokud se jedná o životopis Jana Deyla, doporučujeme knihu (Kurz, 1985). Počátky Deylova ústavu jsou spojeny s aktivitami PSSS, který pořádal koncerty nevidomých hudebníků, přednášky, propagační výstavy výrobků nevidomých řemeslníků, ženských ručních prací a také sbírky. Na koncertě v r. 1907 byl přítomen i bratr spisovatele Fr. Čelakovského, se kterým představitelé spolku zapředli debatu o svých úkolech a právě zde vznikla myšlenka založit nový, skutečně český ústav. Jaromír čelakovský zprostředkoval styk s tehdy významným očním lékařem Janem Deylem. O dva roky později vznikl Zemský spolek pro výchovu a zaopatřování slepců. Ten pak v následujícím roce ústav skutečně založil. Předsedou spolku byl opat Zavoral, místopředsedou Jan Deyl. Členem výboru byl i K. E. Macan, který prosadil myšlenku založit i český časopis. Počátky českého slepeckého tisku jsou tedy spojeny se Zemským spolkem. Při výboru spolku z podnětu K. E. Macana vznikl v r. 1915 Odbor pro slepecký tisk český, 1917 pak první český časopis pro nevidomé čtenáře Zora

*2) Podrobně o hudebním oddělení viz Karel Hejda a Jan Drtina

*3) J. Zeman (1935 s. 22) píše: Deylův ústav, resp. předseda kuratoria, prof. Deyl nestál o reorganizaci; byl klamného názoru, že slepec je nešťastnější, čím je vzdělanější, že prý slepci stačí, když se naučí triviu