FICIÁN, František

* 20. 6. 1939

Český amatérský tyflografik.

Narodil se v Lednici s vrozenou slabozrakostí. Pro ni nastoupil do ZŠ o rok později. Kvůli stále se zhoršujícímu vidění byl v r. 1953 přijat do ZŠ pro nevidomé žáky v Brně, kde své základní vzdělání dokončil.1

V r. 1955 nastoupil v místě svého bydliště jako telefonní manipulant. Po čase se stal zaměstnancem pošty ve Valticích. V r. 1960 přešel do Podivína, kde také pracoval při obsluze zařízení rozhlasu po drátě. V r. 1965 byla ústředna automatizována a Ficián přišel o místo. Oženil se a přestěhoval do Brna.

Zde získal dělnické zaměstnání v Brněnské drutěvě, kde pracoval do r. 1968. Při práci na strojích se mu stal úraz, a proto přešel znovu na práci v telefonní ústředně. Tuto zastával ke spokojenosti zaměstnavatele 23 roků. Ujal se zaučování nevidomých a těžce slabozrakých telefonních manipulantů, kterých vyškolil celkem 26.

V r. 1975 zpracoval přehled brněnské hromadné dopravy pro potřeby nevidomých a začal se se zaujetím věnovat výrobě tzv. tyflografických pomůcek. První takovou prací byl nástěnný reliéfní plán autobusového nádraží i s příchody. Pod metodickým vedením tehdejšího ředitele ZŠ pro nevidomé v Brně vyrobil velký soubor geometrických pomůcek pro nevidomé žáky MŠ. Bylo to obdivuhodné dílo, které ukazuje dětem geometrické vztahy světa a uvádí je do praxe v orientaci v hmatovém mikroprostoru. Následovala sada takto koncipovaných obrázků. Všechno ze dřeva.

V r. 1992 se stal vedoucím brněnského střediska Tyfloservis, pro který zpracoval mnoho reliéfních pomůcek a metodicky uspořádal knížky pro malé děti. Zůstal u své techniky výroby tyflografiky z lepenky. Je správně přesvědčený, že obrázek takto vytvořený je pro nevidomé děti i dospělé srozumitelnější. Nedbal na kritiku, že je třeba od této manufakturní práce upustit a využít soudobé výrobní možnosti. Byl toho názoru, že nejdůležitější je gnozeologická srozumitelnost obrázků než moderní technika termovakuová.2

V r. 1997 přešel na pracoviště rehabilitačního střediska ÚSP v Brně-Chrlicích, kde pokračoval ve své činnosti.

Věnoval se také práci ve společenských organizacích nevidomých a slabozrakých. V letech 1966 až 1988 vykonával v SI nejrůznější funkce, ve kterých využíval svůj zbytek zraku. Byl jedním z prvních členů nově založené organizace ČUNS, odbočky v Brně. Spolu s J. S. zajistili návrat a generální stavební úpravu nadační budovy pro potřeby nevidomých občanů.

V letech 1988–1993 vedl reliéfní přílohu časopisu Zora Svět kolem nás. Vytvořil několik reliéfních plánků pro orientační soutěže nevidomých po městě Brně. Jeho pojetí tyflografiky zanechalo inspirativní stopu pro další rozvoj tohoto odvětví.

Od r. 1993 se v ÚSP v Brně-Chrlicích zabýval pracovní terapií. V r. 2001 odešel. Založil vlastní živnost na výrobu papírových kazet.

*1) V té době nebyla v Brně ZŠ pro slabozraké žáky

*2) Menší sbírku Ficiánových tyflografických obrázků a plánků pro nevidomé děti i dospělé osoby má ve svých fondech DTI TMB