Pro pohyb v rejstříku zvolte písmeno indexu
A
B
C
Č
D
E
F
G
H
Ch
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
R
S
Š
T
U
V
W
Y
Z
Ž
předchozí: HEILMANN
další: HEINEMANN, Otto
* 14. 2. 1915
Český hudební pedagog a koncertní umělec.
Narodil se v Praze. V pěti letech si šípem od luku zranil oko, na které oslepl. Školní docházku začal na běžné škole v místě bydliště. V deseti letech onemocnělo i druhé oko a tehdy ztratil zrak úplně. Byl přijat do Ústavu pro nevidomé děti v Praze na Hradčanech, kde dokončil povinnou školní docházku a získal základy hry na několik hudebních nástrojů.
Prameny o jeho umělecké i hudebně pedagogické činnosti jsou hodně neúplné, sám je nesdílný, ale přece: jako chovanec hradčanského ústavu se již jako žák školy intenzívně věnoval hudbě. Základy klavírní hry získal u nevidomého Aloise Permana. Později se stal jeho učitelem Karel Šolc. Souběžně studoval hru na housle a na flétnu. Hrál rovněž na varhany. Věnoval se také soukromému studiu skladby. A. Perman i další nevidomí výkonní umělci i hudební pedagogové byli mu vzorem a dodávali důvěru v možnosti výkonu nevidomého umělce i pedagoga.
Po vykonání státních zkoušek ze hry na klavír (1936), na housle (1938) a ze hry na flétnu (1940) vyučoval nejdříve soukromě. Po odchodu prof. Kozla začal v r. 1939 vyučovat hudbě v ústavu, kde byl vychován. V r. 1948 přibral menší úvazek na hudební škole Deylova ústavu. Později sem přešel jako řádný učitel. Vyučoval hře prakticky na všechny dechové dřevěné hudební nástroje. Své místo opustil odchodem do důchodu v r. 1984, avšak v r. 1992 byl znovu povolán, aby pokračoval ve své práci.
Skladbám se pamětně učí pouhým čtením not např. i v posteli. Potom teprve skladbu hraje. Libuje si, že tím ušetří čas.
Byl výborným klavíristou, ale vynikajících úspěchů dosahoval i ve hře na flétnu. Mimoto také velmi dobře ovládal hru na varhany a housle. Jako sólista vystupoval i se symfonickými orchestry. Největší zájem měl na provádění skladeb nevidomých autorů (Perman, Suda, Tylňak). Pravidelně také hrál na koncertech konzervatoře pro zrakově postiženou mládež. Hrál i v cizině. Hrou na klavír doprovázel nevidomou pěvkyni B. Poncovou-Vokounovou. Byl přesvědčený, že nevidomý učitel hudby by měl co nejvíce veřejně hrát.
Byl činný i jako hudební skladatel. Jeho dílo je však neznámé. Až do vysokého věku zasedal v porotě při mezinárodních soutěžích nevidomých a slabozrakých interpretů v Mariánských Lázních.
V r. 1948 se oženil. Jeho manželka se mu stala výbornou spolupracovnicí a má své zásluhy na jeho úspěších.
Rád se zabýval manuální činností. V domácnosti si prováděl všechny údržbářské práce sám. Ačkoliv v době, kdy byl psán tento lexikon žil, bylo mimořádně obtížné dovědět se něco bližšího.
o publikaci
stáhnout lexikon
© PhDr. Josef Smýkal – Brno 2006
Tištěnou publikaci vydalo
Technické muzeum v Brně
Knižnice oddělení Dokumentace tyflopedických informací
ISBN 80-86413-30-6
EAN 978-80-86413-30-3