HLUŠÍ, Eliška

* 1. 4. 1966

Česká učitelka hudby, později pracovnice Slepeckého muzea v Brně.

Narodila se v Olomouci. Od narození je nevidomá. Do ZDŠI pro nevidomé žáky v Brně byla přijata v roce 1972. Od 1. ročníku se učila hře na klavír, později též hře na klarinet. V r. 1982 odešla studovat na Konzervatoř pro mládež s vadami zraku v Praze. Tam se začala věnovat hře na kytaru. Po absolutoriu (1990) pokračovala v rozšířeném studiu hry na klavír, které ukončila v r. 1995. Úspěšně obhájila závěrečnou práci na téma Hudební tradice ústavu a pozdější ZŠ pro nevidomé a slabozraké v Brně.

V letech 1990 až 1992 působila v ZUŠ v Brně. V ZŠ pro nevidomé a slabozraké žáky v Brně vyučovala hře na kytaru a klavír, později též hudebním kolektivním předmětům (1992–2004). Věnovala se přípravě žáků ke studiu na konzervatoři ze hry na kytaru. Od r. 1995 pracovala na částečný úvazek ve Slepeckém muzeu v Brně. V r. 1996 byla pověřena jeho vedením. V r. 2000 se stala vedoucí oddělení DTI TMB, kam bylo slepecké muzeum toho roku dislokováno.

Od r. 1997 po tři roky vyučovala jako externí učitelka na Vyšší odborné škole sociálně právní obor péče o nevidomé osoby. V r. 1998 se zapsala ke studiu na katedře speciální pedagogiky PF MU v Brně, které zakončila v r. 2004. Její diplomová práce na téma Nárys historie evropského slepeckého muzejnictví byla oceněna děkanem PF MU. Cenné jsou souhrny poznatků a přehled exponátů takřka ze všech evropských muzeí.

Je spoluautorkou a odbornou průvodkyní stálé expozice Technického muzea v Brně, nazvané Kultura nevidomých. Pod jejím vedením se rozrůstá i sbírkový fond. Slepecké oddělení pečuje o hrob básníka Josefa Chaloupky a pod jeho péčí je i pamětní deska zakladatele Ústavu pro nevidomé děti v Brně Jana Nepomuka Františka Rafaela Beitla. Je umístěná na budově prvního ústavu v Brně-Zábrdovicích.

Ve spolupráci s Brněnskou konzervatoří organizuje hudební dýchánky (od r. 1995) i koncerty nevidomých a slabozrakých umělců (od r. 1992). Koná studijní cesty po evropských slepeckých muzeích, o kterých referuje formou časopiseckých článků. O své činnosti i činnosti svého oddělení publikuje v podnikovém časopisu Muzejní zpravodaj. Je redaktorkou časopisu Brněnský občasník, který vychází v Braillově písmu. Pod jejím vedením se činnost oddělení trvale prohlubuje. Organizačně připravila první mezinárodní výstavu slepeckého oddělení TMB v Moskvě Svět haptický – II (2004) a Svět haptický – III v Petrohradě (2005), pro kterou převedla do ruské braillské azbuky průvodce výstavou. Odborně se vzdělává přípravou k doktorandskému studiu. Svou rigorózní práci chystá na téma související s jejími zahraničními cestami.

V r. 2001 vydalo TMB pro vnitřní potřebu studii E. Hluší Slepecká muzea a jejich společenský význam, v r. 2002 vydalo TMB rovněž pro vnitřní potřebu její brožuru s názvem Z historie slepeckého muzejnictví v České republice.

Počátkem června 2005 byla E. Hluší náhle přepadena mozkovou příhodou, jejíž důsledky se projevily postižením pohyblivosti pravých končetin a řeči. Vážné onemocnění ji na několik měsíců vyřadilo z možnosti uskutečnit zamýšlené pracovní i studijní záměry.