IVANOV, Alexandr

* 1. 8. 1905

† 21. 8. 1976

Český řemeslník ukrajinského původu.

Narodil se ve Vorochtě (dříve Halič, nyní Ukrajina) jako syn truhláře. Hned na počátku první světové války byl těžce raněn. Pozbyl zrak, levou ruku a část levé nohy. Byl léčen ve Vídni, Bratislavě a v Brně. V nemocnicích trávil čas až do r. 1921, kdy byl přemístěn do Zemského ústavu pro nevidomé v Brně, kde mu ředitel A. Špička nechal úředně zapsat jméno Alexandr Ivanov. Jméno podle ředitele ústavu, příjmení v Rusku rozšířené. V ústavu se učil česky a získal neúplné základní vzdělání. Vyučil se výrobě kartáčů, při čemž používal i protézu. Usiloval o to, aby se mohl samostatně živit.

Když byla v Chrlickém zaopatřovacím ústavu otevřena dílna, šel tam pracovat. Něco si našetřil, ale přísný vnitřní řád mu nevyhovoval.

Československý Červený kříž hledal jeho rodiště i rodinu, ale všechno marně. Všichni zmizeli, zmizela i obec, ve které se údajně narodil. Česky se naučil až v Chrlicích. Ústav se mu stal domovem. Jelikož ztratil i paměť, jeho vzpomínky zmizely v nenávratnu.

V r. 1932 se rozhodl z Chrlic odejít a nastěhoval se i se svou nevidomou přítelkyní do Chropyně. Zavedl si kartáčnictví a žil šťastný život. Později se odstěhoval do Zářičí, kde si koupil domek. Státní občanství obdržel až v r. 1945, kdy se konečně mohl oženit. řemeslo šlo výborně a mohli si koupit větší domek, kde si zařídili společnou dílnu.

Toto šťastné období bylo přerváno zrušením soukromých řemeslníků a A. Ivanov byl nucený vstoupit do Drutěvy, družstva invalidů v Brně. Pro družstvo pracoval až do své smrti jako domácí dělník. V dílně s ním pilně pracovala i jeho žena. Ta uvádí, že jeho největší radostí mimo práce v dílně bylo pečovat o děti její sestry.

Veřejného života se nestranil, aktivně působil v místní společenské organizaci nevidomých. Pracoval i v místní správě jako člen národního výboru.

Pro svou všeobecnou oblíbenost měl mimořádně slavný pohřeb, odešla místní osobnost. Ještě po dvou desetiletích přišel dopis tamní starostky, která píše, že na Ivanova mají v obci všichni občané ty nejlepší vzpomínky.