ARMITAGE, Th. R.

* 1824

† 23. 11. 1890

Anglický propagátor a organizátor vzdělávání nevidomých, autor adaptace Braillova písma na anglický jazyk.

Narodil se ve staré zámožné anglické rodině v Yorkshiru. Rodina se odstěhovala do Normandie a posléze do Německa. Hochovo základní vzdělání bylo tedy německé. Vysokoškolská studia zahájil na Sorbonně v Paříži, ale doktorátem z medicíny končil v Anglii.

V této době začal mít potíže se zrakem, snad atrofie sítnice. Usadil se jako lékař v Londýně. V r. 1860 se však pro praktickou slepotu vzdává svého povolání. Zemřel úplně nevidomý a neslyšící.

K nevidomým ho vlastně přivedla náhoda. Sblížil se s jedním ze svých londýnských pacientů, pracovníkem slepeckého spolku, kam později vstoupil i sám a poznal problémy nevidomých zblízka. Byl už takový, že nemínil být pouhým pasivním pozorovatelem.

Svou osvětovou činnost mezi nevidomými mohl organizovat proto, že byl hmotně zabezpečený rodinným jměním. Vzdělávání nevidomých dětí prosazoval formou zřizování tzv. Center v různých částech Londýna. Děti nemusely cestovat daleko, ale dvakrát až pětkrát týdně se shromažďovaly na určitém místě poblíž jejich bydliště, kde jim bylo poskytováno elementární vzdělání. Potom teprve byly přijímány do ústavu.

Armitage se také zasloužil o založení vyšší odborné hudební školy pro nadané nevidomé děti, k čemuž ho přivedl jeho přítel F. J. Campbell, známý bojovník za práva černochů, který se stal ředitelem školy, (viz Campbell).

V Anglii i ve Skotsku vzniklo velmi mnoho návrhů na slepecké písmo.1 Armitage všechna odmítal. Osleplý lékař se jednoznačně postavil za písmo Braillovo, které už v r. 1868 adaptoval na anglický jazyk. Jedním z důvodů jeho zájmu bylo to, že ve Francii působilo hodně výborných nevidomých hudebníků a Armitage předpokládal, že zásluhu na tom má právě Braillova hudební notace.

Z jeho popudu začal v r. 1868 vycházet časopis Progress, který byl jako jediný v Anglii tištěn Braillovým písmem. Patřil historicky mezi první slepecké časopisy svého druhu. Armitage se snažil zavést některé zkratky, je tedy také tvůrcem anglického slepeckého zkratkopisu (1871). Těchto úspěchů dosáhl přesto, že jeho krajan W. Moon2 prosazoval své liniové písmo. Oba systémy používali anglicky mluvící nevidomí čtenáři až do poloviny 20. století.

Armitagův spis o přednostech Braillova písma byl přeložen do němčiny.

*1) Především po vypsání soutěže v Edinburghu (viz některá další hesla)

*2) Viz heslo Moon, William