KERBL, Emanuel

* 2. 8. 1893

† 3. 5. 1959

Učitel v Deylově, později v Klarově ústavu pro nevidomé v Praze. Je autorem několika reliéfních zeměpisných map.

Narodil se ve Strašicích. Není známo, od kdy působil v Deylově ústavu pro nevidomé děti v Praze. Podle Výroční zprávy Klarova ústavu z r. 1924 přešel do zmíněné instituce r. 1924. V Klarově ústavu byl po odchodu K. E. Macana jmenován pedagogickým správcem ústavu. Mimo vyučovací povinnosti převzal vedení knihovny a tiskárny. Z Archivu hlavního města Prahy vysvítá, že ihned po nástupu do funkce několikrát cestoval do Německa, aby navštívil tamní slepecké ústavy.

Od r. 1923 začal zhotovovat papírové reliéfní zeměpisné mapy. Začal je tisknout nejdříve pokusně ručním tepáním do dvojitého plechu. Tak zhotovil na zkoušku r. 1923 mapu Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Brzy si dal upravit starý šicí stroj tak, aby mohl vyměňováním různých typů grafiky a tlakem nohy postupně vyrážet znaky do plechu. Vytvořil mapy: 1923 – Čechy (mapa fyzikální), Čechy (mapa železnic), Morava a Slezsko. V r. 1924: Podkarpatská Rus, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Francie, Itálie a Švýcarsko. V r. 1925: Německo a Jugoslávie. V r. 1926: Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus, všechny jako mapy železnic. Tak vznikl v r. 1923 také atlas Československé republiky a r. 1925 atlas všeobecný.

Zvláště hodnotný je vázaný soubor map Atlas Československa. V r. 1928 zpracovali E. Kerbl a O. Nepomucký Příručku pro ladiče pian. (První naše ilustrovaná učebnice pro nevidomé ladiče.)

Zřejmě v r. 1939 požádal o rozvázání pracovního poměru. Dále o něm nemáme zprávy.

E.H., J.S.