ASIMOVIČ, Denis

* 15. 3. 1975

Běloruský kytarista a hudební skladatel.

Narodil se v městečku Žodino s poruchou zraku v rodině biologa. Po úplné ztrátě zraku ve třech letech ho rodiče zaměstnávali hrou na hudební nástroje. Denise přitahovala hra na klavír. Rád zkoušel, jak při poklepu zní různé předměty. Ve třech letech byl schopný se podle náslechu naučit drobné skladbičce. Projevoval zájem o rock, jazz, přesto dával přednost hudbě J. S. Bacha. Číst a psát braillskou azbuku ho již v 5 letech učila matka. První Asimovičovou učitelkou hry na klavír byla pianistka z místní hudební školy N. Logunovskaja.

Jelikož byl dostatečně vyspělý, byl v pěti a půl letech přijat do školy pro nevidomé žáky v Grodném, kam se rodina přestěhovala. Školu ukončil s vyznamenáním a v r. 1989 se stal studentem grodnovské hudební školy ve třídě známého kytaristy a hudebního skladatele Vl. Zacharova. Středoškolské hudební vzdělání ukončil v r. 1993 rovněž s vyznamenáním. V této době se už stal laureátem oblastní republikové soutěže (Vitebsk) a mezinárodní soutěže v Krakově. Během studia se propracoval ke svému interpretačnímu stylu skladeb z období klasicizmu.

V r. 1993 je Asimovič přijat na běloruskou hudební akademii. Jeho učitelem byl J. Gridjuška. Studium ukončil v r. 1998 s vyznamenáním.

Účast na mezinárodních festivalech nevidomých hudebníků přinesla Asimovičovi první zkušenosti, mnohá přátelství i pozornost odborníků. V mezinárodních stycích mu pomáhala česká nevidomá pěvkyně O. Štěpánová. V r. 1995 byl na stáži v Česku u vynikajícího kytaristy, profesora pražské AMU Štěpána Raka. Rok 1995 mu přinesl uznání na XI. mezinárodní soutěži kytaristů v polské Krinice-Gorské, kde získal velkou cenu za vynikající úspěchy i aktivní koncertní činnost v rámci mezinárodních festivalů, koncertních programů v rozhlase a televizi (Bělorusko, Česko, Polsko). Bylo mu uděleno stipendium Josifa Žinoviče, činného v oboru umění v Bělorusku, a přiznána podpora od fondu prezidenta Běloruska.

V r. 1997 na mezinárodní soutěži kytaristů, laureátů v Krakově, běloruský kytarista znovu zaujímá přední místo. V tomtéž roce nakladatelství Kovčeg vydalo v rubrice Běloruská kytarová hudba dvě Asimovičova alba a časopis Mir gitary vydal několik skladeb tohoto mladého autora.

V r. 1998 Asimovič znovu přijíždí do Česka, aby se zúčastnil mezinárodního festivalu nevidomých hudebníků a také sólově vystupuje na festivalu Mladá Praha. V této době koncertuje v Polsku, Litvě, Česku, Ukrajině a Rusku.

Trvalejší zaměstnání našel v Grodnu jako hudební ilustrátor oblastního dramatického divadla. V hudebním učilišti a škole pro nevidomé žáky vyučuje hře na kytaru, pokračuje v koncertní činnosti, vystupuje v rozhlase i televizi, vydává audionahrávky. Partitura jeho Partity o třech částech Jesus Christus byla přijata do fondu běloruského republikového rozhlasu a také organizátorem koncertů běloruských a zahraničních hudebníků, a byla provedena na prestižních hudebních festivalech Běloruska, Polska a Holandska.

Své interpretační umění si prohloubil studiem v mistrovských třídách vynikajících pedagogů A. Frauči (Moskva), T. Offermanna (Německo), M. I. Siverse (Rakousko), J. Morela (USA). V r. 2003 přijíždí do Prahy na Konzervatoř Jana Deyla s cílem zdokonalit se v Braillově hudební notaci pod vedením M. Arnera. Během tří měsíců si osvojil metodiku J. Jelínka, což mu v této době dovoluje rovnocenně učit vidomé i nevidomé žáky hře na kytaru a samostatně zapisovat své skladby.

V Asimovičově podání klasické kytarové hudby se uplatňují jeho osobní prožitky. Převládající emocionálnost hry a brilantní technika mu pomáhají dojít logicky k osobité hudebně interpretační ideji.

M.A., E.H.