LACHMANN, Wilhelm Ludolf

* 22. 11. 1795

† 23. 6. 1861

Zakladatel a ředitel Ústavu pro nevidomé v Braunschweigu.

Narodil se v Braunschweigu jako mladší bratr známého filologa. Při své praxi vojenského lékaře založil Ústav pro nevidomé v Braunschweigu. Tento zájem se u něho probudil po návštěvě ústavu v Curychu. K podpoře snah o založení vlastního ústavu vydal provolání a dokázal, že v r. 1829 byl ústav otevřen.

Aby získal zkušenosti, navštívil řadu podobných ústavů. Byla to hlavně Vídeň, kde pobyl delší dobu.

Zpočátku se řídil Kleinovými zásadami, ale později od některých ustoupil. Měl snahu, aby se nevěnovalo zbytečně mnoho finančních prostředků na reprezentaci. Proto také soudobí odborníci hodnotili jeho ústav jako klášterní zařízení. Poměry se zlepšily, když jeden z jeho dřívějších chovanců odkázal ústavu veliký majetek. Lachmann s ním nedovedl hospodařit a dokonce se dopustil chyb, které vedly k zadlužení ústavu.

Z jeho publikací je to práce: Slepecká tabulka a O nutnosti účelného zařízení ve správě ústavu. Uveřejnil poměrně značné množství článků v časopise Organ, ve kterém byl členem redakční rady.

Lachmann je autorem hned několika druhů písma pro nevidomé. V r. 1830 to byla propichovaná latinka, v r. 1832 latinka z psacích písmen, v r. 1836 tzv. písmo geometrické, v r. 1841 devítibodové písmo, v r. 1845 se pokusil ze svého bodového písma o německý zkratkopis. Už na základě této kusé informace se Lachmann jeví jako praktik-empirik, který o výsledcích své pedagogické práce přemýšlel. To pozorujeme, hodnotíme-li jeho postup od prvního do posledního písma. Jeho silná pedagogická osobnost se projevila i tím, že se postupně osvobodil od závislosti na J. W. Kleinovi, což se mnohým nedařilo. Jeho bodový systém písma je sympatický. Kdoví, zda by se více nerozšířil, kdyby nebylo písma Braillova.