LANDINO, Francesco

* 1325

† 2. 9. 13971

Slavný italský skladatel, jehož některé skladby se hrají ještě dnes.

Narodil se ve Florencii jako syn malíře Jacoba. Oslepl v dětství. Těžko si dnes představíme, jak svůj raný věk prožíval, ale naznačují to mnohé životy jiných slepců. Protože zde bylo hudební nadání, uchýlil se k tomuto umění, které mu přinášelo alespoň na chvíli zapomenout.

Docílil toho, že se stal varhaníkem ve florentském kostele San Lorenzo. Byl vynikajícím improvizátorem a známým skladatelem, který své písně provozoval na florentském náměstí. V r. 1364 byl prý korunován kyperským králem v Benátkách jako král básníků a hudebníků. Nesporně však byl i přes své postižení vůdčí osobností skladatelské školy Ars nova, kterou začíná nástup světských forem do středověké umělecké hudby.

Ve florentském rukopisném kodexu Squarcialuppi se zachovalo na dvě stě jeho skladeb. Nově je později vydal Ellingwood r. 1939 v Cambridgi.

S Landinovými skladbami se setkáváme na různých snímcích světových gramofonových firem.

Pohřbený je v chrámu San Lorenzo. Na náhrobku je jeho portrét. Sedí se svým oblíbeným organettem v rukou a naslouchá dvěma andělům, z nichž jeden hraje na violu a druhý na flétnu.

*1) Podle Pazdírkova hudebního slovníku. V některých pramenech se uvádějí jiná data