ADERKAS, Ottokar

* 1859

Litevský tyfloped.

Narodil se v Peudehofu (Litva) jako syn maršála. Absolvoval gymnázium v Dorsatu, práva vystudoval v Arensburku a Dorsatu, studia zakončil v Petrohradě. V r. 1881 dokončil kurz právnické specializace.

Ve stejném roce vstoupil do státních služeb jako soudce. V r. 1882 převzal jako právník funkci sekretáře Mariínského spolku pro péči o slepce. Od r. 1884 se stává členem správní rady tohoto spolku. V letech 1883–1888 vykonal cestu po evropských ústavech pro nevidomé děti, aby získal odborné poznatky, které by také přispěly k účelu práce ve spolku. O svých cestách zpracoval obšírnou zprávu v ruštině. V r. 1885 a 1888 byl delegátem na dvou Evropských kongresech učitelů nevidomých dětí, kde měl referáty o stavu jejich vzdělávání v Rusku a Litvě.

V r. 1886 založil soukromý časopis pro otázky péče o slepé, který byl prvním odborným periodikem v ruském jazyce. Redigoval jej do r. 1889. Všechny příspěvky psal vlastně sám. Zabýval se podobnými otázkami jako jeho západní kolegové, tj. statistikou, příčinami slepoty i zkušenostmi ze zahraničí. Časopis se později stal oficiální revuí Mariínského spolku. Založil i další časopis s názvem Věstník dobročinnosti a též časopis pro nevidomé čtenáře Slijepec, který vycházel v Petrohradě.

V r. 1886 zpracoval pro cara statistiku o počtu, stavu a péči o slepé v Petrohradě. Na základě toho darovali car i carevna velké finanční částky. Po této aktivitě byl Aderkas zvolen členem správní rady Petrohradského ústavu pro nevidomé děti.

Ústav byl zpočátku v nevyhovující budově. Aderkas se proto zasadil o stavbu nové budovy. Při ústavu potom založil dívčí školu, protože až dosud nebyly nevidomé dívky do vzdělávacího ústavu přijímány. Jelikož však situace většiny chovanců, kteří opouštěli ústav, byla mimořádně neutěšená, založil pro ně azyl. Podobně řešily tuto situaci i některé zavedenější evropské ústavy, jelikož výdělečná činnost nevidomých osob byla dosud sporadická.

V rámci své aktivity, zaměřené na vylepšení životních podmínek nevidomých chovanců, byl v r. 1882 jmenován členem kuratoria pro podporu válečných slepců. Ve stejném roce ho carevna jmenovala do centrální správy slepeckých ústavů Ruska.

V r. 1896 založil odborný časopis Vestnik Blagotvoritělnosti.

O. Aderkas byl významnou osobností své země i ruského severu. Za svou práci byl náležitě oceňován. Stal se nositelem celé řady vysokých vyznamenání. Na carském dvoře zaujímal čestné postavení.