REUSS, Alexander Peter

* 1887

† 1968

Německý spisovatel.

Vytvořil rozsáhlé literární dílo obsahující romány, novely, povídky, básně i dramata. Od knih s tematikou ze života nevidomých přešel k všeobecným tématům.

Narodil se v Lipsku jako syn ortopeda. Oba rodiče byli velmi vzdělaní. V rodině se hodně četlo a cestovalo. Reuss oslepl ve svých patnácti letech za studií na katolickém gymnáziu. Dva roky pobyl v ústavu pro nevidomé v Dürenu.

Založil si vlastní slepeckou tiskárnu, v níž tiskl ve vlastní redakci časopis Hudební obor, politický týdeník a časopis pro ženy. Vydal bodovým písmem řadu filozofických a hudebních děl. Byla mezi nimi Nietzscheho kniha Tak pravil Zarathuštra, Debussyho klavírní Arabesky, některá jeho preludia, ale také sborník věnovaný gregoriánskému chorálu.

V r. 1927 vykonal jako první německý nevidomý zkoušku pro nadané, která mu umožnila vstup na univerzitu v Heidelberku. Studoval hudební vědy, žurnalistiku, filozofii a německou literaturu. Na doktora filozofie byl promován v r. 1933.

V r. 1935 se stal programovým poradcem stuttgartského rozhlasu. Pro své pacifistické názory byl však počátkem války tohoto místa zbaven. Byl pověřen dohledem na péči o místní nevidomé. Tuto funkci snad vykonával s taktem a pochopením pro potřeby alsaských nevidomých.

Významný je Reussův podíl na rozvoji svépomocného hnutí německých nevidomých. V r. 1956 vydal Dějiny německého svépomocného hnutí nevidomých. Do němčiny přeložil Diderotův spis Dopis vidomým o nevidomých.

Mnoho svých sil věnoval úsilí o mezinárodní sjednocení Braillovy bodové hudební notace. Na toto téma napsal rozsáhlou publikaci.

Jako spisovatel se vyznamenal svým dílem Mezi národy, diktovaným snahou o německo-francouzské sblížení. Napsal jej r. 1935, tedy již za nacistické éry v Německu. Později se tento román stal důvodem pro vyloučení z Německého svazu spisovatelů. Úzkostmi druhé světové války je inspirovaný román Legenda o trpícím Bohu. Nejdůležitější Reussova prozaická díla jsou: sbírky povídek Chrám slepců (1927); Co vypovídá nejhlubší půlnoc (1925); Ztracené světlo (1933); Helene (1940); Podzim u Alžběty (1952); Cíl Petra Frankenburga a utopistický román Hrabě Schlitter neboli jízda asteroidy. Oblast poezie zastupuje sbírka básní Zničená zahrada, přebásnění sumerského eposu o Gilgamešovi a staroněmecké písně o bohyni Freii. Reussovu literární tvorbu doplňují dvě dramata: Marie ze Španělska a Věno.