RIEMER, Friedrich Wilhelm

* 12. 5. 1834

† 8. 1. 1913

ředitel Ústavu pro nevidomé v Drážďanech. Propagoval Braillovo bodové písmo.

Narodil se v Grossenheimu. Do dvanácti let navštěvoval školu ve svém bydlišti. Původně chtěl být kazatelem. Během krátkého pobytu v učitelském semináři se rozhodl pro povolání učitele.

Do r. 1862 vyučoval v obecných školách. V této době se také zabýval vzděláváním nevidomého chlapce. Tato jeho činnost neunikla pozornosti učitelů Ústavu pro nevidomé v Drážďanech. Jeden z nich mu pomáhal jeho činnost usměrňovat.

V r. 1861 se stal správcem první přípravny (MŠ) pro nevidomé v Hubertsburku. V r. 1862 mu tam ministerstvo svěřilo vedení nově otevřené školy s denní docházkou. Byl již natolik obeznámený s problematikou výchovy a vzdělávání nevidomých, že mohl pracovat úplně samostatně.

Výhodou byla možnost častého styku s rodiči. Odborně spolupracoval s Fröblem. Zvláštní důraz kladl na ruční práce.

Postupně se škola rozšířila a byl přijat další učitel. Práce školy byla kladně hodnocena i na Mezinárodních kongresech učitelů nevidomých. Na prvním kongresu (1873) hovořil o nutnosti zakládat tzv. přípravny pro nevidomé malé děti. O svých zkušenostech psal do odborných časopisů. Na kongresech byl zvolen předsedou komise, která posuzovala vhodnost Braillova písma. On sám však napsal Viertes Lesebuch, která byla tištěná hladkou latinkou.

V r. 1883 přechází znovu do Drážďan. Na jednom z kongresů byl předsedou pro německý slepecký zkratkopis. Komise podala zpracovaný návrh, který byl přijat. Pro Mellovu Encyklopedii připravil několik hesel.