BELISAR (Belisarius)

* 500 (?)

† 565

Pravděpodobně násilně oslepený vojevůdce, opředený mnoha legendami. Jeho jménem nazval své odborné dílo August Zeune (viz Johann August Zeune).

Belisar, narozený v Thrákii, zemřel v Konstantinopoli. V letech 527 až 542 se účastnil válek proti Peršanům, v r. 532 spolu s Narsesem potlačil povstání Niky v Konstantinopoli a v letech 533–534 porazil Vandaly pod Galimerem v Kartágu a Východořímské říši. Získal tím zpět celou severní Afriku. Na svých polních taženích v letech 535–549 uskutečnil Belisar potlačení panství Gótů v Itálii. Justinián jej nahradil Narsesem. V r. 559 zachránil Belisar Konstantinopol před útoky Hunů.

Nedůvěra Justiniánova k Belisarovi a okolnost, že Belisar časem upadl v císařskou nemilost, poskytly živnou půdu ke vzniku pověstí. Podle nich měl být Belisar na příkaz Justiniána oslepen a zbaven svého majetku. Podle veršovaných vyprávění ze středního řecka z 15. a 16. století je Belisar popisován jako slepý žebrák. Na tom spočívají pravděpodobně také příslušná líčení v pozdější západoevropské literatuře.

Jeho současným životopiscem byl také sekretář Prokopius z Kaizareje.