RŮŽIČKA, Antonín

* 5. 8. 1870

† 17. 2. 1931

Ladič klavírů a kavárenský hudebník, zakladatel Podpůrného spolku samostatných slepců v Praze.

Narodil se jako syn chudého domkáře v Kohoutově. Jako čtyřletý onemocněl neštovicemi a oslepl. Školu navštěvoval v Ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech, kde se učil též hře na klavír a ladění klavírů. Po odchodu z ústavu se rozhodl pro samostatný život.

Začátkem 20. století se přičinil o založení České svépomocné organizace nevidomých. Byl mezi sedmnácti nevidomými, kteří přišli na valnou hromadu Podpůrného spolku samostatných slepců pro země Koruny České r. 1902. Byl zde zvolen předsedou.

ředitelé pražských ústavů pro nevidomé pokládali tuto organizaci za buřičskou a ona skutečně taková byla. Chtěla totiž, aby nevidomí nebyli jen pasivním objektem dobročinnosti a péče od kolébky do hrobu, ale aby se na ní podíleli a sami jí dávali patřičný směr. Čeští nevidomí tak navázali na snahy nevidomých v Německu. Převzali dřívější úlohu nejpokrokovějších učitelů.

Ve svém úsilí nepolevil ani po první světové válce. PSSS začal zakládat vlastní dílny a prodejny výrobků. Spolu s E. Suchardovou, která byla tajemnicí spolku, svolal první sjezd nevidomých s mezinárodní účastí. Proběhl v r. 1927. Byla to manifestace, na níž se nevidomí přihlásili k tomu, že budou usilovat, aby se stali integrální součástí společnosti.

V posledních letech svého života byl A. Růžička nemocný. Vedení spolku se ujal B. Jaroš.

Autoři článků v období socializmu však zatajovali, že Růžička nikdy nesouhlasil s vytvořením tzv. jednotné invalidní organizace, kterou právě oni propagovali jako tzv. silnější. Neuvědomili si, že nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě úkolů a cílů. Tehdejší cíle byly nesporně politické, to Růžička rozeznat uměl. Dobře vycítil, že ideály, pro které PSSS zakládali, jsou tím zmařeny. Nevidomí se potom dvakrát pokusili vzepřít a obnovit tradice samostatného spolku (1970 a 1989), ale vždy nakonec byli silnější příznivci socialistických ideologů. Připisovat Růžičkovi socialistické ideje je absurdní.