SAUNDERSON, Nicholas

* leden 1682

† 1739

Anglický matematik, profesor na univerzitě v Cambridgi.

Narodil se v Thyrlstonu (Yorkshire), jako syn výběrčího daní. Oslepl v prvním roce života po neštovicích. Zúčastnil se vzdělávání v místní škole. Na hlavní škole se věnoval klasickým jazykům. Již jako mladík ovládal i francouzštinu.

Matematice ho vyučoval otec. Projevoval pro ni mimořádné nadání. Později však, když už otcovy znalosti nestačily, mu rodiče zajistili soukromého učitele. Ten ho po zjištění jeho znalostí doporučil jako učitele matematiky.

Povzbuzen se obrátil na školu v Atrelcliffu, kde mu však způsoby studia nevyhovovaly. Stal se proto samoukem. Tento způsob života byl pro rodinu nákladný, začala proto usilovat o to, aby jejich syn získal nějaké zaměstnání.

Jeho snem bylo místo v Cambridgeské univerzitě, kam se jako učitel dostává v r. 1707. U studentů si postupně získal oblibu. Proti Saundersově činnosti byly na druhé straně vznášeny námitky, ale zastával se ho jeden z nejvlivnějších profesorů. Posluchače získával také proto, že přednášel o Newtonově učení. Osobně se poznali a vedli spolu dlouhé polemiky.

Pro konkretizaci některých matematických jevů si nechal zhotovit dřevěnou pomůcku, kterou potom používali i jiní nevidomí matematici. Její používání se rozšířilo i do ciziny.

Překvapuje, jak se mohl stát odborníkem v optice i barvách. Zvažovalo se, že to je asi tím, že se opíral o geometrii, že snad dovedl její zákonitosti transformovat do optiky.

Saundersonův věhlas rostl. Univerzita mu udělila v r. 1711 titul magistr a povýšila ho na profesora. Došlo to tak daleko, že se oženil s dcerou rektora. Žili skromně, měli dvě děti. Král Jiří II. ho jmenoval doktorem. Byl také jmenován členem Královské společnosti nauk.

Saunderson jistě patřil mezi nejvzdělanější osobnosti své doby. Diderot o něm píše: „Když Saunderson cítil, že se blíží jeho smrt, zavolali k němu kněze. Oba se rozhovořili o existenci Boha. Sluha boží začal tím, že líčil nevidomému divy přírody. Ach, pravil nevidomý učenec, nechte stranou tuto krásnou podívanou, která pro mne nebyla nikdy skutečností. Byl jsem odsouzený žít ve tmě, a vy mi povídáte o zázracích, které nechápu, a které mají průkaznost jen pro vás, vidomé. Chcete-li, abych uvěřil v Boha, umožněte mi, abych se ho dotkl“. (Volná citace z Listů o nevidomých, určených vidomým).

Napsal rozsáhlé dílo o algebře. Vydáno bylo až po jeho smrti. Bylo přeloženo do několika cizích jazyků.