Pro pohyb v rejstříku zvolte písmeno indexu
A B C Č D E F G H Ch I J K L M N O P Q R S Š T U V W Y Z Ž

předchozí: STURM, Karel

další: Sudžijama VAIČI

SUDA, Stanislav

* 30. 4. 1865

† 1. 9. 1931

Český skladatel oper a programní hudby.

Jeho hlavní význam spočívá v operách: U božích muk, Lešetínský kovář, Bar Kohba, Il divino boemo a v symfonických básních: Život ve tmách, Slepcova píseň a nedokončená Hudba světlem. Jako český nevidomý hudební skladatel je výjimečným zjevem. Měl šťastnou povahu, že si vždy našel přátele, kteří mu podle diktátu psali jeho partitury. Je nepředstavitelné, jaká to u tohoto skladatele byla tvůrčí síla, hudební paměť a představivost o tak složitých horizontálních a vertikálních tónových vzájemně propojených vztazích v zápisech v partiturách oper.

Narodil se v Plzenci u Plzně jako syn řezníka. O zrak přišel ve druhém roce svého života. Rodiče uznali za vhodné umístit ho do Hradčanského ústavu pro nevidomé v Praze, kde získal nižší všeobecné vzdělání v čtyřtřídní škole a základy hudebního vzdělání.

Učil se hře na flétnu. Hře na klavír ho učil vlastně tajně jeho spolužák Pytlíček. Po kratší dobu byl studentem pražské varhanické školy. Po opuštění ústavu vystupoval jako koncertní flétnista. Usadil se v Plzni, kde vlastně žil po celý život.

Do základů instrumentace ho zasvětil plzeňský kapelník vojenské hudby, což pro práci s ohromným orchestrem, jaký ve svých velkých skladbách Suda užívá, bylo jistě málo. Uvážíme-li, jaké překážky mu slepota v jeho tvorbě působila, nezbývá, než se mlčky sklonit a obdivovat.

Hluboce se skláníme před mimořádným úsilím, které bylo doprovázeno vynikajícím hudebním nadáním. Měl skvělé hudební představy, fantazii i hudební paměť. Diktoval vždy bez jakýchkoliv poznámek přímo do hudebního zápisu, a to i složitých partitur.

Vyučování hře na klavír a ladění klavírů se věnoval jen sporadicky. Celé hodiny každý den věnoval diktování svých skladeb. Mimo uvedené rozsáhlé skladby napsal velké množství skladeb drobných. Jsou to jednak skladby pro flétnu, které na svých koncertech prováděl, jednak písně, sbory i skladby klavírní. Psal také skladby taneční. Vyniká Tarantella pro orchestr a Elegie pro housle, harfu a dechové nástroje. Slabší je Romance pro housle a klavír i Fantasie pro flétnu a klavír. Napsal množství klavírních skladeb, z nichž se dochovalo asi sedmnáct. Své skladby půjčoval v originálech, a tak se lehce ztrácely.

Ve svém mládeneckém životě platonicky miloval dvě dívky, Lindu a Emu. Tento cit hluboce ovlivňoval jeho tvůrčí fantazii. Byl velmi citlivý a humánně založený. Po dobu první světové války tvůrčí práci velice omezil, protože byl dojat ztrátami mladých životů na frontách. Za války složil např. Píseň o rodinném štěstí.

Napsal téměř sto skladeb. Drtina uvádí, že nelze najít více než 17 jeho klavírních děl.

Ve svých velkých orchestrálních skladbách hovoří o světě slepce řečí tónů. Patří tedy mezi ty nevidomé hudební skladatele, kterým je jejich slepota jedním z inspiračních motivů.

Sudovým hlavním oborem byla hra na klavír, které se vzhledem k oslabené nervové soustavě začal učit až ve dvanácti letech. Mimo ústav navštěvoval hodiny u Jana Heřmana, který mu doporučoval, aby se věnoval interpretační činnosti.

Patří bezesporu k největším českým nevidomým hudebním zjevům a je nepochopitelné, proč nebyl jedním z kandidátů, po kterých by měla být nazvána speciální Konzervatoř pro mládež s vadami zraku v Praze. Jan Deyl by se divil.

Josef Smýkal - Tyflopedický lexikon jmenný
apogeum.info

úvod

vysvětlivky

zkratky

spolupracovníci

o autorovi

použitá literatura

o publikaci

Eliška Hluší

Michal Kuchař

Milan Pešák

Ivo Štěpánek

autor

stáhnout lexikon

formát MS WORD

pouze text

RTF

PDF

obr. příloha 1

obr. příloha 2

obr. příloha 3


© PhDr. Josef Smýkal – Brno 2006

Tištěnou publikaci vydalo
Technické muzeum v Brně
Knižnice oddělení Dokumentace tyflopedických informací
ISBN 80-86413-30-6
EAN 978-80-86413-30-3


Already signed up? Enter your email address.


New users sign up here